Střídavá péče není vždycky nejlepší, mění názor soudci
Když před několika lety Ústavní soud doporučil, aby soudci po rozvodu rodičů upřednostňovali střídavou péči před svěřením dítěte jednomu z rodičů, nevzbudilo to zrovna nadšení. Teď ústavní soudci trochu couvli, když v jednom případě tento model vyloženě nedoporučili a chtějí, aby se více posuzovaly konkrétní podmínky u každého dítěte, než padne rozhodnutí, jak bude jeho život dále vypadat.
Dva domovy a hlavně dvě školy a třeba s tím spojení kamarádi nejsou pro dítě to nejlepší. Tak nějak by šel zjednodušeně parafrázovat výrok Ústavního soudu z tohoto týdne, kterým rozhodl o tom, že v případě jedné školačky z Liberecka není střídavá péče tím nejlepším řešením.
Už proto, že rodiče od sebe bydlí nějakých tři sta kilometrů. A vrátil případ místnímu soudu – ten by se tím pádem měl více zabývat možností, že by holčička bydlela jen s jedním z rodičů, v tomto případě zřejmě s matkou, u které bydlela původně, než před několika lety padlo rozhodnutí o střídavé péči.
Střídavá péče: Chtít, nebo nechtít? Jen tehdy, když rodiče dokážou nebojovat!
Střídavá péče o dítě je za jistých okolností vlastně fajn. Bohužel vyžaduje od rozvedeného páru extrémní míru tolerance a spolupráce, jíž obvykle ale…celý článek
Přijde mi to jako dobré rozhodnutí. Stejně jako názor soudců, že střídavou péči nelze zvolit vždy, třeba proto, že ji dítě nechce.
Rozhodně lepší než střídavá péče za každou cenu, kterou prosazuje určitá část rozvedených otců v duchu hesla "ať to stojí, co to stojí" nebo přesněji řečeno bez ohledu na to, co to pro jejich dítě skutečně znamená. Mají pravdu v tom, že soudy stále většinou dávají dítě do péče matky, ale to se děje hodně i proto, že mnoho mužů o děti a nějakou formu péče o ně extra nestojí.
Dobrý mi nepřijde ani nápad, který hájí například komentátorka Reflexu Jana Bendová, podle níž by dítě mělo zůstávat v jednom bytě, v němž by se střídali rodiče. Kde by bydleli mezitím? S novým partnerem, sami? Každopádně pochybuju, že by měli chuť v bytě, v němž by se střídali, budovat něco jako domov, který by dítě potřebovalo, a nařídit se to nedá.
Bohužel řešení situace po rozvodu je vždycky hledání nejmenšího zla a žádné ideální řešení tu neexistuje. Podle Ústavního soudu mají oba rodiče právo pečovat o dítě v zásadě stejnou měrou, bývá to i v zájmu jejich potomka. Ale ne vždycky například je nutné, aby spolu dospělí dokázali komunikovat a dohodnout se.