Pozor na genderové stereotypy! Proč se jim u dítěte vyhnout?
Ještě dávno před narozením potomka sní nastávající rodiče o tom, jaký bude jejich maličký poklad, až jednou vyroste. Ano, může být zábavné představovat si, jaký člověk se z vašeho děťátka jednou stane, pravda je ovšem taková, že o tom nemáte ani nejmenší tušení. Na co je dobré v každém případě dávat pozor, aby se vám povedlo vypustit do světa svobodně smýšlející, otevřenou a nezávislou osobnost?
Slovo gender slýcháme dnes ze všech stran, zdaleka ne každý ale ví, co si pod tímto podivným pojmem má všechno představit. Anglický termín gender se používá v souvislosti s rozdíly mezi mužským a ženským pohlavím, přičemž tyto rozdíly jsou utvářeny kulturou, ve které žijeme, společenskými zvyklostmi a normami. Genderovou rovností potom chápeme rovné příležitosti mužů a žen v souvislosti se vzděláváním, v zaměstnání, ale i ve vztazích. Za genderové stereotypy se pak obecně označují různé formy nerovností mezi pohlavími, které se utvářejí a vyskytují ve společnosti i v rámci rodiny nebo školy. Objevují se dnes a denně a setkáváme se s nimi na každém kroku. Stejně tak se jim nevyhnou ani děti, narážejí na ně v písničkách, pohádkách, knížkách i televizních reklamách…
Já luxovat nebudu, jsem přece chlap!
Pro příklad – takové rozdíly různé intenzity se projevují například doma, když rodiče striktně rozdělují domácí práce na „ženské“ a „mužské“ (žehlení, montování skříněk atd.). Ve škole jde zase třeba o přidělování úkolů i výběr některých předmětů, v zaměstnání pak o různou formu protekce nebo rozdíly v rychlosti kariérního postupu. Stručně řečeno, existující stereotypy souvisejí s představou, že ženy a muži mají (a jsou k tomu odmalička vedeni) v životě, vztazích, rodině i povolání zastávat odlišné role. A často je považováno za správné tyto rozdíly při výchově podporovat. A nejlépe již od nejútlejšího věku. Tohle si pohlídejte!
Bude to holka!
Spousta nastávajících maminek údajně velmi brzy instinktivně vycítí, zda nosí v bříšku dceru, nebo syna. A v okamžiku, kdy jejich domněnku potvrdí lékař a ultrazvukové vyšetření odhalí pohlaví, nevyhne se téměř žádný natěšený rodič tomu, aby začal vymýšlet a představovat si, co a jak bude dál. Budoucnost začíná mít jasnější obrysy, můžete se s děťátkem snadněji identifikovat, oslovovat ho, vybírat jména, pořizovat výbavičku ve „vhodných“ barvách. Kdo řekl, že žlutá nebo oranžová jsou pro kluka nepřípustné? A naopak, pokud je na cestě holčička a těhotná maminka je doslova alergická na cokoli růžového, není nic podezřelého ani zavrženíhodného na tom, když pro ni připraví šatníček hýřící oblečky ve všech odstínech modré!
Děláme to nevědomky!
Každé narozené dítě je jako čistý a nepopsaný list. Nevíte zhola nic o jeho temperamentu, založení, osobnosti, schopnostech, nadání, silných a slabých stránkách ani budoucích životních plánech. Pokuste se překonat obavy a vlastní ambice a udržujte otevřenou mysl. Nedopusťte, aby vaše rodové stereotypy, zákazy, omezení nebo nekompromisní pravidla zabránily všestrannému a svobodnému rozvoji vašeho potomka. Nesnažte se ho za každou cenu „zastrkávat“ do škatulek, osobnost se utváří již od kojeneckého věku. Napadlo vás, že možná ještě před porodem už tak nějak automaticky přejímáte klišé a říkáte věci jako: „Kope jako slavný fotbalista, to je jasný kluk.“ Případně: „Tedy, ta holka mi dává zabrat, jestli bude taková divoška i v pubertě, tak se máme na co těšit…“ Naturel, míru temperamentu, povahové rysy a budoucnost vašeho potomka neurčuje jeho pohlaví.
Varujte okolí před infantilními dárky!
Sladké miniaturní overálky, kaťátka a pyžamka a dojemné pidi ponožtičky, to jsou bezesporu jedny z nejroztomilejších věcí na světě. Co jim ovšem na roztomilosti poněkud ubírá, jsou nemožné, rádoby vtipné výroky a obrázky. Všimněte si, že většina z nich přesně vypovídá o genderových stereotypech docela přesně a zbytečně je podněcuje. Když se narodí dítě, nikdo přece neví, kdo z něj vyroste, takže jaký smysl (o vkusu nemluvě) mají tričko nebo šatičky hlásající do světa „tátův borec“, „maminčina sladká princezna“, „nejhodnější andílek“, „nejroztomilejší miminko na světě“ nebo „jsem superhrdina“?
