Mimi a Líza: Jedna je slepá, druhá vidí. Knížka, která nás hodně baví

Nakladatelství Slovart se rozhodlo v češtině vydávat úspěšné dětské knihy slovenských autorů a udělalo dobře. Dokladem budiž například kniha o dvou kamarádkách nazvaná prostě Mimi a Líza, druhý díl k názvu jen přidal dvojku.

„Tatínek říká, že jsem jeho sluníčko. Ale já jsem sluníčko nikdy neviděla. Jen cítím, jak mě hřeje. Ani svoje hračky nevidím. Ožijí, až když se jich dotknu prsty. To však není zázrak. Víte, já jsem slepá. Svět vidím rukama a ušima, a trochu dokonce i nosem a jazykem.“ Takhle se čtenářům představí sedmiletá Mimi. Její svět ale vůbec není nudný. Zvláště ne od té doby, kdy se do bytu přes chodbu přistěhovala se svou maminkou kurážná Líza, s níž prožívá jedno dobrodružství za druhým. 

Je to příběh o přátelství, o odvaze a fantazii. Příběhy, které začínají v nudné realitě, v každé kapitole postupně nabudou nečekaně fantaskních rozměrů, přičemž dojem skvěle podtrhují ilustrace, často celostránkové, nebo dokonce dvoustránkové. Povedená je celá grafická úprava jak prvního, tak druhého dílu knihy. Díly na sebe volně navazují. 

Hlavním hrdinkám je sedm let. Před spaním knížku čtu dvouleté dceři a šestiletému synovi a baví oba, přestože místy jsou příběhy trochu strašidelné. Zároveň v sobě vedle pohádkové poetiky skrývají poučení, které přitom nekřičí z příběhů na první dobrou – čtenáři se spolu s hrdinkami odnaučí bát se tmy nebo pochopí, že ani handicap neznamená, že je někdo horší nebo nemůže dokázat něco velkého. 

Plus i za jazyk vyprávění, který je dětem srozumitelný, k němuž není potřeba vysvětlovacích odboček a který přitom do děje vtáhne i dospělého. Povedené jsou i dialogy. 

Mimi a Líza a Mimi a Líza 2, napsaly Katarína Kerekesová, Katarína Moláková, Alexandra Salmela, ilustrovali Katarína Kerekesová, Boris Šima, Ivana Šebestová, přeložila Radka Svobodová, vydal Slovart roku 2017, doporučená cena každého dílu 299 Kč.