Jak mluvit s puberťákem, abyste se něco skutečně dozvěděli?
Foto: istock
20. června 2019 06:00Všichni, kdo si tímto obdobím se svými dětmi prošli, vědí, že je to svým způsobem mnohem horší než vstávat každé dvě hodiny ke kojenci. Malé děti, malé starosti... Tady to platí dvojnásob.
Nerozumíte jim, neznáte jejich svět, máte pocit, že vás nenávidí, nedokážete se s nimi na ničem domluvit, a ještě ke všemu o ně máte strach. Klasické pocity rodiče puberťáka. Jak s nimi komunikaci zvládnout? Co dělat, abychom se vůbec přežili? Jak mluvit s puberťákem, aby to mělo smysl?
Jedna z věcí, které si musíte opakovat, je, že to jednou končí a vám se zase vrátí normální děti. Starší, moudřejší, ale zase normální. Děti, které se nebudou chtít jen hádat a nebudou toužit po pořádné hádce. To je totiž něco, co puberťák miluje.
Respektujte
Autor: istock.czI když se vám to nebude líbit, jsou věci, které už prostě musíte respektovat. Má v pokojíčku nepořádek? Nevyčítejte mu to. Počkejte, ono ho to opravdu přejde, nebojte se. Mnoho dětí, které měly v pubertě ve svém pokoji naprostý nepořádek, se stane pečlivými pedanty v uklízení. A někteří jedinci ne… Ale co? Je to jejich život, nenechte to dojít tak daleko, aby se vaše komunikace smrskla jen na to. Za to ani šlupky od banánů pod postelí nestojí.
Informujte se
Autor: istockTomu nerozumím, na to jsem stará. Pokud budete tyhle věty opakovat vždy, když vaše dítě bude mluvit o Facebooku, o Instagramu nebo třeba – už v dětství – o Minecraftu, je dost možné, že vás opravdu bude považovat za někoho, kdo je totálně out. Zajímejte se o jejich svět, nechte si ukázat, co dělají na počítači, ještě ve věku, kdy jsou k tomu ochotní. Poslechněte si hudbu, kterou poslouchají, a nekritizujte ji pořád.
V tomhle nepůjdeš
Autor: istock.czTrváte na tom, že vaše patnáctiletá dcera musí nosit čepici? A že ponožky ke kotníkům jsou něco jako sebevražda? Nechte ji být, nic neříkejte. Věřte tomu, že tak je větší šance, že sama přijde na to, že když jí bude zima, nastydne. Stejně by si pokrývku hlavy za prvním rohem sundala… No, upřímně, nedělali jsme to stejně?
Hormony, co?
Autor: istockJestli chcete narušit už tak křehkou důvěru mezi dospívajícími a rodiči, připomínejte jim, že jsou hromádky emocí řízené hormony. Zkuste si to představit na sobě – jak moc vám pomáhá, když vám váš partner řekne, že máte PMS a jste nesnesitelná… Respektujte, že jsou citlivější, plačtivější, že jim záleží na tom, co si o nich bude někdo myslet, že umějí být bezhlavě zamilovaní a bezhlavě nešťastní. Je to normální a není fér si z toho dělat srandu.
Řekla jsem šmitec
Autor: istockI když někdy skutečně musíte rozhodnout a něco radikálně zakázat, měla by být takováto "debata" opravdu jen krajností. Každé téma si určitě zaslouží nejdříve vysvětlit, a to i v případě, že máte pocit, že by to k ničemu nebylo. Věřte, že pro důvěru je to důležité. Jednou se vám taková investice vyplatí.
Rozhodni se sám
...Autor: istock.czAno, samozřejmě si můžeš koupit nový iPhone, ale zaplatíš si ho sám a já ti pak už nedám na to, abys jel na hory. Ano, klidně běž zase dneska na koncert, ale pak mi neplakej, až z písemky dostaneš další pětku. Naučte své dítě zodpovědnosti, i když to někdy pro vás bude těžké. Nechte je vyžrat si následky jejich činů...
A co Janička?
Autor: istock.czKaždý rodič "má" pravděpodobně nějaké dítě z řad současných nebo i minulých přátel svých dětí, které považuje za vzor všeho... Nedávejte takovéto "vzorňáky" – prosím – za příklad svým potomkům. K ničemu to nepovede. V krajním případě spíše k pocitům na straně dcery nebo syna, že nejsou pro vás. Raději je tedy pochvalte!
Související články
