37. týden: Finišuji balení tašky do porodnice. A jméno? Pořád nemáme

Třeba věci pro mě a malou z lékárny a drogerie jsem tak nějak postupně nakupovala už přibližně měsíc dopředu. A přijde mi, že i tady funguje zákon, že ženská nikdy nemá dostatek věcí z drogerie… Pořád jsem se tam tedy pro něco vracela s tím, že určitě těch jednorázových plínek máme málo nebo že prsní vložky mi nemohou stačit či že nutně potřebuji všechny ty speciální mastičky na bradavky, zadeček či sprcháč na hojení, mytí a podobně.

Schválně jsem zvědavá, jaká bude realita a kolik z těch věciček skutečně využiji… Ale asi mi dáte za pravdu, že odepřít si nakupování ve voňavých lékárnách a drogeriích, kde všechno na vás přímo volá a křičí „bez nás se tvoje miminko určitě neobejde a ty mu přeci chceš dopřát jen to nejlepší“, je tak těžké. A popravdě: nějak si své (možná na dlouhou dobu poslední) nakupovací řádění ospravedlnit musím.

Na druhou stranu jsem zase při některých položkách seznamu byla velmi pragmatická a spokojila se například jen se sportovními podprsenkami místo těch kojicích (netroufám si odhadnout budoucí velikost) nebo s obyčejnými (jejich design se rozhodně nezařadí mezi TOP 5 mého nočního prádla) kojicími košilkami. Mimochodem věděli jste, že na bonding potřebujete speciální červenou osušku pro miminko? Já to zjistila teprve nedávno (aspoň k něčemu mi to pozdější balení je, že…).

Důsledná analýza všech vybraných jmen

Co mi ale při přípravách věcí do porodnice dalo nejvíc zabrat, byly formuláře. Ne že by jejich vyplňování bylo tak náročné, ale do tiskopisů z porodnice, které si máte s sebou k porodu přivézt nejlépe již vyplněné, patří většinou i dotazník ohledně jména.

A ano, ani tři týdny před porodem jsme se úplně ještě nerozhodli ve výběru mezi čtyřmi jmény pro naši princeznu. Oba dva si tak moc přejeme, aby ji její jméno vystihovalo, že nad tím snad denně přemýšlíme a debatujeme. Protože je ale můj muž analytický typ, rozhodl se i tuto záhadu rozlousknout racionálně a sestavil harmonogram/graf (analytika jde úplně mimo mě, tak nevím, jak to pojmenovat), kde zanalyzoval všechna čtyři jména podle asi 6 kritérií.

A výsledek? Už se rozhodujeme jen pouze mezi dvěma jmény… A když už jsem u toho chválení mého muže, nesmím zapomenout, že i on se zasadil o přípravu jedné položky při balení do porodnice. Týden na ní pracoval… A pak mi vítězoslavně přinesl flashku s playlistem sestaveným k porodu. „Je to speciální mix písniček, které tě mentálně nakopnou a poženou dopředu,“ vysvětloval mi, když mi flashku předával, a bylo na něm vidět, jak je na sebe hrdý. A já byla na něj. A pak jsem se zeptala… „A jak je to dlouhé? Na kolik hodin?“ „Má to přes 3 hodiny,“ zněla jeho odpověď v sebejistém tónu. „Super, tak to ten playlist stihneme otočit asi tak šestkrát během porodu,“ smála jsem se. Jojo, holt někdy i racionálním mužům ne vždy úplně secvakne, že dítě z vás nevyleze během hokejového zápasu.

Ovšem za dva dny se manžel s tou samou flashkou objevil znovu s tím, že už je na ní přes 6 hodin. A pak dodal: „Stejně si v těch bolestech a po tolika hodinách nebudeš pamatovat, co jsi už slyšela.“ Jak je vidno, jeho smysl pro anglický humor ho neopouští ani teď. A já jsem za to ráda.