Psycholožka varuje: Tohle hrozí dětem, kterým rodiče nedají hranice

  • Foto: Shutterstock.com
    Sdílej na facebooku
    3. listopadu  2016 
     06:00

    Když naše dospívající a dospělé děti vidí a slyší, co občas pronese jejich pětiletý bratr, tvrdí nám, že bychom na něj měli být přísnější. A že jim by to neprošlo. Což je možná fakt, protože já i můj muž jsme bývali přísnější a starší děti jsme občas i plácli. Dneska už bychom to neudělali. Ale co když mají pravdu ti, kdo před příliš uvolněnou výchovou varují? A co to vlastně je, ta tolerantní výchova? 

  • Co vlastně vadí kritikům

    ...

    Kritiků toho, jak dnešní rodiče přistupují k výchově, se najde hodně. Ale mají často trochu hokej v tom, co vlastně kritizují – mnozí z nich prostě mluví o volné výchově, kdy rodiče potomkům všechno dovolí, nestanoví jim žádné hranice, a v rámci toho považují za chybu i to, že děti například tito rodiče nebijí. Ale ono je to složitější.

  • Jak se liší dnešní výchova?

    ...

    Je fakt, že já nebo mí kamarádi přistupujeme k výchově jinak. Dokonce vychováváme jinak malé děti než starší potomky, kterým už je ke dvaceti. A je fakt, že naše děti jsou jiné, než jsme v dětství byli my, protože naši rodiče byli přísnější a také tělesné tresty byly mnohem běžnější. Výsledkem byly děti na pohled zcela jistě hodnější než dnešní. Nemluvím přitom o žádných rozmazlených spratcích, ale o běžných holkách a klucích – naše děti jsou ve všech ohledech oraženější, než jsme bývali my. Za mě? Proč ne, ona "hodnost" jako cíl výchovy je pochybná. Co si pamatuju, v dětství jsem se vlastně pořád trochu bála – co máma řekne na známky ve škole, aby táta nebyl naštvaný, že jsme se se sestrou po půl osmé večer zasmály nahlas, jak se budou tvářit na to, že jsem si u oběda pokecala tričko. Protože to všechno bývala docela velká provinění. Nebyli jsme hodní, ale spíš vyděšení. A to po svých dětech rozhodně nechci. 

  • Volná výchova a její rizika

    ...

    Je ale taky fakt, že život s dnešními dětmi je náročnější, protože se nebojí a ozvou se, když se jim něco nelíbí. A nebojí se neustále testovat hranice toho, co jim projde – přičemž my rodiče samozřejmě máme představu o tom, co ještě dítě smí a co nesmí, ovšem vymezit hranice je těžší, když na to chcete jít cestou dohod a respektu, než když byste dítě prostě sjeli na tři doby nebo ho rovnou seřezali. Jinými slovy, výchova méně přísná se rozhodně nerovná čemusi, jako je výchova volná, kdy dítě všechno smí. To může být opravdový průšvih. 

  • Kde jsou ty hranice?

    ...

    Před shovívavou výchovou bez jakýchkoliv hranic varuje například psycholožka Blanka Pöslová, která o ní mluvila ve vysílání Českého rozhlasu. Podle ní dětem, kterým rodiče nevymezili hranice, hrozí velké problémy se sebeovládáním. Navíc jim scházejí motivace, aby se chovaly lépe nebo se o něco snažily, disciplína a odpovědnost. Považuje za chybu, když malí kluci a holky rozhodují o všem – tedy třeba o tom, kdy půjdou spát, co si vezmou k jídlu, jak dlouho budou na počítači. Ruší u stolu, když si rodiče povídají, skáčou jim do řeči a nikdo je nenapomene. "Očekávají, že budou centrem dění. A pokud nejsou věci podle jejich představ, vztekají se a jsou agresivní," tvrdí klinická psycholožka. V tom s ní naprosto souhlasím, protože děti potřebují hranice – jen si myslím, že chybu dělají ti, kdo si myslí, že řešením jsou jejich bití a vůbec prušácká výchova á la sedmdesátá léta minulého století, kdy hlavním cílem bylo, aby děti daly pokoj. 

  • Jaký je trend

    ...

    „Dáváme dětem příliš prostoru, příliš široké hranice, naopak málo řádu a pevnosti. Všechno PŘÍLIŠ je špatně. Tak jako není dobrý bezpočet zákazů a příkazů, není správná ani nadmíra volnosti, což je dnešní trend,“ řekla v rozhlase psycholožka Blanka Pöslová. Kde je podle ní chyba? 

    Proč je špatně, když jde dítě spát, jak si samo určí? Co je špatného na tom, že si řekne, co chce jíst? Protože malé dítě neví, co je správné. Nemá tušení, proč by mělo jít do postele v osm hodin večer a jíst zdravě. Tohle všechno musíme naše děti naučit – pevně a láskyplně, míní odbornice. „My rodiče jsme zodpovědní za to, k čemu děti vedeme a směřujeme,“ zdůrazňuje Blanka Pöslová. Co se zákonitě stane, když si dítě může dělat, co chce? Zkouší víc a víc. Navíc se v poslední době zřetelně ukazuje, že takto vedené děti jsou agresivní. 

    Na rodičích je to, aby určili hranice, a pak také to, aby zvolili způsob, jakým je budou vymezovat. A to je někdy těžké. Stejně jako není příjemné jít do konfliktu s dítětem, které se umí ozvat. 

    Je těžší vychovávat kluky, nebo holky? Jak v čem!

    Je těžší vychovávat kluky, nebo holky? Jak v čem!

    Matky, které mají syny a dcery, říkají, že jeden kluk vydá za tři holky. Jiné zase tvrdí, že holky mají mnohem těžší pubertu. Jak to tedy je a v čem…celý článek

/
Sdílej na facebooku

Diskuse ke článku

.
Video
720p 360p
Kam o víkendu: Krajinou kolem pivovaru nebo na festival pro batolata?
7. - 8. týden: Přijala jsem své nedostatky! Dokonalá máma neexistuje
7. - 8. týden: Přijala jsem své nedostatky! Dokonalá máma neexistuje

Horoskopy


Zobrazit domovskou stránku