Anna: Můj muž si přivedl milence do pokojíku našich dětí

Představte si dlouhonohou blondýnu, bývalou modelku a zdravotní sestřičku, které se splnil sen. Potkala uznávaného lékaře, vzali se, narodila se jim dvojčata. Rodinnou idylu po dvou letech totálně zazdila SMS v manželově telefonu, který Anně přinesl jeden ze synů naprostou náhodou.

V textovce stálo: „V sobotu to nemelo chybu. Doufam, ze jsme ten detsky koberec moc nepokropili. Tesim na zopakovani. Sex je nas. R.“

„Byla jsem přesvědčená, že ta Radka, Romana nebo Růžena je nějaká zdravotní sestra, kterých kolem manžela lítalo vždycky dost,“ vypráví svůj dost neuvěřitelný příběh Anna. V té době byla na rodičovské a dny v satelitu za Prahou si s dětmi často zpestřovala návštěvami babiček a kamarádek. „Zdeněk byl pořád v nemocnici, do toho si zakládal soukromou ordinaci, neviděli jsme se čím dál častěji. Kolikrát mě i napadlo, že při naší stále menší frekvenci sexu a Zdeňkově apetitu si někde musí ulevit."

Zdeněk na fotografii, kterou mi Anna ukázala, vypadá vážně atraktivně. Dost na to, aby si mohl ze sestřiček, pacientek, prostě kohokoliv, vybírat. Typický macho nadsamec, kterému byste jen těžko uvěřili, že ve volném čase se syny vyrábí letadla z dřevěných tyčinek, kterými se doktoři dívají pacientům do krku. 

Po večerech Zdeněk trávil čas buď u počítače hledáním vybavení své ordinace, nebo ve vaně. Annu do ní už dost dlouho nepozval, a když si prý tak trochu z hecu pořídila vibrátor – v domnění, že bude její drahý žárlit nebo si užije podívanou na svou ženu s novou hračkou – nečekala, že jen lhostejně a s rezignovaným pohledem utrousí: „Lásko, tohle už máme přece za sebou…“

To Annu přece jen trochu vykolejilo, a tak už nějaký čas před šokující esemeskou přemýšlela o tom, zda její muž někoho nemá. V jeho chování tomu sice nic nenasvědčovalo, žádné nové parfémy, žádné dopisování po telefonu, žádné rtěnky nebo vlasy na oblečení. Přesto měla Anna pochyby.

„Po nějaké době jsem se svěřila kamarádce, která mě trochu uklidnila tím, že její drahý, stejně starý jako Zdeněk, je to samé. Nesmíme se, holka divit, čtyřicítka znamená u chlapů vždycky nějakou tu druhou mízu, ale nemusí nutně jít o milenky."

Po čase Anna podezíravé domněnky vůči svému muži vypustila z hlavy. Nejspíš by si žila v relativním klidu se svým vrnícím vibrátorem, nebýt malého Danyho, který mamince přinesl jedno nedělní ráno tátův mobil… „Zdeněk šel pro něco do garáže a Dany za mnou přiběhl se slovy, že táta nechal fon doma. Od té doby věřím na osud. Věřím, že se to mělo stát, i když to, co následovalo, bolelo a pořád bolí. Ale náhoda to rozhodně nebyla.“

Když si Anna přečetla svítící esemesku, která v tu chvíli pípla na Zdeňkův mobil, polilo ji horko. Tak přece je v tom nějaká jiná. Chtěla telefonem mrštit o zeď, ale zabránily jí v tom právě její děti, které pobíhaly kolem. „Nadechla jsem se a v duchu přemlouvala sama sebe. Uklidni se, žádná hysterie, nechceš přece, aby tě kluci viděli.“

Přemýšlela, jestli to na Zdeňka vybalí hned, nebo začne taktikou nevinného vyzvídání. Neměla čas se rozhodnout, Zdeněk se akorát vrátil a možná i proto Anna bezprostředně zareagovala. „Vzala jsem ho za ruku do kuchyně a šeptem se zeptala, kdo je to R. a co má znamenat ten pokropený dětský koberec. Mě blbou tehdy vůbec nenapadlo, že se jednalo o koberec našich synů!“

Zdeněk kupodivu nezapíral, jen prý zčervenal a řekl, že R. je Radim, kluk, kterého potkal nedávno v baru. Anna pořád nechápala. „A to on tě s někým seznámil, nebo co?“ ptala se a viděla rudě. „Ne, s Radimem jsem párkrát spal. Naposledy u nás doma, když jste byli pryč. Uznávám, v tom dětském pokoji to bylo za hranou, ale taky jsem z toho pak měl výčitky. Už se to nebude opakovat.“

Anna nechápala. Jakože Zdeněk spí s chlapem? V pokoji jejich dětí? „Udělalo se mi strašně zle. Ten adrenalin a stres mě tak prohnaly, že jsem ztratila veškerou sílu se vztekat, brečet nebo něco rozbít. Za půl hodiny jsem vyšla ven – naprosto jiná, změněná, zlomená.“

Zdeněk se snažil udobřit, ale Anna dělala pouze před dětmi, že je všechno v pohodě. „Když jsem dala kluky ten šílený den spát, nalila jsem si trojitou vodku a s ledovým klidem, který jsem vzala nevím kde, jsem po Zdeňkovi chtěla vědět, co přesně se stalo." Zdeněk ji ujišťoval, že ho nadále přitahují i ženy, ale Anna mu nevěřila. Neměl u ní šanci už kvůli přestavě, že souložil s mužem. 

Od té doby uplynuly tři roky. Anna žije s dětmi, Zdeněk sám, občas mu jde po boku nějaký mladý muž. „Chtěla jsem si zachovat aspoň nějaké dekorum, vykládat, co se stalo, nehodlám nikomu." Prarodiče z obou stran si tak dodnes myslí, že jde o obyčejnou manželskou krizi, která časem přejde. Ona sama nikoho nemá, sex ji zatím neláká. A i kdyby, rozhodně už ne se Zdeňkem.