10 vět, které říkají prarodiče našim dětem, a my je za to nesnášíme
- 8. června 2019 06:00
"Tak to já bych to dělala jinak! A tohle bych prostě nedovolila!" Jakmile se babičky nahlas pustí do podobných úvah, nálada zhoustne. Prarodiče si to mohou stokrát myslet, ale pokud není ohrožen život dítěte, měli by u pomyšlení skončit a nahlas neříkat nic. Jakých vět se to týká?
Mezigenerační spory tu nejspíše byly vždycky – téma výchovy dětí v nich patří mezi ty nejvíce výbušná. Platí to i dneska, kdy se stalo standardem, že se babičky na výchově vnoučat zase tak moc nepodílí. Ale některé z nich, dědečky nevyjímaje, s o to větší vervou hodnotí, co všechno dělá generace rodičů špatně a kam to asi tak povede.
1. Jste na ně moc hodní, děti potřebují řád a řemen
...Autor: Shutterstock.comZatímco dnešní rodiče vyznávají spíše volnou výchovu, některé babičky si ještě pamatují na vlastní přístup k malým dětem v době, kdy se preferovala přísnost a hlazení už zavánělo rozmazlováním. A pak prohlašují: "Vy jim všechno dovolíte, ale až vám za pár let budou skákat po hlavě, vzpomenete si na moje slova!" Raději by si to měla odpustit, výchova potomstva je vždy věcí rodičů.
2. Pojď ke mně, broučku, maminka je moc přísná
Babičky vědí své.Autor: ShutterstockExistují i opačné extrémy – babičky, které si myslí, že jsou na světě proto, aby dítě rozmazlovaly. A tak sotva rodič něco zakáže, babička dítě jen pokárá a okamžitě mu to dovolí. A to je špatně, zvláště pokud tím rodiče a jeho autoritu přímo shazuje. Pravda, mnohé ženy se na rozmazlování vnoučat těší a tvrdí, že babičky jsou na světě právě od toho. Co na to psycholožka Markéta Jarolímková? "Záleží na tom, co si pod slovem rozmazlování představíte. Máte vnoučata často jen na chvíli a chcete jim věnovat maximum času, který s nimi strávíte? Hrajete si s nimi, čtete, chodíte ven, mazlíte se, povídáte si, smějete se, prostě trávíte hezké chvíle? To je naprosto v pořádku. Společně strávený čas je totiž daleko hodnotnější než cokoli jiného, co byste jim mohli koupit. Rozmazlování je to, pokud byste dětem umožnili dělat a dali jim vše, na co si jen vzpomenou, bez ohledu na to, jestli můžete," říká psychoterapeutka s tím, že sem patří třeba to, pokud prarodiče bolí záda, a přesto vnoučata nechají, aby po nich skákala a šplhala, protože je nechtějí napomenout.
3. To vy v jejich věku jste už dávno chodili na nočník!
Tahle babička vás asi pobaví, podívejte se:
Bývala to v sedmdesátých osmdesátých letech taková meta. Dítě nemuselo umět mluvit, ale pleny už nosit nesmělo, ideální pak bylo, když si v roce vystačilo s nočníkem. Co na tom, že to často bylo jen zbožné přání a počet neúspěchů více či méně převyšoval úspěchy. Mnohým babičkám to prostě nedá a neodpustí si hlášky ve stylu "to máte z těch papírových plenek, kdybyste dali Honzíkovi pořádnou látkovou, rychle by se na nočníček naučil". Co na tom, že odborníci to považují za překonaný názor, protože dětská nervová soustava umožňující kontrolu vylučování dozrává později?
4. Budu vám hlídat jen to hodnější dítě
babičkaAutor: ShutterstockMožná se vám to zdá kruté, ale není to nijak vzácné – některé babičky slibují hlídání (a ne, nemyslíme si, že je to jejich povinnost), aby pak řekly, že chtějí pouze hodné dítě, zatímco zlobivé ať si rodiče nechají. "Michalku si vezmu, ta je zlatíčko, které mi pomáhá, ale Tomáška fakt ne, jen zlobí!" To je kruté vůči rodičům i vnoučeti, protože návštěva u babičky samozřejmě znamená i další benefity, jako jsou dobroty, zmrzlina, malé hračky a podobně, o které Tomášek přijde.
5. Trošinka čokolády mu neuškodí ani při alergii
Velkým lákadlem pro vás budou i laskominy, které koupíte svým dětem.Autor: Shutterstock.comPrarodičům to možná připadá přehnané, ale pokud rodiče nahlásí, že je dítě na něco alergické a jíst to nesmí, měli by to respektovat. A ne, že mu budou potají podstrkovat čokoládu se slovy: "Takovej kousek mu přece nic neudělá!"
6. Jsou to jen drobnosti!
...Autor: Shutterstock.comExistují babičky, které si nedokážou pomoci a na každou návštěvu k vnoučatům vyrážejí s taškou plnou sladkostí nebo hraček, případně oblečení, aniž by nákupy předem probraly s rodiči. "Vždyť jsou to jen drobnosti! Dopřejte mu tu radost," hájí se v podobných situacích.
Zní to nevinně, ale my zároveň chápeme rodiče, kteří nechtějí, aby jejich domácnost zahlcovaly další a další hračky, stejně jako si nepřejí, aby se jejich dítě cpalo přílišným množstvím sladkostí. Nakonec je docela škoda, když si dítě klade rovnítko mezi návštěvu prarodičů a příval darů.
7. Pár kilometrů to bez autosedačky vydrží, řídím dobře
Kromě bezpečnosti je dobré hledět i na komfort. Zejména pokud na cestách strávíte hodně časuAutor: Foto Svět motorů, redNoční můra mnoha rodičů. Zatímco někteří prarodiče jsou vzorem až přehnané úzkosti, jiní si myslí, že co stačilo jejich dětem, bude dost dobré i pro jejich vnoučata. A tak v jejich péči jezdí na odrážedle bez helmy a v autě je nikdo nezapne do sedačky, protože babička přece řídí dobře a na těch pár kilometrech se nemůže nic stát.
8. U mě platí moje pravidla!
...Autor: Shutterstock.comNení to snadné, ale prarodiče by se měli smířit s tím, že pravidla výchovy určují rodiče vnoučat. I když se svými dětmi, natož s jejich partnery v ledasčem nesouhlasí. A proto by věta "u mě platí naše pravidla a vy mi do nich mluvit nebudete" měla být tabu. Nevadí, když nad něčím občas přimhouříte oči, ale vadí, pokud dítěti úplně rozhodíte zavedený režim.
9. Pár na zadek ještě nikoho nezabilo
Tělesné tresty vůči dětem jsou v Česku takovým tolerovaným domácím násilímAutor: istock.czMožná vás rodiče při výchově občas plácli, možná jste občas dostali vařečkou, ale svým dětem to rozhodně dělat nechcete. A neděláte. Za ty roky už víte, že se výchova dá zvládat i s bez tělesných trestů, ale vašim rodičům nebo tchánovi s tchyní se zdá, že správně mířená facka by všechno vyřešila. "A bez zbytečných debat!" Nezbývá než vytrvat a stát si za svým, tělesné tresty ostatně považují za překonané i odborníci.
10. Děti mají být zticha a v klidu si hrát
Je to dřina! Alespoň občas, že?Autor: istockDorazila dědeček, s dětmi si pohrál, ale teď už chce klid na to, aby si mohl číst nebo se kouknout na zprávy v televizi? To se nejspíše dá pochopit, ale chtít po dětech, aby byly v klidu a zticha celé dny, jako to bývalo zvykem před desítkami let? Na tom už se asi neshodnete.