Dokonalá svatba

Jak utěšit dítě, když dostalo (poprvé) kopačky od partnera?

  • Rodiče by měli nabídnout svým dětem pochopení. Nevnucujte se však
    Rodiče by měli nabídnout svým dětem pochopení. Nevnucujte se však
    Foto: Shutterstock.com
    Sdílej na facebooku
    27. prosince  2015 
     06:00

    Každého rodiče to čeká. Poprvé je to nejhorší, ale i podruhé, potřetí a podesáté vás zlomené srdce vašeho dítěte bolí, jako by bylo vaše. Smutek z rozchodu… Co s tím, když je vašemu dítěti bídně?

  • Rána pro matku i dítě

    ...

    Když jsem se rozcházela nebo rozváděla, vůbec mě nenapadlo, jak těžce to nese moje maminka. Ano, vzpomínám si, že mě střídavě uklidňovala, zlobila se, nebo dokonce brečela, ale až když mi dospěly děti a já s nimi začala prožívat jejich trable, došlo mi, že tohle je darda i pro mámu. Jedna otázka je, jak se vyrovnat s tím, že vaše milované (a určitě naprosto úžasné) dítě se trápí, protože nějaký bídák mu dal košem. A druhá otázka je, jak mu pomoct, aby to tolik nebolelo.

  • Neházejte záchranný kruh, když ho po vás nechce

    ...

    Když byly dítěti tři roky, odřelo si koleno a začalo brečet, přirozený mateřský instinkt velel obejmout, pomazlit, utišit. Jenže co dělat, když se vám rozbrečí šestnáctiletý syn nebo dcera? „Nejprve je třeba se ujistit, že chce a potřebuje pomoc právě od vás. Může to znít krutě, ale mnozí z dospívajících řeší své lásky více se svými přáteli než s rodiči,“ varuje před nekontrolovatelným náporem mateřských citů psycholožka Hana Krejsová. Prostě si nejdříve zjistěte, jestli chce potomek řešit svůj problém právě s vámi. Když ne, nezbývá vám než ho zpovzdálí pozorovat a modlit se, aby se mu brzy ulevilo.

  • Zaujměte postoj mlčící vrby

    ...

    Jestliže máte to štěstí a vaše dítě se zlomeným srdcem má chuť a náladu probírat své pocity právě s vámi, gratulujeme. Patříte mezi šťastné procento rodičů, kteří mají absolutní důvěru svých dětí. Nepokazte to sérií nesmyslných rad, pouček a doporučení. Ano, máte mnohem víc zkušeností, víte, jak to chodí, ale to je utrápenému člověku momentálně k ničemu. „Osvojujte si umění stát se dokonalou vrbou – není třeba nabízet poučení nebo útěchu, že další vztahy dopadnou lépe. Stačí být v tu chvíli plně přítomen a jen přijímat věci tak, jak jsou,“ radí psycholožka.

  • Hledejte správnou míru empatie

    Dcera odmlouvá matce

    Kromě toho, že musíte umět poslouchat, je podle odbornice na vztahy důležité dát najevo správnou dávku pocitů. „Ta by měla přibližně odpovídat té míře, v jaké to váš potomek prožívá, jinak vás čeká buď obvinění z bagatelizování, nebo přehánění. Teprve po této fázi odžití emocí dává smysl bavit se na racionální úrovni o tom, jaké poučení si z nešťastné lásky vzít pro příští případy.“ Samozřejmě ideálně tak, abyste potomkovi neservírovala pravdu na stříbrném tácu, ale nechala ho přijít si na ni samostatně.

  • Vymyslete zábavu

    Černý pátek poprvé v česku! Ušetřete až 80 procent.

    Pokud jste zvládla všechny tři předchozí fáze – mluvila s dítětem, poslouchala ho a prožívala s ním jeho věc – je čas na malé rozptýlení. Přece nebude pořád sedět v pokojíku, dokola si pouštět zamilovanou písničku a trápit se. Přemluvte ho, ať jde s vámi do kina, na nákupy, zajede na výlet… Cokoli, co ho vytáhne ze začarovaného kruhu truchlení a vzpomínání. Vy přece nejlépe víte, že všechno jednou přebolí a život jde dál, takže smutnit ano, ale ne moc dlouho.

  • Neberte nikoho kyjem po palici

    ...

    Z vlastní zkušenosti musím říct, že mám okamžitě chuť popadnout palici a partnera nebo partnerku, kteří pohrdli mým dítětem a opustili ho, vzít po hlavě. Jenže jednak bych si asi moc nepomohla, jednak bych mohla jít sedět za ublížení na zdraví. Takže zhluboka dýchám a snažím se uklidnit. „Agresivita je vám k ničemu. Místo toho začněte vzpomínat na své vlastní zamilovávání se. Opravdu si pamatujete utrpení, nebo vám z toho všeho zůstaly ty hezké vzpomínky? Navíc umět dobře prožít svůj smutek je schopnost důležitá pro život,“ radí psycholožka Hana Krejsová. A na tom něco bude. Nakonec i já si jen matně vzpomínám na to, že mě fakt mrzelo, že mě můj první kluk nechce, ale mnohem víc si pamatuju, jak mi nosil jahody, psal zamilované dopisy, vozil mě na lodičce po Labi… A takhle na své ztracené lásky budou jednou vzpomínat i moje děti. Když si tohle uvědomím, o něco méně mě trápí, že teď je jim dost bídně. Problém je, že občas může vaše dítě prožívat rozchod tak fatálně, že ho napadnou sebevražedné myšlenky. Samozřejmě vám o tom nebude vykládat – na vás je, abyste ho nenápadně sledovala (nebo do sledování zapojila celou rodinu). Pokud budete mít pocit, že je zle, okamžitě kontaktujte odborníka.

  • Co radí psycholožka?

    ...

    „Vy jste tím, kdo dítěti nabízí bezpečné zázemí. Stejně jako vrba jste na stabilním místě, k dispozici, když je potřeba, přístavem, kam se dá vrátit z výpravy za dobrodružstvím. Jakékoli pokusy uvázat loď v přístavu, aby se jí něco nestalo, vedou jen k tomu, že přestane plnit svou hlavní funkci – plout. A jen co bude mít příležitost, z přístavu uteče a už se nikdy nevrátí. Ano, máte právo někdy vyhlásit, že plout se nebude, pokud se jedná o situace ohrožení života nebo jiného člověka. Jinak jste všechno důležité, čím se dítě může chránit, předala už v mnohem ranějším věku. Teď už můžete jen sledovat, jestli se vám podařilo předat to, co jste chtěla. Pokud ne, volte spíše kamarádský přístup. Autoritou toho v tomhle období mnoho nedosáhnete. Mluvte s ním o svém strachu, snažte se vyhnout zákazům.“ 

    Hana Krejsová, psycholožka

/
Autor: Majka Dvořáková
Sdílej na facebooku

Diskuse ke článku

.
Video
Nevozte děti do 13 let v autě vepředu, i když mají metr a půl: Je…
7. - 8. týden: Přijala jsem své nedostatky! Dokonalá máma neexistuje
7. - 8. týden: Přijala jsem své nedostatky! Dokonalá máma neexistuje

Horoskopy


Zobrazit domovskou stránku