Martina Chomátová: Po porodu jsem měla pocit, že mám právo vzít si život

Martina Chomátová
Foto: Martina Chomátová
Sdílej na facebooku
9. dubna  2017 
 06:00

Snowboarďáky vnímáme jako pohodové týpky. Holky snowboarďačky jako hravé a někdy až jako ztřeštěná trdla. Martina Chomátová mýty o sluníčkových lidech na prknech boří. Po porodu bojovala s depresemi, pověsila kariéru vrcholové sportovkyně na hřebík a teď vymýšlí pro děti a jejich rodiče dobrodružné bojovky přímo v centru Prahy. Vedle toho píše otevřený blog o partnerských vztazích. 

Co pro vás bylo v šestinedělí nejtěžší?

Nejtěžší pro mě byla velká izolovanost od všeho, co jsem dosud znala. Setkávání s lidmi, sdílení, pohyb, cestování. Prostě všechno bylo najednou jinak. Jen já, dítě a pes. Na novém místě. Taky jsem měla problémy s kojením, dcera hodně plakala. Nedostatek spánku a aktivit, které mi dělaly radost, plus její pláč – to bylo pro mě skoro jako vražedný koktejl.

To, co popisujete, jsou typické spouštěče poporodních depresí. Kdy jste si uvědomila, že se tento problém týká i vás?

Paradoxně jsem si to uvědomila až zpětně, když jsem různým lékařům sdělovala, jak jsem se cítila. Tehdy mi to nepřišlo jako něco, co má název. Vnímala jsem jen obrovský vztek, že se necítím spokojeně jako ostatní mamky. Že neprožívám to krásné období. To, o čem všichni tak básní. Když u mě pocity vygradovaly až do bodu, že jsem přemýšlela o konci života, rozhodla jsem se s tím něco začít dělat.

Vnímala jsem konec života jako variantu, na kterou mám právo, když se tak rozhodnu. Ale zároveň jsem tušila, že mě čeká ještě něco skvělého. A tak jsem se vyburcovala a začala jsem si vzpomínat na vše, co jsem dělala před porodem. Skoro to vypadalo, jako bych měla zatmění mysli a kompletně zapomněla na sebe. Už nevím, kdy to přesně bylo, ale vím, že jsem vyhledala i odbornou péči psycholožky. Ovšem to už byla dcerka větší a mě bombardovaly už jen myšlenky o mé nedokonalosti a neschopnosti.

Zpěvačka Adele vzkazuje: Je v pořádku, když se jako matky někdy cítíte úplně k ničemu!

Zpěvačka Adele vzkazuje: Je v pořádku, když se jako matky někdy cítíte úplně k ničemu!

Jo, být mámou je někdy vyčerpávající a depresivní – a není nic špatného na tom, když si to přiznáte. Stejně jako to udělala zpěvačka Adele v rozhovoru…celý článek

Jak na to reagovala vaše rodina?

Rodina reagovala asi nejlíp, jak mohla. Hodně mi pomáhali s hlídáním, manžel si vyslechl všechny mé – leckdy hodně náročné – pocity a myšlenky. Jsem mu za to neskonale vděčná, že mi byl oporou.

Musela jste se na terapii vypořádávat se strašáky z minulosti? Člověk o sobě zjistí někdy i nemilé věci.

Myslím, že s narozením dítěte jsem objevila něco jako své nepřijaté stránky. Hodně jsem se dřív zaměřovala jen na pozlátko života a spokojené chvíle a od těch náročných jsem utíkala. Teď nebylo kam a musela jsem se naučit chodit i v té bažině. Myslím, že jsem žila v tom, že s dítětem budu zažívat jen krásné chvíle, ale paradoxně jsem po narození zažívala jen ty náročné. Naučilo mě to vnímat život komplexně. Nezavírat oči před zdánlivými negativy, ale přijmout je jako svou součást.

Je tak pro vás psaní blogu další formou terapie?

Psaní mi pomáhalo se se vším srovnat. Nejdřív jsem své pocity sdílela osobně a zjistila jsem, že to, co zažívám já, zažívá v určité míře každá máma. Jen se o tom veřejně nemluví. Když jsem na tohle přišla, začala jsem o tom psát. Nejdřív jsem vše sdílela jen s lidmi, u kterých jsem věděla, že mi neublíží. Když mi postupně začaly chodit zprávy, že ženy, ač třeba jsem je neznala osobně, zažívají podobné věci a že jsem jim tím ohromně pomohla, došlo mi, v jaké společnosti žijeme. A postupem času jsem si uvědomila, že psaní pomáhá nejen mně, ale i ženám kolem.

Spisovatelka Petra Dvořáková: Zvládla anorexii, nemoc syna i smrt přítele. Jsem šťastná, říká

Spisovatelka Petra Dvořáková: Zvládla anorexii, nemoc syna i smrt přítele. Jsem šťastná, říká

Život Petry Dvořákové by vydal na film nebo spíš na seriál, kolik se toho v něm odehrálo. I když by možná scenáristu obvinili z toho, že příběh trochu…celý článek

Na stránkách playeveryday.cz vypovídáte velmi upřímně i o partnerských problémech. Nemáte strach se takto otevřít cizím lidem?

Občas mi přišla negativní reakce, ale vesměs jsou reakce pozitivní. Naučila jsem se, že moje nitro a to, že ho umím odkrývat, je bohatství a dar. A když mi někdo bude chtít ublížit, udělá to. Ale závisí na mně, jestli se nechám ranit. I tak s tím můžu a umím nějak pracovat. Není to vždycky jednoduché. Ale celkově mě to víc posiluje a dává mi to smysl, než že by mi to bralo. A že to všechno mé snažení pomáhá dalším ženám najít útěchu, to je pro mě obrovský bonus.

Kdy a proč přišel nápad na PraHru?

PraHru už jsem vlastně dělala asi pět let před narozením dcerky. Původně se trasy jmenovaly Magická Praga. Mým cílem bylo ukázat lidem krásná místa Prahy, zároveň je vytáhnout i trochu na procházku, do parků a dát jim vědět o magických bytostech, kterými se nejen má fantazie hemží. Inspiraci jsem asi získala v dětství ve skautu. A snažím se cílit také na dospělé a rozehrát je. Děti jsou totiž hravé od přírody. Na trase tak dávám tipy na to, co dělat s dětmi dohromady.

10 věcí, které na něm nikdy nezměníte. A ani byste se o to neměla snažit

10 věcí, které na něm nikdy nezměníte. A ani byste se o to neměla snažit

Vztahy jsou především o kompromisech. Existují ale věci, které na svém partnerovi nikdy nezměníte, ať se vám to líbí nebo ne. Co musíte tolerovat,…celý článek

Jako sportovkyně si určitě zakládáte na své postavě. Jak dlouho po porodu vám trvalo vrátit se do formy?

Musím říct, že do stejné formy, jako jsem byla před porodem, jsem se nikdy nedostala. Před otěhotněním jsem měla postavu chlapa. Leckteří se báli si dát se mnou páku, protože jsem měla větší svaly. Nicméně když jsem porodila, žasla jsem, jak se mé tělo samo zase dává do kupy. Nic jsem pro to skoro nemusela dělat. Jen jsem přidala jógu a postupně i vedení lekcí strolleringu – cvičení s kočárkem.

Omezila jste jako sportovkyně nějak své fyzické aktivity během těhotenství?

Snowboardcross mi přestal dávat smysl už nějaký čas předtím. Spíš jsem se začala věnovat józe a v průběhu mateřství jsem si udělala lektorský kurz hatha jógy, těhotenské i dětské. Odstěhovala jsem se mimo Prahu a pohybem mi byly procházky se psem.

Máte obavy, že by se vaše deprese mohly vrátit? Snažíte se proto partnera více aktivně zapojovat do veškerého dění v domácnosti?

Vzdala jsem touhu být dokonalou ve všech směrech, a tak ku pohodě všech máme jednou týdně paní na úklid. Já se tak můžu věnovat víc dětem a práci, a přitom je doma pravidelně uklizeno. Manžel vedle hlídání a hraní si s dětmi (což mu jde skvěle) jezdí nakupovat, občas vaří, venčí psy a pracuje na zahradě. Prostě cokoliv je zrovna potřeba. Pomáhá mi občas i s úklidem, praním, odpadky. Přestože je hodně času pryč nebo na cestách, hodně se v domácnosti angažuje a za to jsem mu opravdu vděčná. Nemusím tak lítat jak hadr na holi.

Martina Chomátová

  • Před narozením dětí jezdila závodně snowboardcross, cestovala po světě a učila v jedné velké firmě angličtinu.
  • Napsala e-booky Návrat k sobě aneb 7 tipů, jak být spokojená i po porodu a Jak rozehrát partnerství.
  • Je certifikovanou lektorkou jógy.
  • Založila projekt PraHra aneb Prahou jinak.
  • Na stránkách playeveryday.cz píše o svém životě.
  • Má manžela, dceru 4,5 roku a syna 1 rok.

6 věcí, kterými rodiče škodí pohybovému vývoji nejmenších dětí

6 věcí, kterými rodiče škodí pohybovému vývoji nejmenších dětí

Už aby lezlo, sedělo, chodilo, běhalo... Rodiče i prarodiče se radují z každého pokroku dítěte. A snaží se mu v tom napomáhat, ovšem poměrně často…celý článek

10 důvodů, proč vadí, když svoje potomky příliš chráníme

10 důvodů, proč vadí, když svoje potomky příliš chráníme

Otcové a matky se dnes o své děti nejspíše mnohem více bojí, a proto jsou opatrnější než předchozí generace. Příčina? Třeba zvyšující se průměrný věk…celý článek

Sdílej na facebooku
Autor: Michaela Kaňoková

Diskuse ke článku

.

Související články

Video

Pomůžeme vám vybrat porodnici!

Těhotné ženy čeká jedno důležité rozhodnutí. Musí si vybrat porodnici, v níž přivedou svoje dítě na svět. Mezi zařízeními jsou velké rozdíly - některé se ani za posledních třicet let nijak moc nezměnily k lepšímu a stále používají rutinní škodlivé postupy, jiné nabízejí příjemné prostředí, individuální přístup, respektují porodní přání a jsou nakloněné alternativnějším metodám. Případně si tam třeba můžete přivést svoji porodní asistentku nebo dulu.

Která porodnice je nejlepší? Která nejvíce vyhoví vašim představám o tom, jakým způsobem chcete svého potomka přivést na svět? Jaké jsou přednost a zápory jednotlivých porodnických zařízení? Podívejte se na přehled všech porodnic na webu maminka.cz a přečtěte si, jak dopadly v hodnocení ostatních žen. Dozvíte se, které porodnice získaly nejvyšší počet bodů a které naopak úplně propadly, přečtete si zkušenosti rodiček a získáte spoustu informací, které vám pomohou zorientovat se v nabídce a vybrat si tu pravou.

Už máte jeden nebo dokonce víc porodů za sebou? Budeme rádi, když nám i vy napíšete svoje zkušenosti z porodnice a pomůžete tak dalším matkám, aby se rozhodly správně.

PORODNICE

Horoskopy


Zobrazit domovskou stránku