„Dvacet let jsem vychovával cizí dítě!“
„U dítěte je jistá jen matka,“ říká se mezi lidmi tak trochu jako vtip. Jenže legrace to tak úplně není. Odhaduje se, že nevědomky vychovává cizí dítě každý desátý otec. Spočítejte si, kolik máte známých. Pokud třeba dvacet, můžete si být jistá, že znáte minimálně dva otce, kteří nevědí o tom, že vychovávají „kukačku“. Překvapuje vás to? Když si uvědomíte, že každý druhý člověk je nevěrný, není na tom nic tak divného. „Uklouznout“ se dá docela snadno. 10 000 českých otců si ročně nechává dělat test DNA. Čtvrtina z nich se prý stará o dítě, které zplodil někdo jiný.
„Tehdy jsem byla asi dva roky vdaná a můj muž jezdil na montáže. Jednou jsem se „zapomněla“ s kolegou z práce a skončili jsme v posteli. Já nebrala prášky, on neměl ochranu… Bylo to nedorozumění. Když mi došlo, co jsem udělala, že klidně můžu být těhotná, zpanikařila jsem. Kdybych věděla, že existují tabletky Postinor, byla bych v klidu, ale to já tehdy netušila. Celý měsíc jsem nemohla spát hrůzou, že možná budu těhotná a nebudu vědět s kým!
Pořád se mi honilo hlavou: Co bych udělala? Zatloukala bych a celý život se děsila, že to na mě praskne, nebo se přiznala? Naštěstí jsem na konci měsíce dostala menstruaci. Už nikdy jsem si takový „úlet“ nedovolila. Nechtěla jsem platit příliš vysokou cenu,“ vypráví Kristýna svou dávnou vzpomínku. Ona, na rozdíl od Andrey, měla štěstí.
TŘI OTCOVÉ: který je ten pravý?
Dvaatřicetiletá Andrea si s tím, že vlastně neví, kdo je otec její dcery, moc hlavu neláme. „Ve stejném období jsem měla tři milence. Netuším, který z nich je otec, ale já to oznámila jen jednomu a s ostatními jsem se rozešla. Prostě jsem si vybrala nejspolehlivějšího a nejlepšího chlapa - a toho nechám být tátou. Naštěstí je mu dcera i trochu podobná, takže může být opravdu jeho, ale to vlastně nevím,“ šokuje svým vyprávěním.
Na otázku, jestli se nebojí testů DNA, jen krčí rameny. „Zatím si to nepřipouštím. Prostě doufám, že ho to nenapadne. Pokud ano, budu to řešit, teď si s tím ale hlavu nelámu,“ přiznává mladá žena, která se svým partnerem čeká druhé dítě. Tentokrát prý stoprocentně jeho.
JISTOTA za sedm tisíc 
To Milan byl odvážnější. „Testy jsem si nechal udělat. Za těch sedm tisíc, které jsem za ně zaplatil, to stálo. Teď vím, že je malý David můj, a jsem spokojený,“ nemůže si vynachválit výhody testu třicetiletý muž. Své ženě by se k testu prý nikdy nepřiznal.
STANISLAV (55 LET)
Je ještě ze staré školy a nikdy by ho ani ve snu nenapadlo dělat si testy otcovství. Drsnou pravdu zjistil úplně náhodou. „Moje dcera měla problémy s početím a udržením miminka, proto jsme museli všichni na testy DNA. Zjišťovaly se genetické dispozice. A tehdy mi lékař oznámil, že Nina není moje dítě,“ vypráví svou zkušenost Stanislav.
Hormonální antikoncepce: Výhody a nevýhody
V minulosti se ženy chránily před nechtěným otěhotněním krkolomnými způsoby. Málokterá „domácí“ metoda byla účinná. Po objevení hormonální antikoncepce…celý článek
Ze šoku, že dvacet let vychovává cizí dítě, se vzpamatovával několik měsíců. „Nejdřív jsem zuřil a mohl se zbláznit vzteky. Jak mi to manželka mohla udělat?! Dokonce jsem se na pár měsíců odstěhoval a chtěl podat žádost o rozvod. Bylo to nejhorší období mého života. Přiznám se, že jsem tehdy pil jako duha a,kopal´ kolem sebe. Myslel jsem, že už se z toho nikdy nevzpamatuju. Jenže mi dcera i žena strašně chyběly.
Byly celý život moje rodina, já se o obě staral, nechtěl jsem o ně přijít. Nakonec jsem to nějak překousl, ženě odpustil a vrátil se. S dcerou, i když není vlastní, se dál vídáme jako dřív,“ uzavírá své vyprávění Stanislav.
Na otázku, jak celé období nesla jeho žena, odpovídá: „Přiznala se, že šlo jen o úlet a krátkodobou známost, a prosila, ať jí odpustím. Ale její tvrzení, že tajit něco takového pro ni nebylo jednoduché, mě nedojímalo a nedojímá. Byla to její chyba a musela za ni nést zodpovědnost.“
