Neboj, on si tě někdo vezme aneb tohle dceři nikdy říkat nebudu

  • Chceš šaty? Klidně. Ale neznamená to, že si v nich nemůžeš sednout na zem, neboj
    Chceš šaty? Klidně. Ale neznamená to, že si v nich nemůžeš sednout na zem, neboj
    Foto: Shutterstock.com
    Sdílej na facebooku
    10. listopadu  2015 
     06:05

    Mám tři syny, a tak je pro mě dcera, coby čtvrté dítě, velkou neznámou. Dlouho jsem si dokonce myslela, že je vlastně dobře, že mám jen kluky. Protože mě samotnou baví spíše chlapečkovské věci – dovedu třeba hodně dlouho koukat na vlaky či bagry – a na druhou stranu stále nevím, co podnikat s holčičkou. Ale už teď mám jasno, co jí určitě nikdy nebudu říkat. Věty, které jsem slýchala v dětství, a dost dlouho mi trvalo, než jsem se z nich vzpamatovala. 

  • Prostě buď hodná aneb sedávej, panenko, v koutě

    ...

    Aby bylo jasno: nechci, aby byli z mých dětí bezohlední jedinci s příliš ostrými lokty, pro které slušné chování nic neznamená. Ale zároveň nechci, aby zakřiknutě seděli v koutě a doufali, že si jich tam někdo všimne. Přesně taková jsem měla být já, když jsem byla malá, a mělo mi to zůstat až do dospělosti – protože jsem byla holka a od těch se snad ani nic jiného chtít nemá. Přešlo mě to, ale své dceři nic takového nebudu ani naznačovat. Být hodná holčička není žádná výhra. 

  • Neboj, on si tě taky jednou někdo vezme

    ...

    Tohle byl takový majstrštyk mé mámy. Bylo mi asi čtrnáct, když se vdávala jedna moje sestřenice. Byla jsem poněkud nejistý a zakomplexovaný puberťák, takže když mě někdo ze svatebčanů vyzval k tanci, byla jsem červená až za ušima. A moje máma, která mě zřejmě chtěla povzbudit, pravila, že se nemusím bát, že si mě nakonec jednou taky někdo vezme. Což v člověku vzbudí tak akorát pocit, že o nic jiného v životě nejde a že vaše šance bohužel nejsou moc vysoké. 

  • Prosím tě, přestaň, to se pro holku nehodí

    ...

    Zatímco kluci mohou chodit domů s roztrhanými koleny a válet sudy venku, holky nemohou? Ale jasně, že ano! Mají na to úplně stejný nárok a vést na tohle téma nějaké úvahy je podle mě úplně zbytečné. Protože zákazem hraní si s hlínou to začíná, rozdělováním zájmů či profesí na ty vhodné a nevhodné pro holky to končí. 

  • Na to máš ještě dost času

    krájení

    Tohle vlastně s pohlavím potomka nijak nesouvisí, ale já tuhle větu v dětství nesnášela. A proto ji moje děti nikdy neuslyší. Není to vždycky snadné, protože o některých věcech se nehovoří lehce a u dalších témat se zase stydím, ale stojí za to dětským otázkám neuhýbat. Odbýt je prohlášením "na to máš ještě dost času", to je vlastně taková rodičovská kapitulace. Zrovna tak není úplně fér dítěti něco s podobným "vysvětlením" zakázat, ať už jde o krájení nožem ve čtyřech letech nebo výlet s kamarády v patnácti. Člověk pro to skutečně může mít své důvody, ale dítě si zaslouží mít je vysvětlené podrobněji. 

  • To si nech na neděli...

    ...

    Půlku dětství jsem strávila s pocitem, že všední dny a běžné víkendy se musí nějak přetrpět, protože jednou, jednou bude líp a budou se smět věci, které jindy ne... Což je samozřejmě nesmysl, protože zvláště děti si dokážou užít každý den, pokud k tomu mají příležitost. Takže moje dcera bude smět malovat vodovkami, i když úklid dá trochu práce, stejně jako bude moci nosit i ve všední dny své oblíbené šaty, protože kromě vyloženě slavnostního oblečení nemá cenu dělit sukně, kalhoty či trička na ošklivé pro běžné dny a lepší na svátek. 

  • Proč se maluješ aneb důležité je prosté, ale čisté spodní prádlo

    ...

    Tohle nějak souvisí s hodnou holčičkou, jež měla sedět v koutě a doufat, že si jí někdo všimne – a nabídne jí přiměřenou budoucnost. Takže žádné malování, žádná pomoc s tím, aby to člověku slušelo, žádné holčičí triky, žádné povzbuzení, nic takového. Protože přirozená krása je přece nejhezčí a k tomu stačí mít čisté, byť prosté spodní prádlo pro případ, že by člověk nečekaně musel k lékaři. Výsledek? Byla jsem nesebevědomé tele, což své dceři prostě neudělám. 

  • Nesnaž se na sebe upozorňovat aneb co si pomyslí lidi?

    ...

    Upřímně řečeno – doufám, že moje dcera nebude žádná šedivá myš, která se ze všeho nejvíc snaží splynout s davem. Doufám, že se z ní nestane holčička, která se bude snažit každému se zavděčit, aniž by se uměla ozvat, pokud se jí něco právem nebude líbit – protože to vážně není praktická vlastnost. Budu ráda, když se nebude bát mít svůj názor a jít proti proudu. Protože doufat, že když budete prostě hodná a šikovná, dostane se vám odměny (co to vlastně mělo být? princ na bílém koni, samé jedničky, skvělá práce, sláva, bohatství?), je k ničemu. Jo a co si budou myslet sousedi, je mi srdečně jedno. 

/
Sdílej na facebooku

Diskuse ke článku

.
Video
720p 360p
Neuvěřitelně dojemné video: Žena porodila dceru adoptivním rodičům

Pomůžeme vám vybrat porodnici!

Těhotné ženy čeká jedno důležité rozhodnutí. Musí si vybrat porodnici, v níž přivedou svoje dítě na svět. Mezi zařízeními jsou velké rozdíly - některé se ani za posledních třicet let nijak moc nezměnily k lepšímu a stále používají rutinní škodlivé postupy, jiné nabízejí příjemné prostředí, individuální přístup, respektují porodní přání a jsou nakloněné alternativnějším metodám. Případně si tam třeba můžete přivést svoji porodní asistentku nebo dulu.

Která porodnice je nejlepší? Která nejvíce vyhoví vašim představám o tom, jakým způsobem chcete svého potomka přivést na svět? Jaké jsou přednost a zápory jednotlivých porodnických zařízení? Podívejte se na přehled všech porodnic na webu maminka.cz a přečtěte si, jak dopadly v hodnocení ostatních žen. Dozvíte se, které porodnice získaly nejvyšší počet bodů a které naopak úplně propadly, přečtete si zkušenosti rodiček a získáte spoustu informací, které vám pomohou zorientovat se v nabídce a vybrat si tu pravou.

Už máte jeden nebo dokonce víc porodů za sebou? Budeme rádi, když nám i vy napíšete svoje zkušenosti z porodnice a pomůžete tak dalším matkám, aby se rozhodly správně.

PORODNICE

Horoskopy


Zobrazit domovskou stránku