Proč mě nemají rádi? Jsem na nic! Rodiče s narcistickou poruchou děti ničí

Proč mě nemají rádi? Jsem na nic! Rodiče s narcistickou poruchou děti ničí
Rodiče někdy dětem ubližují nečekanými způsoby
Foto: istock.cz
Sdílej na facebooku
20. února  2020 
 06:00

Každá máma a každý táta milují své ratolesti nade vše a chtějí pro ně jen to nejlepší. To je všeobecné mínění, které bohužel ale pokaždé neplatí. Jak narcistická porucha osobnosti rodičů ovlivňuje jejich děti?

Co je narcismus a jak vzniká? Jedná se o poruchu osobnosti, kdy jedinec přehnaně přeceňuje a preferuje sám sebe a své vlastní potřeby. Vůči ostatním se zpravidla vymezuje nadměrnou kritikou, na nikoho ve svém okolí nebere ohledy, chová se arogantně, je sobecký. Narcismus se někdy pojí i s dalšími duševními poruchami. U některých lidí se ovšem neprojevuje přehnaným sebevědomím, ale přesně naopak. Jsou neúměrně kritičtí vůči sobě, nejistí, bojují se sebedůvěrou, celkově jsou nespokojeni se svým životem.

...
...
Autor: istock

Co jsem asi provedl?

Jak přistupuje k výchově rodič narcis? Ve světle svých hodnot, tedy egoisticky, sebestředně a bez potřebného pochopení a schopnosti empatie. Vlastní potřeby a touhy jsou naprostou prioritou a tuto skutečnost často „omlouvá“ rádoby altruistickým tvrzením, že přece dělá jen to nejlepší pro své dítě. Děti rodičů s narcistickou poruchou osobnosti si často připadají nemilované, odstrčené na pokraj zájmu. Je běžné, že obviňují samy sebe, trápí je pocit, že za nedostatečné projevy lásky ze strany rodičů mohou ony (něco dělám špatně, nechovám se, jak by si máma přála, nemá mě ráda, protože nejsem dost dobrý, úspěšný...). Přeberou tak zodpovědnost za negativistické chování rodičů na svá bedra. Jednoduše začnou věřit, že je jen jejich vina, že je rodiče nemilují, a žijí v permanentní naději, že jen když se změní nebo v něčem zlepší, získají jejich lásku zpět. V domácnostech, kde vyrůstají děti s rodiči trpícími narcistickou poruchou, neplatí bezpodmínečnost lásky. V těchto rodinách vládne silně soutěživá atmosféra v duchu hesla: „Pokud nejsi nejlepší, ani se nesnaž.“ Taková výchova se na osobnostech dětí samozřejmě podepíše pro celý jejich další život.

Neloajalita se neodpouští!

Rodič-narcis je velmi ambiciózní. Typickými projevy bývají téměř úplná absence obav a strachu o své dítě, nezájem, ignorace jeho úspěchů, hrubé a neomalené jednání a sklony k manipulaci s okolím. Někteří rodiče s narcistickou poruchou osobnosti se projevují poměrně mírně (příkladem můžou být máma, která od plenek zdůrazňuje své dceři, jak důležité je být krásná a žádoucí, nebo táta nutící syna hrát fotbal a vynikat v něm, zatímco ten by mnohem raději četl nebo maloval), jiní jsou zase přeborníci v tom, jak svou „poruchu“ skrývat, přesto jsou schopni zneužívat okolí a manipulovat s ním podle libosti. Poznáte je spolehlivě podle toho, že se neustále potřebují ujišťovat o svých kvalitách a jedinečnosti.

Sebeúcta na nule!

Co takoví rodiče předávají svým ratolestem? Jakým způsobem je naučí pohlížet na svět a orientovat se v něm? Pod jejich vlivem se děti cítí permanentně méněcenné, připadají si téměř neviditelné, nedokážou si vypěstovat smysl pro vlastní přání, nemají šanci osvojit si dovednost, dát bez obav najevo, co chtějí, potřebují a co si přejí. Vyrostou s tím, že vůbec nevědí, kdo skutečně jsou. Doma mají na výběr jen ze dvou možností. Buď se zvládnou aklimatizovat na narcistickou výchovu, nebo se uzavřou do sebe a nevyhnutelně se začnou vyhýbat veškerým mezilidským vztahům. Do dospělosti si přinesou nedůvěru v blízké lidi, nejsou schopné navazovat fungující partnerské vztahy (neschopnost empatie a hlubokých upřímných citů, od rodičů „zděděné“ sklony ke zneužívání a manipulaci). Ke svým partnerům se nezřídka chovají přezíravě a odtažitě, nezvládají vytvořit skutečně intimní vztah založený na vzájemném respektu a pochopení. V důsledku shrnuto: pod vlivem přístupu svých rodičů se samy stanou narcisty.

Budeš dělat, co chci já, nebo…!

V důsledku narcistické poruchy osobnosti neberou tito rodiče žádný ohled (nebo jen zcela minimální) na individualitu svých potomků, jejich pocity, přání a ambice. Na první místo v žebříčku hodnot staví výhradně sami sebe. A dítě se musí přizpůsobit, poslouchat a plnit povely, jinak je (v přeneseném slova smyslu) zatraceno. Nebezpečné je, že rodič-narcis často působí na své okolí jako šarmantní osoba, která umí dát najevo zájem. Je pozorným společníkem, štědrým, pokud jde o dárky, nešetří chválou (spíše tedy pochlebováním) a snadno navazuje – naoko – přátelské a vřelé vztahy. Jsou ovšem vždy povrchní a založené na lži a předstírání. A většinou mají sloužit k získání nějakého prospěchu, výhody pro dotyčného. Z mile působícího, zábavného sympaťáka a na první pohled nejchápavějšího rodiče na světě se za dveřmi domova vmžiku umí proměnit v nejsobečtější, nejzuřivější a nejkrutější osobu, jakou si dokážeme představit.

Zastrašování místo náruče

Svou nevyzpytatelností dosáhnou tito rodiče jediného cíle – dítě se naučí lhát, přetvařovat se, nedávat najevo své pocity, osvojí si nejrůznější „úhybné manévry“ nutné pro přežití. O svém nemocném rodiči a situaci doma obvykle s nikým nemluví, protože se bojí, že by mu stejně nikdo nevěřil. Lidé s narcistickou poruchou jsou totiž na veřejnosti geniálními mistry přetvářky a falešných tváří. Dalším důvodem je strach dítěte, že by se o jeho stížnostech rodiče zpětně dozvěděli a následoval by přísný trest. Narcistické matky a otcové zastrašují své děti hned několika způsoby. Přesvědčí je o svých vlastních, mnohdy až nadpřirozených schopnostech, třeba o tom, že mají oči a uši všude, takže před nimi nemohou nic skrývat. Dále působí nenápadným nebo i přímým vyhrožováním, že děti opustí (nebo dokonce že jim umřou), když se nebudou chovat v souladu s jejich očekáváními a příkazy. A dítě ze své přirozenosti miluje rodiče a chce potěšit svou mámu a tátu. Někteří rodiče se neštítí ani metod, jako je trvalé ponižování, dávají dítěti dnes a denně najevo, že není dost dobré, chytré a šikovné, že bez nich by bylo úplně ztracené. Mají zkrátka potřebu posilovat prostřednictvím vlastních ratolestí své ego, ujišťovat se, že je děti zbožňují, bezmezně obdivují, vždy s nimi souhlasí a považují je za nejdokonalejší bytosti ve vesmíru. Navenek to tak opravdu funguje, ve skutečnosti ale bývají takové děti úzkostné až depresivní a jejich sebedůvěra je na bodu mrazu.

Sdílej na facebooku
Autor: Simona Procházková

Diskuse ke článku

.

Související články

Video

Pomůžeme vám vybrat porodnici!

Těhotné ženy čeká jedno důležité rozhodnutí. Musí si vybrat porodnici, v níž přivedou svoje dítě na svět. Mezi zařízeními jsou velké rozdíly - některé se ani za posledních třicet let nijak moc nezměnily k lepšímu a stále používají rutinní škodlivé postupy, jiné nabízejí příjemné prostředí, individuální přístup, respektují porodní přání a jsou nakloněné alternativnějším metodám. Případně si tam třeba můžete přivést svoji porodní asistentku nebo dulu.

Která porodnice je nejlepší? Která nejvíce vyhoví vašim představám o tom, jakým způsobem chcete svého potomka přivést na svět? Jaké jsou přednost a zápory jednotlivých porodnických zařízení? Podívejte se na přehled všech porodnic na webu maminka.cz a přečtěte si, jak dopadly v hodnocení ostatních žen. Dozvíte se, které porodnice získaly nejvyšší počet bodů a které naopak úplně propadly, přečtete si zkušenosti rodiček a získáte spoustu informací, které vám pomohou zorientovat se v nabídce a vybrat si tu pravou.

Už máte jeden nebo dokonce víc porodů za sebou? Budeme rádi, když nám i vy napíšete svoje zkušenosti z porodnice a pomůžete tak dalším matkám, aby se rozhodly správně.

PORODNICE

Horoskopy


Zobrazit domovskou stránku