7 vět, které by rodiče dětem nikdy říkat neměli. Proč?

  • Foto: iStock
    Sdílej na facebooku
    14. července  2017 
     06:00

    "Prosím tě, podívej se na sebe, jak vypadáš! Vždyť jsi úplné nemehlo." Když takhle rodič okřikne svou malou dcerku, která se nakrucuje před zrcadlem, do pěti minut na to zapomene, ale ona si to může pamatovat roky. Stejně jako spoustu dalších bez rozmyslu plácnutých vět. Dejme si na ně pozor. 

  • Radši na to nesahej, nebo to zničíš

    Máte pocit, že vaše dítě je nešikovné? Pak mu to rozhodně neříkejte při každé příležitosti. Na jednu stranu mu tím sebevědomí snížíte na úplné dno a na stranu druhou v něm můžete vypěstovat pocit, že je lepší, když nebude nic dělat. Místo této uštěpačné a velmi bolestivé průpovídky se proto obrňte trpělivostí a své dítě prostě všechny ty věci, které neumí, naučte. Popravdě řečeno – ani vy jste jistě neuměli vařit, opravovat trubky nebo něco jiného hned napoprvé a také jste se to museli naučit. Pamatujte si, že hlavní povinností rodičů je mít s dětmi trpělivost.

  • Ty máš ale velkej zadek

    ...

    Nikdo z nás nechce mít tlusté dítě, ale co si budeme povídat, za jeho jídelníček jste zodpovědní vy. Pokud tedy své dítě uplácíte, obdarováváte nebo mu prostě jen podstrojujete samé nezdravé dobroty, není se co divit, že jednoho dne na něm budou kalhoty praskat. A pak není na místě říkat mu „jsi tlustý/á“, ale vzít ho za sportem a nasadit zdravé stravování. Pokud totiž budete své dítě odmalička shazovat ohledně jeho vzhledu, nikdy v životě pak nebude spokojené, a to ani kdyby vážilo 40 kilo i s postelí.

  • Proč nejsi jako Pavel?

     

    Také vás štvaly takové ty dokonalé děti, které vám rodiče dávali za příklad, ať se dělo, co se dělo? Doma mohly zlobit jako čerti, ale jakmile u vás na návštěvě slušně pozdravily a nepobryndaly se zmrzlinou, byly pro vaše rodiče dokonalost sama. Vzpomeňte si na to pokaždé, když budete chtít své ratolesti dávat někoho za příklad a srovnávat potomka s ostatními. Takovým počínáním byste v něm mohli vypěstovat pocit, že on není dost dobrý, a to přece nechcete.

  • Ty mě tak zlobíš!

    Cítíte v tom jakýsi náznak vydírání? Máte pravdu, a proto nic takového své ratolesti neříkejte. Dítě jednak nezlobí kvůli tomu, že by vás nemělo rádo, jednak si hlavně kvůli takovým řečem odnese do dospělosti pocit, že se musí chovat tak, jak chce ten druhý, aby ten ho měl rád. Z takových dětí se pak stávají ustrašené uzlíčky závislé na svých partnerech.

  • Protože jsem to řekla!

    ...

    Nechce se vám dítěti vysvětlovat, proč si má uklidit, pomoci s domácími pracemi nebo jít spát, a tak použijete onu známou větu: „Protože jsem to řekla." Jistě, je to jednoduché, ale vypěstujete tím v dítěti pocit, že je jedno, proč má věci dělat, stačí, když mu to někdo přikázal. Z takových dětí pak vyrůstají poddajní jedinci poslouchající na slovo ty silnější, jedinci nemající svůj názor a nezajímající se o důsledky svých činů. Dejte si proto tu práci a vysvětlete svému potomkovi, proč je důležité, aby to bylo tak, jak to po něm chcete vy.

  • Za naše problémy můžeš ty

    Tohle je snad to nejhorší, co můžete dítěti říci. Je sice možné, že se s partnerem hádáte kvůli výchově, drahým školním potřebám nebo zlobení dítěte, ale pokud si nerozumíte v tomto ohledu, zřejmě nejste schopni se domluvit ani na jiných věcech. Vybít si vztek z neklapajícího vztahu na dítěti je přinejmenším zbabělé a sobecké, navíc tak v dítěti vypěstujete pocit, že je špatné a nepotřebné. Často takové pocity vedou k psychickým poruchám, neschopnosti navazovat vztahy a v nejhorším případě také k útěkům z domova nebo sebevraždám.

  • Proč to nebyla jednička?

    Musím se přiznat, že celé dětství jsem trpěla úslovím svého otce „jsi moje dcera, musíš být nejlepší“. A tak jsem téměř plakala při každé dvojce v žákovské knížce, protože jsem měla pocit, jako bych zklamala celé generace své rodiny. Ruku na srdce, neděláte to také? Nenastavujete své ratolesti náhodou laťku příliš vysoko a neopomínáte chválit i malé úspěchy? Přinese-li vaše dítě ze školy jinou známku než jedničku, není vaše první reakce „a proč to nebyla jednička"? Být nejlepší je fajn, ale přesně touto otázkou v dítěti pěstujete pocit, že pokud není nejlepší, je k ničemu. A tento pocit může pak přetrvávat po celý život a činit onoho človíčka často velmi nešťastným.

    9 rozdílů mezi tím, když máte dítě ve 20 a když ve 40

    9 rozdílů mezi tím, když máte dítě ve 20 a když ve 40

    Zatímco matek kolem čtyřicítky přibývá, ty kolem dvacítky jsou zvláště ve velkých městech raritou. Každopádně mít dítě ve dvaceti je jiné než mít ho…celý článek

    Renata: Přítel mi neřekl, že má dítě. Tvrdil, že to nevěděl!

    Renata: Přítel mi neřekl, že má dítě. Tvrdil, že to nevěděl!

    Renata se rozvedla a měla pocit, že nového muže, který by za to stál, už nepotká, ačkoli po tom toužila. Chodila do práce, starala se o sedmiletého…celý článek

/
Sdílej na facebooku

Diskuse ke článku

.
Video
Marshmallow test: Odolaly děti sladkosti, nebo ne? Podívejte se na…
30. týden: Kdo mě nikdy nepustí sednout v MHD?
30. týden: Kdo mě nikdy nepustí sednout v MHD?