Čtenářky o poruchách učení svých dětí: Řešení se našlo

...

Autor: Shutterstock

Vyrůstala jako jedináček. Do školy se moc těšila. Na děti i na paní učitelku. Protože bydleli na malé vesnici, byl začátek školy spojen i s ranním dojížděním do města.

"Přestože jsem se strašně moc snažila, první problémy přišly už u poznávání písmenek, rozlišit písmenka "b", "d" a "p" mi dělalo velké potíže," vzpomíná Daniela. Paní učitelka si pozvala maminku do školy a domlouvala jí, že se dcera musí na čtení a psaní lépe připravovat. Přestože se obě moc snažily, výsledky nepřicházely. Pro Danielu byly jedinou útěchou hodiny matematiky, při kterých vynikala. Obrovským zklamáním pro malou holčičku byla velká trojka na prvním vysvědčení.

Teprve nový učitel poslal nešťastnou holčičku do pedagogicko-psychologické poradny. Psycholožka hned poznala, že jde o poruchu učení (dyslexii a dysgrafii). "Začala jsem docházet k dyslektické asistentce, rodiče se mnou pracovali podle odborných rad a ve škole jsem měla úlevy v klasifikaci, což mi hlavně zvedlo sebevědomí," říká Daniela.

Na druhém stupni základní školy se však objevily nové problémy, protože většina učitelů odmítala brát doporučení poradny na vědomí.

"Nestíhala jsem psát výpisky a pochopit zadání, protože jsem četla pomalu a špatně," hodnotí Daniela svou tehdejší situaci. "Velkým problémem bylo, co se mnou dál. Byla jsem šikovná, praktická, ale rodiče marně hledali školu, kde bych mohla studovat i se svojí poruchou." Nakonec Daniela díky chápavému učitelskému sboru absolvovala studijní obor prodavačka s maturitou. V současnosti pracuje jako vedoucí pokladní velkého obchodního domu a chystá se ke studiu managamentu na vysoké škole.

Fotbalový zápas dokáže s vašeho potomka změnit k nepoznání.

Autor: profimedia.cz

Libor se narodil Aleně jako druhé dítě. Doma už měla šikovnou pětiletou Ivetku. Přišel na svět, bohužel, velmi brzy, vážil jen něco málo přes kilogram. "Obvykle lékaři dávají větší naděje holčičkám, ale Libor se statečně pral o život a po třech měsících nám ho konečně dali domů," vzpomíná Alena.

Dítěti se musela neustále věnovat a cvičit s ním Vojtovy cviky a další cvičení, aby dohnal své vrstevníky. Jako jediná připomínka těžkých začátků mu zůstala oční vada, s níž nastoupil do školy. Od ostatních dětí se lišil hyperaktivitou a nižší schopností udržet pozornost, což je u dětí s LMD (lehkou mozkovou dysfunkcí) běžné. Paní učitelka ho nezvládala, často ho trestala a zvala si rodiče do školy.

"Přestože lékaři chválili synovy pokroky a měli radost z jeho rozvoje, pro paní učitelku byl nepohodlným žákem," popisuje Alena potíže, které nemoc přinesla. Libor střídal školy a uvažovalo se dokonce o škole zvláštní. Psychologové byli zásadně proti tomu, protože podle jejich testů mohl Libor zvládnout nároky běžné školy. Řešením se ukázala být malá vesnická škola, kde mají učitelky na děti čas a mohou se jim věnovat podle jejich potřeb. Libor se zklidnil, zlepšil si známky, naučil se dobře vycházet s dětmi a celé rodině to přineslo úlevu. Velkou pomocí pro zvládnutí Liborova temperamentu se stal sport.

"Přihlásili jsme syna do fotbalového oddílu, denně trénuje a konečně v něčem vyniká," těší se Alena ze synových úspěchů. Je ráda, že navzdory velkým problémům prožívá Libor šťastné dětství. A málokdo jí dnes věří, co všechno chlapec přestál. Přestože mu dodnes musí pomáhat s učením, věří, že vystuduje obor, který ho bude bavit a vyroste z něj spokojený člověk.

...

Autor: Shutterstock

Mgr. Petr Chaluš, speciální pedagog a výchovný poradce, ZŠ Londýnská, Praha 2

* Spolupracujete s pedagogicko-psychologickou poradnou?

Ano. Poradna provádí diagnostiku. Zpracuje pro rodiče a školu odborný posudek, ve kterém popíše vzdělávací potřeby žáků. Ve škole pak zajišťujeme speciálně pedagogickou péči pro ty děti, které mají odborný posudek o poruchách učení, soustředění, chování. S poradnou konzultujeme, jak zajistit optimální podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními výukovými potřebami. Pracovník poradny několikrát v roce navštíví školu, aby si s učiteli ujasnil vzdělávací postupy.

* Jaké úlevy mohou žáci dostat?

Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami vytvářejí učitel a speciální pedagog individuální vzdělávací program. V něm jsou popsány zásady přístupu k výuce žáka, jeho potřeby, úpravy učiva, pomůcky, spolupráce s rodiči a s dalšími odborníky. Pro děti s poruchami učení a podobně je zajištěna péče speciálního pedagoga přibližně v rozsahu jedné hodiny týdně. Během výuky ve třídě pracují tyto děti například s výukovými materiály jim přizpůsobenými.

* Preferujete u těchto dětí spíše slovní hodnocení?

V naší škole preferujeme slovní hodnocení u všech žáků. U žáků se speciálními výukovými potřebami ověřujeme znalosti s ohledem na poruchy, někdy například píší kratší testy, znalosti jsou ověřovány spíše ústní formou. U žáků hodnotíme jejich individuální pokrok.

...

Autor: Shutterstock

dyslexie - porucha čtení. Děti potřebují více času na to, aby zvládly čtení, při hlasitém čtení se zadrhávají, přeskakují slova nebo vynechávají písmena, "komolí" slova.

dysgrafie - porucha psaní a grafického projevu. K psaní a malování je důležitá správná koordinace pohybů ruky, děti mívají problémy s jemnou motorikou a potřebují více času, aby zvládly například psaní.

dysortografie - porucha pravopisu. Projevuje se například vynecháváním písmen při psaní, záměnou písmen při psaní, zapomínáním čárek a háčků, častými záměnami "y" a "i".

dyskalkulie - porucha matematických dovedností. Dítě potřebuje více času na upevňování matematických představ, na sčítání, odečítání, násobení, dělení.

LMD - lehká mozková dysfunkce. Je klasifikována jako porucha pozornosti, v některých případech bývá spojená s hyperaktivitou. Pro dítě je obtížné soustředit se na některé úkoly, zklidnit se. Děti s těmito poruchami učení mohou být velmi inteligentní, ale potřebují při učení citlivý a správný přístup pedagogů i rodičů.