Zkouší vaše batole své hranice? Nechte ho, potřebuje to!
Batolecí vzpoury? Dopřejte je dítěti, ale mějte je pod kontrolou! Foto: iStock
20. března 2018 06:00A je to tady. Vaše dítě začalo všemi prostředky hlásat do světa svou nezávislost. Dopřejte mu to, zůstaňte však v pohotovosti a mějte vše pod kontrolou!
Objevuje svět
...Autor: iStockJako malé a bezbranné miminko, zcela závislé na rodičovské ochraně a péči, bylo vaše dítě šťastné, že vás může následovat, napodobovat a dělat vám všemi způsoby radost. Ale najednou s vámi sdílí domácnost umíněné a tvrdohlavé batole, které si začíná uvědomovat, že odpoutat se od vás, nesouhlasit s vašimi představami a plány, dělat cokoli jiného, než je zrovna potřeba, a ignorovat dobře míněné rady může být tak dobrodružné a zábavné! Proč si nechat vyměnit špinavou plenku, když můžu utéct? Vykoupat se? To raději budu pobíhat po bytě nahatý a přitom bezdůvodně kvílet. Cože, ještě jednu mrkev? Ne ne, myslím, že ji raději přímo teď hodím na podlahu, spolu s masovými kuličkami. A vidlička musí následovat. Vítejte v bláznivém období vzdoru!
Výzva pro silné nervy
...Autor: iStockJakkoli je období batolecí vzpoury pro každého rodiče velkou zkouškou nervů, jde nepochybně o pozitivní milník jeho duševního vývoje. Děti ve věku od dvou do čtyř let se považují za svébytné bytosti, touží se odpoutat od svých rodičů a vymezují se proti příkazům a zákazům. S různou intenzitou (která závisí na jejich vrozeném temperamentu a založení osobnosti) prosazují vlastní vůli, chtějí se za každou cenu rozhodovat samostatně a využívají k tomu nejrůznější prostředky.
Jde bezpochyby o náročnou fázi v životě každé rodiny a nikdo vám jednoznačně neporadí, který výchovný přístup bude právě na vaše malé individuum fungovat. Prozradíme vám ale, které taktiky povzbudí jeho motivaci a přimějí ho v klidu ke spolupráci. A vy si díky nim dokážete zachovat (alespoň částečnou) duševní pohodu.
Neberte to osobně!
...Autor: iStockMějte nepřetržitě na paměti, že vztekání a vzdorování není důsledkem chybné výchovy nebo poruchou ve vývoji. Je to přechodný stav, důležitá součást procesu růstu osobnosti. Tak hlavu vzhůru!
Pokud důrazně napomenete dvouletou dceru stylem „hned přestaň házet těmi hračkami“, dočkáte se pravděpodobně jen škodolibého úšklebku, činnost ale nejspíše nepřestane. Naopak, možná se rychlost i síla hodů ještě zvýší. Snadno tak získáte dojem, že to dělá schválně. Mýlíte se. Ještě nedávno byla holčička nesamostatným miminkem, jen jste ji přenášeli, kam jste zrovna potřebovali, hračky (vámi vybrané) jste před ni doslova stavěli, aby je měla na dosah a mohla si s nimi hrát. A najednou si je může vybrat, donést i řídit je úplně sama. Ta svoboda! Batole rozvíjí své dovednosti každý den, stále více a více si uvědomuje, že je nezávislé na vůli rodičů, a svou nově získanou sílu chce naplno využít a prozkoumat její možnosti. Snažte se proto brát jeho vzdorovitost jako prostředek k experimentování a učení. Dvouleté nebo tříleté dítě má tendenci jednat „nejhůře“ s osobou, která je mu nejbližší, cítí se u ní totiž v bezpečí a maximálně jí důvěřuje. A to je pocit, který vás jako rodiče musí hřát (i když samozřejmě tím není odbojnost malého vzteklouna o nic méně frustrující).
Nechte ho šéfovat (občas)!
...Autor: iStockDěti v batolecím věku se vehementně snaží posouvat hranice a zkoušet, kam až jim dovolíte dojít. Pokoušejí se tak zcela přirozeně prosadit své „já“, svou autoritu (proto ty nejoblíbenější fráze „já chci“, „já nechci“, „já sám“, „mně se to nelíbí“…). Podle odborníků můžete čas od času ustoupit jejich vůli, ovšem tak, aby neutrpěla vaše pozice vychovatele. Klíčem k úspěchu je dát dítěti možnost volby ze dvou přijatelných řešení. Například v případě večerní koupele – dejte na výběr, zda chce do vany bubliny, nebo oblíbenou stříkačku, při nelibosti opustit po dvou hodinách dětské hřiště můžete vyzkoušet nabídnout, jestli si chce po cestě domů kreslit na chodník barevnými křídami, nebo doma usmažit hromadu zbožňovaných palačinek s tvarohem. V obou případech dosáhnete kýženého cíle a neodcházíte za dozoru desítek zvědavých očí se vzpouzejícím se a ječícím usmrkancem v náručí.
Nevytvářejte příležitosti
...Autor: iStockZákladem úspěchu při boji „kdo s koho“ je myslet na základní preventivní opatření a převádět je s rozmyslem do praxe každodenního života. Pro batole je samozřejmě náročné s vámi spolupracovat a přemýšlet o příčinách a důsledcích svého (pro dospěláky často nepřijatelného nebo nevhodného) chování, jelikož vždy žije jen a pouze aktuálním okamžikem. Udělejte, co můžete, abyste odstranili případné překážky, které by mohly narušit klid nebo snadno vyprovokovat záchvat vzteklého sebeprosazování. Jaké to jsou? Tak například nikdy neberte s sebou dítě na nákup do supermarketu, pokud je hladové, unavené nebo neklidné, jinak si tím přímo říkáte o malér v podobě hlasitého hereckého vystoupení uprostřed regálů. Do herniček nebo na hřiště přibalte pro jistotu oblíbeného plyšáka nebo nepostradatelné autíčko, které odvedou pozornost v případě, že by se strhla bitva mezi vaším robátkem a cizím nenechavcem o některou z „erárních“ hraček, báboviček nebo o houpačku.
Mějte v záloze alternativu
...Autor: iStock.comHází váš tříletý synek nepřetržitě mašinkami na postel? Počmáral už popáté pastelkami bílou komodu? Leze při každé příležitosti na jídelní stůl? Ano, jistě mu pokaždé nezapomenete důrazně vysvětlit, co nesmí a že jde o zcela nepřípustné chování. Výbornou strategií je také, vedle monologu, proč není dovoleno něco dělat, navrhnout dítěti operativně přípustné a „povolené“ alternativy ke špatnému chování. Místo mašinek mu na házení můžete věnovat pytlík měkkých kuliček, místo počmárané komody pořídit dřevěnou tabuli na kreslení a podobně.
Zakažte si křik
...Autor: iStock.comKdyž řeknete svému dítěti napomínajícím tónem „netřískej těmi dveřmi od skříně“, všechno, co slyší, je „dveře, bum!“. Podobný příklad může nastat, když si během večeře roztomilé robátko položí opakovaně nohy na stůl. Vaše prosby „dej ty nohy dolů, to se přece nesluší“ se zcela minou účinkem. Myslete na to, že jakákoli pozornost, kterou věnujete negativnímu chování, je stále pozornost. A ta láká k pokračování v divadelním představení a touze strhávat na sebe pozornost nadále. A také zkoušet, co ještě vydržíte. Obrňte se trpělivostí, zhluboka se nadechněte a zůstaňte v klidu. Čím hlasitěji a energičtěji budete reagovat, tím hůře se pravděpodobně bude dítě chovat, váš stres, rozrušení a nervozita se na něj bleskurychle přenesou, nebude vědět kudy kam a vypjatá scénka je na světě.
Investujte energii jen do některých bitev
7. Ovesné vločky si vysypalaAutor: iStockKdy stojí za to problémovou situaci okamžitě řešit a nad čím můžete (aspoň někdy) mávnout rukou? Pokud v jednom kuse potomka káráte a peskujete a slyší od vás „ne“ každou chvíli, stane se po čase vůči takovému jednání naprosto imunní a nebude vás brát vážně. Psychologové radí pokusit se v některých ohledech „uvolnit“ pravidla. Opravdu je to pro vás nepřekonatelné, když chce tříletá dcera nosit své princeznovské šatičky i do postele nebo čtyřletý syn vyžaduje čtyřikrát týdně k večeři výhradně špagety s kečupem a nenechá si vnutit nic jiného? Schopnost „pustit maličkosti“ nejenže sníží váš stres, ale dokáže také to, že dítě bude pravděpodobně pak mnohem ochotněji spolupracovat v okamžicích, kdy na tom skutečně záleží.
Odstraňte pokušení
"Moje tříletá dcera měla během jediného dne 44 nelogických důvodů k pláči, tak jsem je zaznamenala!"Autor: iStockNěkdy lze nevhodnému chování poměrně snadno předejít, stačí znát spouštěče afektivního chování dítěte. Pokud dokážete předvídat, co může vyvolat záchvat vzteku nebo srdceryvný pláč a fňukající koncert, odstraňte z cesty toto pokušení a odveďte pozornost jiným směrem. Jednoduchá, ale účinná strategie! Baví se vaše dvouleté batolátko tím, že se záchvaty smíchu pravidelně rozmotává a tahá za sebou po celém domě toaletní papír? Prosté, jakkoli důrazné „ne“ většinou nezabere. Řešení? Přesuňte veškerá balení papíru na horní poličku v koupelně nebo do skříně v předsíni, kamkoli, kam při nejlepší vůli nedosáhne a kde ho nebude mít na očích. Je to mnohem jednodušší než se denně dohadovat, vysvětlovat a namotávat zpět několik rolí toaletního papíru.
Související články
