Pamlsková vyhláška platí natvrdo: Školní bufety mizí, naštvané jsou děti, školy i rodiče

Eva provozuje školní bufet na dobříšském gymnáziu. Zároveň na Facebooku píše o tom, jak to teď už moc nepůjde, protože jí nová norma znemožnila nabízet to, co nabízela dosud. Totiž zboží, o které měly děti zájem a na které jim rodiče, nebo alespoň část z nich, rádi dávali peníze. Vyhláška stanovila extrémně přísné limity jak na různé hotové výrobky, tak na suroviny, z nichž bufety připravovaly namazané svačiny a podobně. 

"Ze srandy jsme vyrobili doma svačinu, která splňuje limit daný vyhláškou pro obložené pekařské výrobky... Dvacet procent hmotnosti tvoří obloha... Zbytek chleba namazaný oleji s vodou (tedy jedním z margarínů, poznámka redakce)... Jo a ten salám je taky nezdravý, ale jaksi jiný doma nebyl," píše Eva v jednom ze svých statusů, kterými naštvaně reaguje na takzvanou pamlskovou vyhlášku. 

Není sama, za špatnou považuje vyhlášku i spousta ředitelů škol, z nichž začaly bufety mizet už loni. A to se ještě směly doprodávat už nakoupené zásoby jídla, které už normy nesplňovalo. Teď už jim musí odpovídat vše – od případného namazaného pečiva přes snacky až po nápoje. 

"Dobře zavedené školní bufety zavřeme a děti si budou kupovat chipsy a limonádu cestou do školy. Je to celé nesmysl,“ řekla pro MF Dnes ředitelka Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Nová vyhláška přitom sice přinesla přísné limity, ale není jasné, jak třeba připravit svačinu pro děti, která by jim odpovídala – ministerstvo zdravotnictví coby autor vyhlášky v tomto bufety a jejich dotazy směřuje na hygienické stanice. Jak to bude fungovat v praxi? Těžko. 

Ministerstvo zdravotnictví sice přislíbilo, že připraví prováděcí předpis, ale zatím neuvedlo ani termín. "Z regálů zmizely všechny sladkosti a všechny ochucené vody – v tomto směru neexistují relevantní náhrady. Zdravé sladkosti existují pouze jako raw ovocné tyčinky, které ale stojí např. 18 korun za 20 až 30 gramů výrobku," stojí v jedné z mnoha webových diskusí rodičů na tohle téma.  

Mizející bufety mohou nahradit školní jídelny, pokud by se rozhodly otevřít nějakou malou kantýnu pro děti přístupnou i během přestávek – je to zvláštní, ale pro ně tyto přísné normy neplatí, a tak by mohly nabízet i to, co bufety už prodávat nesmějí. "To mi přijde padlé na hlavu – protože bufet v naší škole jsem znala, jeho nabídka mi přišla docela dobrá, na rozdíl od automatu, který tu byl předtím a v němž byly jen sušenky a limonády," kritizuje změnu Andrea Krátká z Brna. Její syn, student nižšího stupně víceletého gymnázia, si velkou svačinu nosil z domova, ale v bufetu si kupoval něco malého ve dnech, kdy měl odpolední vyučování. 

Mimochodem, normy nesplňuje ani spousta výrobků, které mezi děti míří v rámci projektu Mléko do škol. Vyhláška sklízí velkou kritiku – proti jsou Potravinářská komora, Asociace ředitelů gymnázií, zástupci svazů výrobců potravin i nutriční terapeuti. "Zákazy a restrikce rozhodně nejsou cestou ke zdravému stravování. I dospělí si dají po obědě nebo ke svačině něco sladkého, tak není důvod totéž zakazovat dětem," vadí norma řediteli pražského Malostranského gymnázia Tomáši Ledvinkovi.  

Na druhou stranu je fér říci, že ani s bufety nebylo všechno růžové a že ne všichni jejich rušení litují. Třeba Alena Kadlecová, jejíž dvě děti chodí na druhý stupeň velké školy na Praze 8, je spíše ráda. "Snad nám doma odpadnou debaty na téma, že holky mají malé kapesné, protože si nemůžou ve školním bufetu kupovat tolik věcí jako někteří jiní spolužáci," vysvětluje své pohnutky žena, která tvrdí, že je raději, když si její děti připraví doma svačinu samy ze surovin, které jim nakoupí. 

Příklad? Namazaná houska se šunkou, salámem nebo sýrem a plátkem salátu a rajčete vyšla na 20 až 30 korun. Aleniny dcery přitom tvrdily, že "všichni" si je kupují denně a že je trapné nosit si svačinu z domova, stejně jako si alespoň občas chtěly v bufetu kupovat nějaké pití. "Takže by svačiny stály více než obědy ve škole," podotýká jejich matka. 

A pak kromě věcí, které sice možná neodpovídají přísným výživovým normám, ale jsou běžnou dětskou svačinou – jako třeba výše zmíněné namazané pečivo – se ve školních bufetech prodávaly i věci, které prostě zdravé nejsou. 

Ukázka? Třeba dětské piškoty. Když jsem si pročítala stížnosti majitelů školních bufetů, co všechno už nesmí prodávat, a přitom je to pro děti vhodné, narazila jsem i na slova právě o piškotech. O těch se mluvilo jako "o tradičním dětském jídle, které doporučují i doktoři" – což rozhodně není pravda. Jak navíc v testu piškotů na webu Supermámy.cz upozornila dietoložka Karolína Hlavatá, jsou mezi nimi velké rozdíly v kvalitě. 

A to je další věc, kterou bych školním bufetům vyčetla já sama. V jejich nabídce byly mimo jiné i ty nejlevnější sladkosti a všelijaké tyčinky, které by podle mého po přečtení složení spousta rodičů dětem nekoupila. Spousta cukru, palmový tuk, barviva a další aditiva. Ale do školy nedohlédnou nebo beztak žili v přesvědčení, že si tam jejich potomci kupují sice drahou, ale vcelku vhodnou obloženou housku.