Očkování dětí proti chřipce: Důvody pro a proti. Jak se rozhodnout?

„Očkování proti chřipce dítě ochrání před těžší virovou infekcí, kterou chřipka může být. Samozřejmě různé lehčí virózy může dítě dostat i tak, protože je způsobují jiné viry. Očkovat se v principu může už od půl roku věku, je to neživá vakcína. Plně však chápu rodiče, že v období prvního roku života, kdy dítě podstupuje jiná očkování podle dětského očkovacího kalendáře, do toho už vakcínou proti chřipce nechtějí vstupovat,“ říká lékař Rastislav Maďar, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí. 

Jak by postupoval ve vlastní rodině? „U mého dítěte dostaly přednost vedle povinné vakcinace i nepovinné vakcíny proti pneumokokům, virové hepatitidě A i meningokokové meningitidě a klíšťové encefalitidě. První chřipkovou vakcínu dostal syn ve třech  letech. Pokud by však náhodou dostal těžkou formu chřipky, určitě bych litoval, že jsem ho neočkoval dříve.“

VIDEO: Doc. MUDr. Rastislav Maďar doporučuje i mnohá nepovinná očkování:

Malé děti s těžkou chřipkou výjimečně mohou skončit na JIP a známé jsou bohužel i smrtelné případy. To, že se chřipka může v dětských kolektivech lehce přenášet, určitě není nutné zdůrazňovat. Probíhá buď vzdušnou cestou, nebo přes dotek rukou a předmětů potřísněných sekrety, například hraček.

Vedle možného vážného průběhu nákazy jsou děti také výkonnými přenašeči viru, vylučují ho totiž mnohem déle než dospělí, a to až dva týdny od prvních příznaků. Tím mohou představovat riziko pro své okolí, rodinu i další děti.

Záludnost chřipky spočívá v tendenci ke vzniku komplikací, které dále zhoršují prognózu onemocnění. Komplikace mohou být primární, tedy vyvolané virem chřipky, nebo sekundární, tedy vyvolané druhotnou bakteriální infekcí. Mezi primární komplikace patří velmi závažný chřipkový zánět plic. Zánět plic bývá častější u starších dospělých. U dětí se naproti tomu častěji vyskytují zánět středního ucha nebo zánět vedlejších dutin nosních.

Na druhou stranu – u většiny lidí včetně dětí chřipka proběhne bez komplikací a následků, ačkoli člověka skolí více než běžné nachlazení a také déle trvá, než se z ní člověk "vyhrabe". 

Pokud jde o očkování, není pravda, že může chřipku způsobit – leda dostatečně neochrání, když se člověk očkuje pozdě už v průběhu epidemie. Nebo se vzácně stane, že přijde virus neshodný s vakcinačními antigeny. I tak však může vakcína průběh nemoci alespoň mírnit. Dalším mýtem je, že když se člověk začne proti chřipce očkovat, musí tak dělat už potom každý rok. To je rovněž nesmyslné tvrzení.

Pět proti čtyřiceti procentům

Lidé v mnoha zemích se očkují proti chřipce daleko více než u nás, v ČR je to jen zhruba 5 procent populace, v mnoha vyspělých zemích to bývá i 20 až 40 procent obyvatel. 

V České republice chřipka každoročně způsobí onemocnění statisíců obyvatel a souvisí s ní v průměru téměř dva tisíce úmrtí. Nejvyšší výskyt je u školáků a u dospívajících, maximum počtu úmrtí pak mezi seniory. Nejdůležitější metodou prevence chřipky a jejích případných závažných komplikací je očkování, jehož účinnost byla opakovaně prokázána. Podstatou očkování je vytvoření protilátek proti chřipkovým antigenům, které jsou součástí očkovací látky. Antigenní složení chřipkových vakcín je každoročně upravováno podle doporučení Světové zdravotnické organizace, které je pro výrobce závazné.