I kluci mohou brečet! Co hrozí, když vyrůstají bez otce?
Dospělého muže nepředěláte. Nebo alespoň ne moc. Pokud chceme vychovat generaci chlapů, na které budeme hrdé, musíme začít už teď. S výchovou našich synů. Přiznám se, že když byli mí kluci malí, moc jsem o tom nepřemýšlela. Prostě jsem vychovávala, jak to šlo. Paniku jsem začala chytat, až když se dostali do puberty. V tomhle období jsem je nutila (a nutím) naučit se alespoň základy vaření, snažím se je přimět, aby mi otvírali dveře, brali z rukou tašky s nákupem, a úkol, který přede mnou leží, je: v pravý čas je vystrčit z útulného mamahotelu do reálného života.
Jak přistupovat k synům, aby z nich nebyli ani mamánci, ani hulváti? Tohle doporučuje psycholog Mgr. Martin Zajíc.
1. Je dobré při výchově dětí přistupovat jinak ke klukům a jinak k holkám?
Přistupovat k dětem bezpohlavně pochopitelně nelze. Dělení na muže a ženy je součástí naší identity, nejde ho přehlížet. Obecně si myslím, že je fajn, když dítě neomezujeme vlastními stereotypy – s autíčky si hrají jen kluci a podobně. Ať se chovají, jak je to baví. Každé dítě si chce hrát jinak, některé s autíčky, některé s panenkami, genderové rozdíly jsou možná menší než individuální. Není dobré děti škatulkováním omezovat, ale ani jim sounáležitost s daným pohlavím odpírat.
2. Potřebují malí kluci ve výchově víc zastoupení otce?
Každé dítě potřebuje maminku a tatínka. Když jeden z rodičů v rodině chybí, je to pro vývoj dítěte o něco složitější, ale nelze říci, že by to bylo horší pro chlapečky nebo holčičky. Děti jsou navíc poměrně aktivní ve vyhledávání a vnímání dalších dospělých vzorů, takže nejsou nutně odsouzeny k nějakému poškození.
3. Jak se u kluků ve výsledku projeví chybějící mužský vzor?
V případě, že dítě nemá v blízkosti dospělácký vzor shodného pohlaví, bude zkrátka čerpat odjinud. Z pohádek, filmů, vyprávění… Záleží na osamoceném rodiči, nakolik se bude snažit dítě podporovat a vést k modelům chování častějším u pohlaví, k němuž dítě náleží. Vždy je dobré, když dítě zná svého otce, vídá ho, ví, v čem je dobrý… Pokud tomu tak není, je možné, že se syn bude obtížněji identifikovat s mužskou rolí, případně že dcera bude s muži složitěji utvářet partnerství.
4. Existuje nějaký jednoduchý návod, jak nevychovat z kluka mamánka?
Jistě, pokud povedete dítě k zodpovědnosti, samostatnosti a budete ho v nezávislosti podporovat (byť bude mít úplně jiné názory než vy). „Mamánek“ je ovšem především negativní nálepka zvenčí, která snadno zakryje složitost vztahů v dané rodině. Nelze prostě říci, že takto označený muž se neosamostatnil od rodičů. Většina „mamánků“ se o sebe dokáže postarat nebo by se to naučila ve velmi krátké době, kdyby o péči rodičů přišla. Jen k tomu prostě nemají důvod a rodičům to třeba také částečně vyhovuje.
5. Je opravdu taková chyba říct klukovi, že chlapi nebrečí?
Ano, podle mého názoru je. Model chování, že „chlapi nebrečí“, může vést k tomu, že vašeho syna bude něco velmi trápit, a vy to na něm nepoznáte. Bude se stydět za své emoce, zaleze si do koutku a vy nebudete mít možnost mu nějak pomoci. Emoce i pláč k životu patří, jejich úlohou je komunikace toho, jak se cítíme. To ovšem neznamená, že zároveň nemá smysl vést děti k tomu, aby se dokázaly překonat, aby uměly zabrat a snažit se, nevzdat se při setkání s překážkou.
