Maličkosti, kvůli kterým se z nás stávají až moc starostliví rodiče

V angličtině "helicopter parenting", do češtiny volně přeloženo jako rodič – stíhačka. Ten, který má své dítě neustále v hledáčku a řídí ho. Aby byl v bezpečí, aby netrpěl fyzicky ani emocionálně. Nikdo z nás nechce, aby jeho dítě bylo smutné či zklamané. A většina z nás už také tuší, že bezstresová výchova našim dětem krásný život nepřinese. Ne vždycky totiž bude mezi nimi a okolním světem filtr v podobě rodiče, který všechno zlé zažene. Děti musí zažít v rozumné míře zklamání, bolest i neúspěch. Jak tedy zamezit přílišné starostlivosti rodičů již v počátcích? Jaké chování vede jednoduše k tomu, abychom se stali stíhačkami. A jak se ho zbavit?

Mít strach neznamená mít rád

Jedním z největších úkolů, který má rodič před sebou, je překonat svůj strach o potomka a dovolit mu na mnohé přijít sám. V panice, aby se mu nic nestalo,  nedovolujeme mu stoupat na stoličky, aby si sundal skleničku, lézt po stromech, chodit samotnému do lesa, krájet zeleninu nebo chleba, rozdělávat oheň a tak dále. Americká

psycholožka Christie Barnesová, autorka knihy Průvodce pro paranoidní rodiče, podotýká, že pro řadu rodičů je strach znamením toho, že jsme správní rodiče a dítě milujeme. "Jako kdyby ti, co strach nemají, byli nějak divní," řekla pro CNN. Strach ale není láska. Láska je naopak dokázat překonat obavy na své straně. Zkuste se ve chvíli, kdy chcete říct NE, zaměřit na pozitiva. Pořádně se drž a zvládneš to. Stolička musí být stabilní. Takhle si okurku chytni a uvidíš, že se ti bude krájet lépe. A když spí vaše dítě u kamaráda a vy se přistihnete, že se skvěle bavíte s partnerem mimo domov a na juniora jste si hodinu ani nevzpomněla, pochvalte se a rozhodně nemějte výčitky. Naučte se přijmout fakt, že i vy máte nárok na volný čas.

Vyhněte se nálepkování

Je stydlivý. Nejde mu matematika. Je takový důvěřivý. Většina z rodičů přesně popíše, v čem jeho dítě "potřebuje pomoc". A neváhá mu ji nabídnout. Dříve než dítě stačí pozdravit, rodič vysvětlí, že mu mají dát čas. Ve škole bude prosit matikáře o trochu shovívavosti a kvůli přílišné důvěřivosti ho snad raděj nebude pouštět samotného na nákup. Ano, děti mohou být důvěřivé a stydlivé. Pokud s těmito vlastnostmi ale budeme nakládat tak, že jsou dané a nikdy se nezmění, pak to nejspíše tak dopadne. Nejlepší je dělat, jakože nejsou. Ono si dítě většinou nějak poradí.

Občas zmizte

Pokud máte pocit, že své dítě až příliš "řešíte", že vás vyděsí každé jeho zakašlání nebo že ho až moc hlídáte, zkuste být také někdy bez něj. Nechte ho s druhým partnerem, ať si udělají čas pro sebe. Klidně dva dny, oni to zvládnou. Využijte babičky, můžete-li, pomozte si s dalšími kamarádkami navzájem. Uvidíte, že dítě přežije i bez vás. Vy můžete mezitím volno věnovat chvíli i přemýšlení o tom, kde se vaše chování bere a co je jeho příčinou. Chcete mu dopřát všechno, co jste vy v dětství neměli a trápí vás to? Proč o něj máte takový strach nebo proč potřebujete vědět o každém jeho kroku. 

Neulehčujte mu to

Zkuste se zamyslet nad tím, co zvládne ve škole nebo na návštěvě a proč by to neměl dělat doma. Od oblékání po krájení jídla příborem. A pokud vás volá a něco potřebuje, zkuste nejdřív napočítat do dvaceti. Třeba si mezitím poradí samo.