Dokonalá svatba

Jak být doopravdy dobrým rodičem aneb máte listí a drobné?

  • Vzala jste děti ven a máte ze sebe dobrý pocit? Tomu propadněte jen tehdy, pokud zároveň nezapomenete nasbírat listí na výtvarnou výchovu
    Vzala jste děti ven a máte ze sebe dobrý pocit? Tomu propadněte jen tehdy, pokud zároveň nezapomenete nasbírat listí na výtvarnou výchovu
    Foto: Shutterstock.com
    Sdílej na facebooku
    17. listopadu  2015 
     05:55

    Přiznávám, tenhle text nemyslím úplně vážně, ale zase tak velká nadsázka to není. Protože mám často pocit, že je jedno, jak se svým dětem věnuju nebo co všechno pro ně dělám. Minimálně tváří v tvář situaci, kdy se ukáže, že jsem zase do školy včas nezajistila podzimní listí, ústřižky látek nebo třeba lampion, který neshoří hned, jak se do něj dá svíčka. 

  • Mami, ale mně ten lampion hoří!

    ...

     

    Letos jsem to dotáhla tak daleko, že jsem lampionový průvod s mým předškolákem prošvihla úplně. Aspoň jsem si ušetřila trauma, které jinak zažívám při pohledu na matky, které na akci přicházejí dokonce s lampionem vlastní výroby. Nemyslím, že bych to kdy dokázala. Kamarádka Markéta na to šla jinak, lampion s vypětím sil na poslední chvíli opatřila, tyčku sehnala a ani na svíčku nezapomněla. A pak se vydala na průvod, kde její dcera patřila mezi hned několik dětí, kterým lampion prostě shořel. Podle ní z toho plyne jasné poučení: "Matky by na podobné věci měli upozorňovat už v porodnici. Lampion je potřeba opatřit včas, a to včetně tyčky a světýlka na baterku."

  • A co podzimní listí, přinesli jste?

    ...

    Mohutným zdrojem podobných rodičovských frustrací je škola, zejména tedy požadavky některých učitelů. Typickým příkladem je podzimní listí, bez kterého se výtvarná výchova několik školních let neobejde. Ne, většinou bohužel není možné, aby učitelka vzala děti ven a listí s nimi nasbírala, je třeba toto zásadní zadání přenést na rodiče – a ti ho u dětí dejme tomu desetiletých mohou delegovat na potomky, ale u prvňáka na to musí myslet sami. Běda, selžou-li. 

  • Na velikonoční vajíčka myslete už od Vánoc

    Zkuste vyfouknout vajíčko pomocí injekční stříkačky. Je to rychlé a snadné.

    Ještě větší výzvou než listí (dostatečně různobarevné, prosím) jsou vyfouknutá velikonoční vajíčka. Škola se většinou nezdráhá klást vysoké nároky a požaduje vajíčka bílá a alespoň dvě – co kdyby nešikovný potomek nějaké rozbil, že. V prodejnách jsou však vajíčka vesměs hnědá. Přičinlivý rodič koupí bílá vajíčka, jakmile je uvidí, i kdyby to mělo být v únoru, vyfoukne je, uschová a před Velikonoci možná najde. Méně schopný rodič se pokusí školu a své svědomí uchlácholit vajíčkem hnědým. Ještě méně schopný rodič, kterému se vyfukování vajíček ekluje, se může pokusit zaujmout polystyrenovým vajíčkem z papírnictví. Pitomé je, že tím se většinou nedá uchlácholit dítě, protože paní učitelka přece říkala...

  • A co ústřižky látek, taky nemáte?

    ...

    Domácí kutilky a tvořilky s tím možná nemají problém, ale pro mě to vždycky byla noční můra. Mám na mysli takový ten požadavek, že dítě má do druhého dne na výtvarku nebo ruční práce donést pár kousků látek, bavlnky, několik barev a tak podobně – prostě věci, které se možná někde běžně vyskytují, ale u nás zkrátka ne. Dobře, někdy vina padá na hlavu dítěte, které si na požadavek vzpomnělo večer přede dnem D nebo rovnou až ráno, ale ono je to v tomhle případě stejně jedno. 

  • Vždyť nemá už čtvrtý den obalenou matematiku!

    ...

    Kdysi jsem se snažila s třídní svého tehdy osmiletého syna řešit nějaké poměrně závažné potíže, ta dobrá žena mě vyslechla, pokývala hlavou, že ano, že se nad tím zamyslí. A nakonec mi vpálila, že už čtvrtý den nemá obalený jakýsi sešit na matematiku. Asi fakt neměl, tohle bylo vždycky pod mou rozlišovací schopnost. Matně si vzpomínám, že u starších dětí jsem vždycky nějaké obaly pořizovala, ale když nějaký například nepasoval, tak holt učebnice nebo sešit zůstaly neobalené – na ruční výrobu padnoucích obalů asi nemám dost odvahy. A času. Trochu doufám, že mezitím přísnost škol ohledně obalů trochu polevila. 

  • A co kdybych šel za tygra?

    ...

    Vždycky se mi ulevilo, když nějaké moje dítě pravilo, že nechce žádnou masku třeba na táborový karneval, protože už je na to velké. Bohužel mají matku ne moc šikovnou a trochu bez fantazie, která navíc nikdy nemá doma potřebný materiál. Takže ano, dokázala jsem kdysi na poslední chvíli vyrobit třeba docela dobrou masku tygra, ale třeba netopýrovi se loni utrhla křídla už krátce po vypuknutí volné zábavy. Takže daleko radši jsem byla, když se jeden syn před lety rozhodl jít za ducha, protože stačilo přes něj hodit bílé prostěradlo a udělat v něm díry na oči. 

  • Zítra, prosím, přineste 36,50, děkuji

    ...

    Ulevit se vám nemusí ani tehdy, když dítě vyroste z období lampionů, obrazů z listí a karnevalů. Vždycky tu budou školní akce a s nimi vzkazy, aby dítě přineslo 36,50 na divadlo a 79 korun na přednášku, každou částku zvlášť a přesně, prosím. Tady bohužel také opakovaně selhávám. 

/
Sdílej na facebooku

Diskuse ke článku

.
Video
Nevozte děti do 13 let v autě vepředu, i když mají metr a půl: Je…
7. - 8. týden: Přijala jsem své nedostatky! Dokonalá máma neexistuje
7. - 8. týden: Přijala jsem své nedostatky! Dokonalá máma neexistuje

Horoskopy


Zobrazit domovskou stránku