Rady zkušené matky: Jak přežít puberťáka ve vlastní domácnosti?

  • Rady zkušené matky: Jak přežít puberťáka ve vlastní domácnosti?
    Foto: Shutterstock.com
    Sdílej na facebooku
    26. května  2016 
     06:00

    Fascinuje mě, jak některé celebrity (se skromností sobě vrozenou) prohlašují, že vůbec nepostřehly, že jejich dítě bylo v pubertě, celou dobu vzorně studovalo, doma mylo nádobí a největší hřích byl, že si dcera půjčovala jejich šaty. Z mé zkušenosti je pubertální dítě podstatně divočejší jízda. Rozdíl mezi selankou, o které mluví slavní, a životním tréninkem, který mi připravilo (postupně) mých šest puberťáků, byl asi jako propast mezi jízdou na tříkolce po tréninkovém hřišti a po pouštních dunách v džípu. Tak schválně. Máte podobnou zkušenost? 

  • Hlavně přežít

    ...
    ...
    Autor: Shutterstock.com

    Kamarádka Vlaďka, která si „užívala“ pubertu svých synů o deset let dřív než já, mi tvrdila, že v tomhle období je důležité jediné pravidlo. A to přežít. Platí pro potomky i rodiče. Přeháním? Vůbec ne. Jeden její syn se málem zabil při autonehodě, když se přiopilá partička vracela z mejdanu domů. Můj balancoval na hraně života kvůli drogám. Žádná sranda. Myslela jsem celou dobu na Vlaďčino pravidlo. Hlavně, abychom to všichni přežili.

  • Nebrat si to osobně

    ...
    ...
    Autor: Shutterstock.com

    Šestnáctiletá Anežka ovládá umění téměř všech puberťáků naprosto dokonale. Skvěle vyvažuje chvíle, kdy je absolutně úžasná, přátelská a celkem se s ní dá domluvit, s okamžiky, kdy lže, jak když tiskne, zvyšuje na mne hlas a všemi dostupnými prostředky dává najevo, že jsem absolutně blbá. Někdy je těžké nepropadnout amoku a nepokusit se dát jí pár pohlavků, neřvat na ní nepříčetně, nebo naopak neprobrečet noc, protože z vašeho roztomilého a milovaného dítěte je harpyje, která vás nesnáší.

  • Vzdát se oblečení

    Autor: Shutterstock.com

    „Ne, to musíš mít ty, já si tvoje věci už dávno nepůjčuju,“ odpovídá mi dcera opravdu naštvaným a výrazně zvýšeným hlasem, když se snažím dopátrat půlky svého šatníku. Sem tam přidá hysterickou fistulí, že "v životě nezažila takovou křivdu". Co na tom, že většinu milovaných šatů pak najdu zmuchlanou pod její postelí, narvanou v krabicích od bot nebo poloroztrhanou na dně šuplíku s temperami.

  • Rozhýbat obří sochy

    ...
    ...
    Autor: Shutterstock.com

    Troufám si říct, že když Pavel Pavel na Velikonočních ostrovech rozhýbal tajemné sochy moai, neměl s tím tolik práce jako běžný rodič s rozhýbáním pubertálního miláčka. „Cože? Já už dneska udělal/a nádobí,“ rozčiluje se nad nespravedlností života kterékoli z mých dětí ve chvíli, když po něm chci jakoukoli práci. Na jejich obranu musím říct, že celodenní vysedávání u počítače, hraní her, sledování seriálů nebo ležení u televize je určitě musí vyčerpávat, takže jim pak zbývá málo sil na jakoukoli aktivitu. Dobrá zpráva je, že lenora se vyléčí téměř okamžitě ve chvíli, kdy se puberťák osamostatní a začne žít sám. Dcera Alenka se do půl roku naučila péct buchty, vařit knedlíky a dělat luxusní domácí quiche. Doma neuvařila ani těstoviny.

  • Drsně vyhladovět

    ...
    ...
    Autor: Shutterstock.com

     „Prosím tě, jak jsi to udělala, abys donutila děti jít na brigádu?“ ptala se mě nedávno kolegyně Radka, která s puberťáky teprve začíná. Odpověď je jednoduchá. Nedali jsme jim ani korunu. Sehnala jsem totiž synům brigádu na chmelu, a když jsem jim to radostně oznamovala, jeden řekl: "Cože? Za těch pár korun na hodinu? To se vůbec nebudu namáhat!" A tak jsme děti přestali šatit, platit jim zábavu a vůbec je jakkoli finančně podporovat. Živíme je, ale nešatíme ani nic dalšího. Výsledek? Nejsme naštvaní, že nás potomci zneužívají, a potomci si našli brigády (téměř všichni).

  • Mávnout rukou a vymezit hranice

    ...
    ...
    Autor: Shutterstock.com

    Vybalancovat situace, které můžete velkoryse přejít, a situace, kdy je třeba z posledních zbytků rodičovské autority zasáhnout, je jako tanec na turecké šavli. Rozhoduju se podle situace, nátury potomka a okolností. Hledání rovnováhy je i na vás. Možná vás uklidní výčet několika konkrétních situací, které jsme jakž takž ustáli. Hysterický řev dcery, po které táta chtěl, aby vynesla odpadky. Výsledek? Odpadky zůstaly na místě, dcera si šla lehnout. Patnáctiletý potomek, který se opil tak, že urval na záchodě držák na toaletní papír. Osmnáctiletý syn, který se tak rozčílil na otce, že zatnul pěsti a v miniaturním výtahu mu nasupeně funěl do obličeje. Do bitky zbýval jen krůček. Přeji vám pevné nervy. Vidina je lákavá. Jednou z toho každý vyroste a bude líp.

/
Autor: Marie Dvořáková
Sdílej na facebooku

Diskuse ke článku

.
Video

Pomůžeme vám vybrat porodnici!

Těhotné ženy čeká jedno důležité rozhodnutí. Musí si vybrat porodnici, v níž přivedou svoje dítě na svět. Mezi zařízeními jsou velké rozdíly - některé se ani za posledních třicet let nijak moc nezměnily k lepšímu a stále používají rutinní škodlivé postupy, jiné nabízejí příjemné prostředí, individuální přístup, respektují porodní přání a jsou nakloněné alternativnějším metodám. Případně si tam třeba můžete přivést svoji porodní asistentku nebo dulu.

Která porodnice je nejlepší? Která nejvíce vyhoví vašim představám o tom, jakým způsobem chcete svého potomka přivést na svět? Jaké jsou přednost a zápory jednotlivých porodnických zařízení? Podívejte se na přehled všech porodnic na webu maminka.cz a přečtěte si, jak dopadly v hodnocení ostatních žen. Dozvíte se, které porodnice získaly nejvyšší počet bodů a které naopak úplně propadly, přečtete si zkušenosti rodiček a získáte spoustu informací, které vám pomohou zorientovat se v nabídce a vybrat si tu pravou.

Už máte jeden nebo dokonce víc porodů za sebou? Budeme rádi, když nám i vy napíšete svoje zkušenosti z porodnice a pomůžete tak dalším matkám, aby se rozhodly správně.

PORODNICE

Horoskopy


Zobrazit domovskou stránku