Kdy je správný čas na to, odejít poprvé z domu bez dítěte?
Foto: Shutterstock
4. ledna 2017 06:00Máte pocit, že nemůžete své dítě nechat doma s manželem a vyrazit si s kamarádkou na kafe? Nebo povolat babičky či chůvy a dopřát si romantický večer s partnerem? Jak jste na tom vy? Dokážete to? A kdy poprvé jste to udělala?
Ve dne, večer, jak dlouho?
Autor: ShutterstockMáte-li děti, určitě jste tuhle otázku řešili a určitě jste na ni hledali co nejlepší odpověď. Přiznávám, že u třetího dítěte to bylo mnohem jednodušší, ale obecně to byla velmi náročná zkouška mateřské lásky. Věděla jsem moc dobře, že nechci být ta přehnaně vystrašená máma, která své dítě opustí snad až na střední škole. Na druhou stranu – pocit, že odcházím ven, byť se svým manželem, byl hrozný. Kdy je nejlepší čas jít ven? Ve dne, nebo večer? Jak dlouho si můžu dovolit být venku? A spousta dalších podobných otázek mi vířila hlavou.
Synku, prosím, pusť mě ven
Matka a dítěAutor: ShutterstockZ vlastní zkušenosti doporučuji první vycházku bez dítěte dříve, než nastoupí tzv. separační úzkost, což je kolem devátého měsíce až jednoho roku. A přichází obvykle v době, kdy dítě pochopí, že ono a maminka nejsou jedno a že maminka může kdykoli odejít. Co si budeme povídat, tohle zjištění je pro dítě poměrně děsivé. Období, kdy je dítě fixováno na mámu, trvá různě dlouho, některé dítě to zvládne za pár týdnů, u jiného se ve vlnách vrací. Nepomůžou táta, babička, děda, nikdo – jen máma. Vzpomínám, že v tomto období jsem nemohla ani zavřít dveře od WC, jinak se ozval hrozný řev. Proto radím: Začněte se svými „vycházkami“ ven co nejdřív. Třeba jen na hodinu.
Nebuďte přehnaně úzkostlivá
...Autor: ShutterstockPokud máte doma vymodlené dítě, na které jste čekali spoustu let, je samozřejmě pochopitelné, že se o něj bojíte. Čím více se ale budete v tomto smyslu svazovat, tím úzkostlivější dítě z něj nakonec vychováte. Ano, užívejte si své miminko, radujte se, ale v okamžiku, kdy vám začne tak trochu „hrabat“, je na čase dát si třeba na hodinu pauzu od mateřství. I vy máte právo a vlastně i povinnost být nejen matkou, ale taky ženou, která má svůj osobní život. Proto se snažte své obavy odstranit co nejdříve a klidně už ve třech měsících nechte dítě babičce. Však ona ho pohlídá. Kojíte? Mléko se dá odstříkat! Že si pak dítě zvykne na lahev a nebude sát z prsu? Blbost, mám tři kluky a praktikovala jsem to takhle pokaždé už od kojeneckého věku a nikdy neztratili touhu sát mateřské mléko!
Jak dítěti ulehčit těžkou chvíli
...Autor: ShutterstockZačněte pravidelně a dopřejte dítěti, aby si zvyklo na nové osoby nebo prostředí. Zavolejte babičce nebo hlídací chůvě a nechte je, aby dvě hodiny pobyly spolu s vámi i dítětem u vás doma. Sledujte, jak se dítě chová, a nechte chůvu či babičku, aby komunikovaly s dítětem, když jste v jejich blízkosti. Budování vztahu může nějaký čas trvat, ale vyplatí se to. Později nechte samotné dítě s babičkou, dědečkem či chůvou, ale jen na krátký čas. Nikdy neodcházejte, když je dítě hladové, nevrlé, nemocné či unavené – reakce na vaši nepřítomnost by byla emotivnější.
Nestřídejte hlídací babičky
...Autor: Shutterstock.comZpočátku je dobré, aby dítě hlídala stále stejná osoba, rozhodně nedoporučuji, abyste každý týden objednávala v agentuře jinou chůvu. Když se vám nějaká zalíbí (a dítěti), zůstaňte jí věrní. Ideální je vytvořit dítěti tzv. odcházecí rituál. Zvláště když plánujete pravidelné odcházení. I malé dítě časem pochopí, že všechny úkony i slova směřují k jednomu cíli: maminka odejde. Nikdy taky dítě neopouštějte, když si hraje nebo je zabrané do nějaké činnosti – dítě by pak bylo ještě úzkostlivější, protože si bude myslet, že máma může zmizet kdykoliv. Nesnažte se tedy v dobré víře vytratit jako pára nad hrncem. Jistě, když se budete loučit, budou i slzy, ale to je normální.
Nedovolte, abyste měla pocit viny
...Autor: ShutterstockSvírá se vám srdce bolestí, že své malé dítě opouštíte? Vždyť to není navždy. Jen na chvíli. I vy si přece chcete odpočinout a pokecat s kamarádkami nad sklenkou dobrého vína. Ten správný čas je tedy v okamžiku, kdy se vy sama rozhodnete, že ten krok uděláte. Nečekejte ale moc dlouho, jakmile dítě vyroste, bude mnohem těžší to udělat, zejména když už začne mluvit a začne vás „vydírat“ slovy: "Mami, nechoď pryč." Nedovolte pocitům viny, aby vám zabránily jít ven. Jasně, chce to trochu plánovat a věřit, že všechno dobře dopadne. Ale nemusíte se bát, dítě bez vás ty dvě hodiny opravdu vydrží.
Související články
