Maminka.czPéče o dítě a jeho výchova

V půlroce se má plazit, v roce chodit. Znáte největší mýty o vývoji dětí?

Simona Procházková 20.  6.  2020
Vaše děťátko neroste a nedělá pokroky podle oficiálních grafů a tabulek, které jste našli na internetu? Hlavně žádnou paniku, zdůrazňují lékaři. Pokud potomek nesedí, nechodí nebo nemluví „podle plánu“, není to hned důvodem k obavám o jeho zdraví. Jaké nejrozšířenější povídačky a nepravdy kolují mezi rodiči?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Největší mýty

Rychlost vývoje každého dítěte je velice individuální záležitost, kterou neurychlíte ani nijak zásadně neovlivníte. „Pediatři nikdy neporovnávají vývojové markery výhradně podle nějakého konkrétního daného seznamu. Neřídí se jen statistickými tabulkami, ale vždy sledují dítě komplexně a kontinuálně kontrolují, jaké pokroky postupem času zvládne. Ať už je jeho tempo rychlé nebo pomalejší,“ uklidňuje Julie G. Capiola, pediatrička z NYU Langone Medical Center.

„Pro rodiče je to někdy samozřejmě obtížné, zvláště pokud se řídí podle nejrůznějších letáčků, reklamních informačních bulletinů nebo vyhledávají nerelevantní informace na online diskusních fórech. Mohou pak být z nesprávných a polopravdivých údajů zbytečně vystresováni. Stává se, že přijdou do ordinace a zděšeně oznámí, že jejich kojenci jsou čtyři měsíce, a ještě nesedí nebo nedokáže držet lahvičku s mlékem,“ dodává. 

Pokud potřebujete uklidnit, že je s vaší ratolestí všechno v pořádku, zde jsou nejčastější mýty o vývoji nejmenších dětí, kterými byste se neměli nechat nervovat.

Mýtus 1: V půl roce by se kojenec měl plazit

Lezení po břiše, tedy plazení, pomáhá výrazně posilovat svalstvo horní poloviny těla a zpevňuje a procvičuje vazy v rukou a zápěstí, což pomáhá zlepšovat jemnou motoriku. Některá línější miminka se však do této fáze dostanou až třeba v osmi nebo devíti měsících. Navíc, zdaleka ne všechny děti se plazí klasickým způsobem (některé podivně vlečou zbytek těla na rukách nebo se jen válí po zemi a podobně), některé tuto fázi dokonce téměř vynechají. „A vše je naprosto v pořádku. Existuje spousta dětí, kteří se nikdy neplazily, některé si rovnou ze sedu stoupnou nebo prostě začnou chodit,“ říká Capiola.

Pozor na nejčastější chyby při vývoji dítěte, které rodiče rádi dělají

Mýtus 2: Rychlý chodec, opožděný řečník

Už jste také slyšeli, že dítě, které začne velmi brzy samo chodit, má zpravidla později potíže s mluvením a se svými prvními slůvky si dá pořádně na čas? Není to pravda. Mezi těmito dvěma vývojovými stadii není absolutně žádné spojení, nesouvisí spolu. „Mnoho lidí si myslí, že když se děťátko zaměřuje na rozvoj jedné konkrétní dovednosti, jako je např. hrubá motorika, nemůže současně používat jiné části mozku, které ovlivňují rozvoj řeči. Není to tak. Rozvoj jedné oblasti nezpůsobuje žádné opoždění v jiné,“ zdůrazňuje pediatrička.

Mýtus 3: Kluci mluví později než dívky

I když je pravda, že někteří chlapci mohou být ve vývoji až o několik měsíců pozadu za dívkami, pokud jde o první slova a věty, většina z nich začne mluvit v rozmezí „regulérního“ časového úseku, kdy by tato fáze měla nastat. „Pokud jde o milník vývoje řeči, existuje dost široký časový rozsah, kdy se začátek mluveného slova považuje za „normální.“ Ale je pravda, že některým chlapcům to podle statistik trvá déle. Nelze ale jednoznačně říci, že mužské pohlaví v rozvoji řeči zaostává za ženským,“ vysvětluje Capiola.

Holčičky obvykle mluví dříve a lépe než kluci! Souhlasíte?

Mýtus 4: Oční kontakt nejpozději ve dvou měsících

Spousta rodičů netrpělivě očekává, až jim jejich miminko věnuje zaujatý pohled, naváže oční kontakt a dokáže dobře zaostřit, prohlédnout si je i všechno kolem sebe. Ovšem názor, že by toho všeho měl být kojenec schopný do osmi týdnů po narození, jinak s ním není něco v pořádku, je mylný. Delší oční kontakt je důležitou známkou neurologického vývoje (nedostatek očního kontaktu může být časným ukazatelem jiných zdravotních problémů, např. autismu), a jelikož je každé miminko originál a vyvíjí se jiným tempem, zdaleka ne všechny děti dokážou zvládnout oční kontakt v tak krátkém časovém úseku, některým to může trvat až tři měsíce. A pak to je někdy překvapivě rychlé. „Určitě je fajn vědět, že vás vaše děťátko vnímá a ví o vaší přítomnosti. To vám je ale schopné dát najevo i jinak. Při prohlídkách žádáme rodiče, aby nám potvrdili, že když stojí před svým miminkem nebo s ním manipulují, podívá se na ně alespoň na krátký okamžik, i třeba jen mimoděk. Pokud je odpověď kladná, je to pro nás přijatelné,“ uvádí Dr. Capiola.

Mýtus č. 5: Děti, které jsou bez plen do dvou let, bývají chytřejší

I v případě, že se vám podaří vycvičit vaše ani ne dvouleté batole natolik, že je schopné samo chodit na nočník nebo dokonce používat toaletu a nepotřebuje plenky, s úrovní jeho inteligence to nijak nesouvisí. Kontrola tělesných funkcí, tedy schopnost udržet moč a stolici musí v dítěti „uzrát“ a odpovědné za ni jsou nervové spoje v mozku. „Trénink by neměl spočívat jen v tom stáhnout v pravou chvíli kalhoty, posadit dítko na nočník a říct mu, co má dělat. Poslední výzkumy ukazují, že rodiče vysazují děti na nočník zbytečně brzy. Mezinárodní studie z roku 2014 dokonce přinesla zjištění, že batolata, která k tomu rodiče nutí před druhými narozeninami, mají až třikrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít později problémy s vyprazdňováním – pomočováním a také se zácpou. Osvojí si totiž návyk zadržovat moč i stolici příliš dlouho,“ tvrdí vedoucí autor zmíněné studie, pediatr a urolog prof. Steve Hodges, M.D.

Mýtus 6: V roce by dítě mělo začít mluvit

Jste patřičně hrdí na to, že vaše ratolest už o prvních narozeninách mumlá první slovíčka? Rozhodně to není příliš obvyklé. Upřímně, pokud jste se ještě nedočkali ani žvatlanin typu „mama“ nebo „baba“, vůbec nic se neděje. I děti, které se k prvním pokusům dopracují mnohem později, třeba až kolem druhého roku věku, zpravidla své „šikovnější“ vrstevníky postupem času doženou. Dokazují to vědci z University of Western Australia, kteří testovali slovní zásobu více než 1300 dvouletých dětí a sledovali je až do doby, dokud nedosáhli 17 let.

Začíná chodit? Nevoďte ho za ručičku a zapomeňte na chodítka

Ty, které začaly s mluvením později, disponují stejnou úrovní emocionálních i sociálních dovedností jako jejich vrstevníci, kteří byli rychlejšími mluvčími. Na druhou stranu, v raném dětství se u nich častěji vyskytly psychické problémy nebo potíže s chováním, jejichž příčinou byla frustrace z omezené schopnosti komunikovat s okolím. Rozdíly se však s věkem vyrovnaly.

Témata: Zdraví, Děti, Miminko, Péče o dítě a jeho výchova, Miminko, Batole, Kojenec, Rodiče, Pláž, mýty, Plaz, NEJ, Western, Nočník, Chod, Tempo, Tabulka, Mýtus, Internet, Vývoj dětí, Děťátko, Půl, Rozmezí, Oční kontakt, Největší mýtus, Zdraví na Heureka.cz