7 podivných věcí, kterých se děti bojí. Tomu snad ani neuvěříte!

Tyhle sušáky mnoho dětí tak vyděsí, že na toalety nejdou a raději se počůrají.

Autor: iStock

Sušáky na toaletách jsou postrachem všech dětí, jak jsme zjistili v naší malé anketě. Hučí, dělají rámus a děti se jich neuvěřitelně bojí. Taková obyčejná návštěva toalet, kde mají vysoušeče na ruce, se může stát malým peklem. Vím, o čem mluvím. Má čtyřletá dcera se před toaletami zasekne, zacpe si uši a s brekem odmítá jít dovnitř. Poslední návštěva kavárny vyvrcholila hysterickou scénou a nakonec čurala v parku před podnikem.

"Máme to se synem naprosto stejně. Už předem se ptá, jestli je tam sušák, a pokud zahlédne něco, co se mu jen podobá, spustí hysterák," říká pětatřicetiletý Jan, otec čtyřletého Honzíka. "Můj syn se raději počurá, než aby šel dovnitř," dodává Michaela, matka tříletého Kryštofa. Ze sušáků na ruce mají strach i starší děti. "Adam 'hučáky' na záchodech nesnáší, a to mu bude osm let. Pokaždé musí jít někdo před ním, aby zjistil, jestli tam jsou, nebo ne," svěřuje se dvojnásobná matka Linda. Čím to? Vysoušeče na ruce jsou velmi hlučné a některé děti mají citlivý sluch. Navíc jsou umístěny přibližně v úrovni dětských uší, což může být velice nepříjemné. Zlaté papírové ubrousky a klasické mokré ručníky. 

Tyčový mixér je postrachem mnoha dětí. Na vině je zřejmě hluk, který vydává.

Autor: iStock

Tady narážíme na stejný problém, a tím je hluk. Děti ho nesnášejí. Má dcera brečela pokaždé, když jsem vyndala tyčový mixér, abych jí udělala příkrm nebo polévku. Z vrtaček měla hrůzu ještě větší. Když nám rekonstruovali v domě chodbu, vždy jsem musela vyjít, řemeslníky poprosit, aby chvilku nevrtali, a pak jsme teprve mohly jít ven. A když jsem si dělala kávu, bez breku se to neobešlo. Podobné to měla šestatřicetiletá Linda: "Syn odmalička nesnášel tyto zvuky: mixér, sekačku a podobně. Jednou se jako batole rozbrečel u zkoušky sirén, až z toho usnul. Několik let jsme museli zavírat každou první středu neprodyšně okna," vzpomíná maminka dnes už osmiletého Adama. "Pepíno se bojí, když taťka zapne strojek na vlasy nebo na holení," říká dvaatřicetiletá Hanka s tím, že její rok a půl starý syn začne vždycky plakat. "Ještě větší hrůzu má z tatínka, který po této akci vypadá najednou úplně jinak," dodává s úsměvem. 

A jak to vypadá, když se holčička lekne tatínka bez vousů? Třeba takhle:

"Lux, mixér, kávovar, vrtačky... Všechny stroje, které vydávají poměrně vysoký zvuk, Matouše děsí. Také to přikládám tomu, že má extrémně citlivý sluch a některé zvuky ho vyloženě fyzicky bolí – nebo tak aspoň vypadá," svěřuje se se svou zkušeností Zuzana. 

Některé děti vyloženě šílí, když vidí mouchu nebo motýla.

Autor: iStock

Jasně, některý hmyz je vyloženě otravný. Ale některé děti chytají panický záchvat, jen co vidí malou mušku. "Dcera se obecně bojí všeho, co lítá. Za žádnou cenu nesmí sedět třeba na hřišti moucha, jinak jdeme dál," říká matka tříleté Elišky Veronika. I já a dcera to máme stejně. Všemu létajícímu hmyzu říká vosa, a když někde spatří jen malou mušku, třeba octomilku, ječí, že je tam vosa. "Náš syn má prakticky od malička, co začal chodit, fóbii z motýlů a všeho, co se tomu podobá. Je to vyloženě dítě do přírody," směje se Linda. 

Přesně tyto medvědí tlapky jako bačkory děsily malou Josefínu.

Autor: reprofoto

Není se čemu divit, je to vlastně docela podivné – obouvat si na nohy medvědí tlapky. A když osmnáctiletá Eliška přišla do pokoje v těchto packách, měla z toho osmnáctiměsíční Josefína šok. "Hned začala ječet hrůzou," vzpomíná čtyřnásobná maminka Radka. "Eliška už je nenosí. Jen když nechce, aby k ní Josefína šla do pokoje, dává je před dveře," dodává Radka. 

Panický strach z bublinek? I to se stává.

Autor: iStock

Většina dětí ho miluje, ale jsou i případy, kdy děti bublinky děsí. To se pak narozeninové oslavy mohou stát noční můrou. Třeba jako pro malého Robina. "Synovi byl necelý rok a měl hrozný strach z bublinek. Když někdo vytáhnul bublifuk, tak začal natahovat a klidil se z místnosti. Chvíli mi trvalo, než mi ta souvislost došla. Nevím, kdy ho to přešlo, ale teď ve čtyřech už se toho nebojí," vypráví Mirka, dvojnásobná maminka dvou chlapečků. 

Jízda výtahem? Noční můra některých dětí.

Autor: iStock

Některé děti jízdu výtahem milují, pro jiné je utrpením. "Syn nemá přímo fóbii, ale upřednostňuje schody, jednou se ve výtahu zasekl nebo se zavřely dveře moc brzy, už přesně nevím, a od té doby to tak má," vypráví Linda, máma Adama a Berty. "U nás se jízda výtahem neobejde bez neurotického záchvatu," dodává Jitka, která vychovává čtyřletého syna Bruna. Otázkou je, zda děti děsí jízda výtahem jako taková, nebo automatické dveře. Děti se často bojí, že je skřípnou nebo že nestihnou vystoupit a výtah s nimi odjede. Přesně těmito obavami tak trochu trpí i dnes už čtrnáctiletý Adam, a to i u autobusu. "Syn měl velký strach z toho, že z autobusu stihnu vystoupit jen já a on tam zůstane. A že ho přivřou dveře. Tuhle fóbii má dodnes a je asi největší ze všech fóbií," svěřuje se Irena, která je mámou tří dětí. 

Mnoho malých dětí se bojí používat i záchod. Proč?

Autor: iStock

Přechod z nočníku na klasický záchod bývá občas problém. Z nevysvětlitelných důvodů se ho některé děti bojí. Jako malý Vilém. "Až do čtyř let se bál záchodu, ale řekl mi to až poté, co přestal chodit na nočník," říká jeho máma Markéta. A že mu to trvalo. Na nočník už byl Vilém velký, ale rodiče ho nemohli o tom přesvědčit. "Jonáš se bojí splachovat. Prý na něj pak něco ze záchoda vyskočí," svěřuje se Pavla, ale zároveň dodává, že si není jistá, jestli to nedělá jen z lenosti. Hodně dětí se také bojí, že je vcucne vana, když rodiče vytáhnou špunt. Z vody pak rychle spěchají ven. A fóbie z mytí hlavy? To je snad téma na další článek. 

Stejně tak to, že se děti bojí psů a dalších zvířat. I na tento článek se můžete těšit na webu Supermámy.cz.

A čeho se bojí vaše děti? Napište nám do diskuse. Budeme rádi za vaše zkušenosti.