Táta vyrobil umělou ruku pro syna, který o ni přišel krátce po narození. Jak to dokázal?
Když se Sol Ryan narodil, bylo hned jasné, že s jeho levou rukou není něco v pořádku. V děloze ležel tak, že se mu v ní vytvořila krevní sraženina a ruka se dost nevyživovala. Ačkoli se ji lékaři snažili zachránit, nakonec o ni přišel. Teď má díky svému tátovi zase ruce obě.
Ben Ryan není žádný specialista na protetiku, není ani vzděláním technik. Jeho původním oborem byla psychologie. Přesto dokázal pro svého syna udělat velkou věc a změnit jeho život zásadním způsobem k lepšímu.
Vymyslel a vyrobil mu umělou ruku proto, že nechtěl čekat, až jeho syn povyroste a teprve nějakou dostane. Pro nejmenší děti se totiž protézy nevyrábějí a i později dostanou na pojišťovnu jen hodně neohrabané typy. Rozhodně s nimi například nejde nic zachytit, zvednout a podobně. Navíc, čím později dítě náhradu dostane, tím nižší je pravděpodobnost, že si na ni zvykne a bude ji používat.
Malému Solovi lékaři chtěli zachránit jeho vlastní ruku sedmihodinovou operací ještě v den, kdy přišel na svět. Snažili se odstranit následky toho, že v ruce vznikla krevní sraženina a neměla tak dost výživy. Ale výsledek zákroku byl od začátku nejistý a deset dní po tom mu ji museli amputovat.
Jeho tátu trápilo nejen to, že syn má místo levačky pahýl, ale také to, že ho nepoužívá, chová se, jako by ho neměl. Jednou mu zkusil k ruce připevnit měkkou kuchyňskou houbičku, čímž mu ruku prodloužil a chlapeček viděl, že ji má – vzápětí s ní začal bouchat do zavěšených hraček. Od toho dne používal obě ruce a pro jeho tátu se to stalo jedním z impulsů pro to, aby mu vymyslel protézu.
Solova umělá ruka je do velké míry funkční
První protetickou ruku sestavil z různých součástek, které měl doma – použil třeba kovové podložky, plastové trubky, a dokonce část šroubováku. Pak ho někdo přivedl na myšlenku, že daleko lepší bude použít technologii 3D tisku. Pořád však neměl vymyšlenou základní věc: jak náhradní paži připevnit k synově ruce?
Na co se hodí herní konzole?
Když se dozvěděl, že herní konzole X-Box Connect má funkci skenování, využil toho a jednou během spánku naskenoval Solovu ruku tak, aby si mohl vyrobit její přesnou kopii, kterou pak používal k vývoji protézy. "Počkali jsme, až usne, a pak Kate (jeho žena), držela ruku v klidu a vhodné poloze, dokud ji Ben asi za pět minut nenaskenoval.
"Chtěl jsem něco velmi jednoduchého bez popruhů a bez baterií," líči svou představu, kterou se mu povedlo dotáhnout do konce. Ukazuje třeba, že může Sola houpat za obě ruce a protéza drží.
"Nikdy nebyl lepší čas stát se technikem," říká dneska Ben. Momentálně je v kontaktu s asi dvaceti dalšími rodinami, které stejným způsobem skenují ruce a nohy svých postižených dětí, a vyrábí jim umělé náhrady na míru. Už teď má seznam dalších 160 zájemců.
