Kolik byste měla přibrat v těhotenství?
Jak to, že jedná těhotná přibere až do porodu jen šest kilo a jiná třicet? Něco ženy ovlivnit mohou a něco ne. Jaký je optimální váhový přírůstek?
Záleží na tom, v jakém výživovém stavu a s jakým BMI (body mass index = poměr mezi tělesnou hmotností v kg dělenou druhou mocninou tělesné výšky v metrech) žena do Optimální BMI před těhotenstvím je v rozmezí 20 – 24,9 kg/m2.
BMI pod 20 naznačuje podvýživu, a tedy ne zrovna optimální podmínky pro vývoj plodu. Ani BMI nad 25 (obezita) není dobré pro bezproblémové těhotenství. Oba extrémy navíc zhoršují schopnost přirozeného otěhotnění.
S rizikem je třeba počítat u žen chronicky nemocných, stravujících se alternativně (např. makrobiotičky, striktní veganky), nepestře a jednostranně, protože u nich může hrozit karence (nedostatek) některých důležitých prvků, a to navzdory přijatelnému BMI.
Ideál? Jedenáct až patnáct kilo
Nedostatkem některých základních prvků (respektive jejich špatným vstřebáváním z potravy) mohou trpět také kuřačky a drogově a alkoholově závislé budoucí matky. U žen s nadváhou až obezitou (BMI nad 25 kg/m2) se doporučuje nižší váhový přírůstek (7 – 11,5 kg), obecně ale přírůstek pod 6 kg není žádoucí a může vést k ohrožení vývoje plodu.
U zdravé, dobře živené dospělé ženy s normální hmotností (BMI 20-25 kg/m2) je optimální váhový přírůstek 11,5 – 15 kg, přičemž přibírání by mělo být větší ve 2. a 3. trimestru, zhruba 0,4 kg/týden. Vyšší váhový přírůstek (12 – 18 kg) se doporučuje ženám vstupujícím do těhotenství s nižším BMI (menší než 20 kg/m2).
Samozřejmě, že v případě mnohočetnějšího těhotenství bude váhový přírůstek také vyšší. Vysoký váhový přírůstek (nad 18 kg) může být kromě energeticky nadměrné stravy způsoben také zmnožením plodové vody (polyhydramnion).