Maminka.czMateřská škola

Proč státním školkám vadí děti v plenkách? Do září je zkuste odplenkovat

Některé děti se jí zbaví v roce, ale zase si ještě v pěti letech pletou barvy. Jiné umí ve třech letech počítat do dvaceti, ale bojují právě… s plenkou. Co dělat, když je tohle i váš problém a nástup do mateřské školky už vážně tluče na dveře?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Když jsem chystala tenhle článek, strávila jsem hodiny brouzdáním po internetu a obvoláváním známých pracujících v mateřských školkách, abych vypátrala, které mateřské školky jsou ochotné nad plenkami u nově nastupujících dětí přimhouřit oko. Státní školku, která by otevřela náruč pro tříleťáka s plenkou, jsem nenašla.

Neříkám, že vůbec neexistují, ale tyto děti budou asi dobře „schované“. Nakonec jsem objevila aspoň jednu, jež akceptuje plenky na polední odpočinek a bere i děti, u nichž je jasné, že první týdny se u nich ponesou ve znamení „nehod“, protože si ještě nezvykly říkat. Ale tahle mateřská školka schovaná v šumavských Hartmanicích je výjimkou hlavně proto, že má jednak menší objem dětí než třeba školky v Praze a jednak odvážnou ředitelku, které nevadí, že u některých dětí tráví první měsíc věčným převlékáním a systematickým vysazováním na záchod. Proč to tak je? Proč prostě státním školkám „vadí“ děti v plenkách?

Tři tajné triky, jak naučit dítě na nočník za tři dny

Ochota vs. předpisy

„Ono to není o naší neochotě. Co rodiče často nevědí nebo si neuvědomují, je, že mateřské školy nemají výchovnou funkci. Tedy není v náplni naší práce, abychom děti učily základním hygienickým návykům. To je úkolem rodičů. Naším úkolem je vzdělávat, z čehož plyne, že máme pro děti každý den poměrně přesný plán. Ten zastřešuje takzvaný Rámcový vzdělávací program předškolní výchovy. Prostě připravujeme děti na nástup do školy od prvního dne, kdy k nám přijdou,“ vysvětluje Iva Dubská, ředitelka mateřské školy v Hartmanicích s tím, že přesto se snaží vycházet maminkám s ne zcela odplenkovanými dětmi vstříc.

Už proto, že berou i dvouleté děti, protože přece existuje i varianta dvouleté mateřské. „Nicméně i když jsme vstřícní a nevadí nám například plenky na odpolední odpočinek, i v tomto směru jsme limitovaní. Je tu totiž mimo jiné Česká školní inspekce, která kontroluje, do jaké míry plníme vzdělávací program. A pokud by kdokoli z nich přijel na kontrolu a ukázalo se, že více než například pravolevému vnímání nebo procvičování barev se věnujeme odnaučování z plenek, nebylo by to pro nikoho dobré,“ popisuje bez obalu dva největší důvody, proč je odplenkování zvláště ve státních školkách základní podmínkou přijetí.

Bez plenek snadno a rychle
Dítě je na světě

Bez plenek snadno a rychle

Učitelky jsou jen lidé

Proti plenkám mluví i další, ryze provozní věci. Třeba fakt, že ve velkých městech je dopoledne i odpoledne jedna učitelka na 25 a více dětí. A umíte si představit, jak náročné by bylo řešit byť jen u dvou nebo třech z nich plenky? Jak by reagovaly ostatní děti, které mají tendence k regresnímu chování, když vidí, že to přináší pozornost? Kolik času by zbylo na hraní, pohádky, procházky, výlety?

A jak by tohle všechno probíhalo, kdyby byly na pořadu dne stále plenky nebo děti s četnými počurávacími nehodami? Ano, jde i o kvalitu času, který děti ve školce prožijí, a míra jejich sebeobsluhy tuto kvalitu velmi intenzivně ovlivňuje.

To přiznává i Andrea Vřešťálová, zakladatelka a ředitelka soukromé školky FlowerGarten v pražské Zbraslavi: „Také u nás máme dvouleté děti. A některé z nich, i z těch starších, mají plenku nejen na spaní. Není jich moc, dnešní tříleťáci plenku většinou nemívají, i když se jí často zbaví na poslední chvíli, poslední léto před nástupem. Ale to je v pořádku. Kolem tří let se totiž spousta věcí zase skokově mění. Je velký rozdíl mezi tím, co dokáže dítě ve dvou letech, v osmi měsících a co dokáže ve třech letech. Takže i když se může dlouho zdát, že je to s plenkami marné, stačí nakonec věnovat odplenkování intenzivní pozornost v posledních týdnech.“

Testujeme s dětmi: Jak rodinám vyhovovaly látkové plenky

Soukromé výhody

Jinak maminkám a tatínkům ve FlowerGarten i jiných soukromých školkách s odplenkováním většinou rádi pomáhají. Učí děti si říkat, pokud na to nejsou zvyklé. Systematicky velí na záchod před každou činností, do níž se děti více zaberou a nemusely by vnímat své čurací potřeby.

„A jinak prostě víc chodíme, koukáme, pozorujeme, jak se děti chovají. A když jsou nehody, převlékáme, sprchujeme a časem na spaní přecházíme na nepropustná prostěradla. Dětem se totiž pochopitelně nechce ležet v mokru, stejně jako se jim nechce být v mokrém prádle. Tohle maminky někdy absolvovat nechtějí, ale je to jedna z cest, která odplenkování uspíší…“ říká na rovinu Andrea Vřešťáková. Nicméně výhod v tomto směru mají soukromé školky na rozdíl od těch státních hodně; jednou z největších je to, že v kolektivu je okolo patnácti dětí a ty mají na starosti dva lektoři/učitelé, prostoru je tedy mnohem víc.

Před dětmi a po nich! Tohle jsou šokující proměny žen, které změnilo mateřství

Plenka "jen na spaní"

Někteří z rodičů, kteří v září vypraví poprvé svého potomka do školky, se také přiznali, že přestože jejich dítě je již dávno bez plenek, tak celou noc v suchu většinou nezvládne. Obávají se tak toho, jak jejich potomek zvládne polední spaní bez nehody.

"Syn nastupoval do školky ve třech letech, kdy už rok byl přes den bez pleny. Na noc jsme mu ji dávali. To jsme ale ve školce zatajili, měli jsme strach, že by ho nevzali, potřebovala jsem totiž nastoupit do práce. První dva týdny proběhly absolutně bez problémů, takže jsme si oddechli, jenže pak měl občas při spaní nehody. Paní učitelky to naštěstí vzaly v pohodě a měly pochopení. Ustálilo se to až v pololetí, kdy se konečně přestal při spaní počůrávat," svěřila se maminka Míša z Příbrami s tím, že si je vědoma vstřícnosti učitelek.

Opačnou zkušenost má však maminka Martina, jejíž potomek navštěvoval státní školku na Praze 5. "Syn nastupoval do státní školky ve třech letech. Předtím půl roku chodil do soukromé školky. S počůráváním problém neměl. Bohužel měl problém ten, že byl zvyklý kakat pouze do plenky. I když jsme dělali cokoliv, prostě jinde se nevykakal. Byl schopný to zadržet, ale vyžádal si plenku. Uvědomoval si, že se ve školce nemůže pokakat, takže šel na 'velkou' až doma. Bohužel jednou to nevydržel a pokakal se ve školce. Paní učitelky byly nekompromisní. Obsah jeho trenek nám zabalily i s trenkami do sáčku a poslaly nám to domů s tím, že doufají, že se to nebude opakovat, jinak by ho vyloučily," říká Martina.

Na dotaz, jak to dopadlo, Martina řekla, že syn od té doby ve školce nehodu neměl a zanedlouho začal chodit na nočník. Prostě mu to jen trvalo delší dobu.  Jak je ale vidět, ne každá školka má pro takové děti pochopení.

VIDEO: EKO výzva: Jednorázové plenky omezím na minimum

Témata: Děti, Předškolák, Batole, Nočníky, Mateřská škola, školka, Noční pomočování, Sbírání, Zbraslav, Skok, Převlékání, Laskavost, Učitelka, Česká školní inspekce, Zář, Maminka, Plenka, Pořad dne, Jediná cesta, Hygienický návyk, Míša, Internet, Modrý, Rámcový, Obřad, Nočníky na Heureka.cz