Co se skutečně děje v hlavách školáků kvůli mobilům a internetu? Tohle!
My rodiče s oblibou vyčítáme dětem, že nedokážou mobily odložit ani na záchodě nebo u jídla, nezřídka se však chováme stejně. A to jsme se k nim dostali až mnohem později, vesměs coby dospělí. Naši potomci s nimi a dalšími moderními technologiemi vyrůstají. Jak je to od základů mění, popsal zkušený novinář Tomáš Feřtek pro časopis Reflex.
Zajímá vás, co se při vyučování děje vašim dětem v hlavě kvůli počítačům a chytrým telefonům? Něco úplně jiného než kdysi vám. Fundovaný článek novináře, dramaturga a spoluzakladatele neziskové organizace EduIn Tomáše Feřteka o současném stavu českého základního školství a nutnosti jeho proměn vyšel ve stylové příloze EXCELLENT, vánočním speciálu o štěstí, který byl přílohou časopisu Reflex ve čtvrtek 1. prosince. Část ho přebíráme:
Viděli jste na internetové televizi Stream seriál Semestr? Pokud ne, doporučuji alespoň jednu epizodu. Všem rodičům a všem učitelům, kteří chtějí do důsledku pochopit, jak se změnil mozek současných dětí a proč nám v horizontu dekády nezbude než změnit nejen základní školy, ale i celý způsob vzdělávání.
Princip toho seriálu, jehož tvůrcům většinou ještě nebylo třicet, je jednoduchý. Dva vysokoškoláci okolo dvaceti. Kluk odjel na semestr studovat do Berlína, holka sedí doma v posteli a chvíli si povídá s ním, chvíli s kamarádkou, u toho sleduje nějaký film nebo video, paralelně chatuje s kýmkoli, Wikipedie sousedí s pornografií, Facebook se Skypem a FaceTimem, Instagram s YouTube. On to dělá podobně.
Proč si děti nepamatují skoro nic do doby, než jim je sedm let?
Podnikáte se svými batolaty a předškoláky jednu věc za druhou, protože chcete, aby měli na dětství krásné vzpomínky? Raději se smiřte s tím, že si…celý článek
Část odborné i rodičovské veřejnosti považuje řeči o nutné změně a modernizaci základního vzdělávání stále za jakýsi otravný „progresivistický folklór“, za byznys těch, kteří se na školství „přiživují, a odsávají tak peníze, které by bylo možné použít pro učitele“. Debata o tom, jak by změny v základních školách měly vypadat a jak rychle je třeba je udělat, je však zcela na místě.
Vtip a originální řešení snímání spočívají v tom, že se celý děj odehrává na obrazovce obou hlavních protagonistů a herce vidíme jen tehdy, kdy je zabírá kamera jejich mobilu, notebooku nebo tabletu. Je to, jako byste hlavní hrdince a hrdinovi nahlíželi současně do počítače i do hlavy a sledovali rychlost a multitasking, s nimiž jsou schopni vnímat, komentovat a zkoumat okolní svět. Kursor zběsile rejdí po obrazovce, okna se otevírají a zavírají, texty, obrázky a videa se míhají před očima jako krajina za okny pendolina.
Příliš volnosti škodí stejně jako to, když se pro děti obětujeme, říká Katka Králová z Nevýchovy
Ve snaze respektovat dítě a vyhnout se přísné výchově dnešní rodiče často sklouznou do jiné pasti, a tou je výchova "všechno pro dítě". Takové riziko…celý článek
A tohle dítě posadíte do školní lavice, dopředu postavíte učitelku a necháte ji 45 minut mluvit dejme tomu o dýchání žábrami nebo převzetí moci komunisty v únoru 1948. Samozřejmě že paní učitelka se občas i na něco zeptá, takže mozek má šanci kromě převodu mluveného slova v zápis do sešitu jednou dvakrát během hodiny zapnout i mluvidla. Bude mu to stačit?
Tablety a telefony jsou v běžné hodině samozřejmě zakázány, ale to se mozku vysvětluje obtížně. Má silný absťák, trpí nedostatkem vzruchů a informací. Reaguje proto různě: letargickým vypnutím, snahou porušovat pravidla a získat potřebné podněty pod lavicí, snahou navázat s kýmkoli komunikaci nebo přímou agresí, vzpourou proti nadiktovanému režimu.
Zkušenost ze školní praxe říká, že dívky v hodinách častěji reagují intenzivní snahou o komunikaci, ať už s učitelem (tudíž se pořád hlásí) nebo se spolužačkou (nikdy se nehlásí). Chlapci kolísají mezi letargickým vypnutím a agresí.