10 důkazů, že jste příliš přísní rodiče
![10 důkazů, že jste příliš přísní rodiče]( "10 důkazů, že jste příliš přísní rodiče")
Nemají náhodou vaše děti více pravidel a povinností, než všechny z jejich okolí? Foto: Shutterstock.com
25. března 2018 06:00Děti, které jsou od malička vedeny autoritativně, kupodivu většinou nedospívají v sebevědomé jedince. Buď začnou v pubertě "poslouchat" někoho jiného a v rámci vzdoru proti rodičům to mohou být klidně ti největší vejlupci z okolí, nebo bývají neurotičtí, nesamostatní a často agresivní. Proč? Protože jim v dospělosti už nikdo nediktuje, co mají dělat, a oni se sami rozhodovat bojí. Zkuste zjistit, jak moc je ve vaší výchově zastoupen právě autoritářský styl. Přinášíme deset znaků, které o tom svědčí.
Máte nulovou toleranci
V sedm se večeří. Chceš jít s kamarády na párty? Řekni, že přijdeš později. To by byla jeden den párty, druhý den divadlo a pak bychom se taky nesešli vůbec. V devět v posteli. Žádná StarDance, "žádný lítání" venku s kamarády. Samozřejmě že je v pořádku vyžadovat pravidla, která byla nastavena. Jsou ale situace, kdy by nebylo potřeba být tak striktní, nemyslíte?![...]( "...")
Máte víc pravidel než rodiče jeho spolužáků
Zatímco ostatní děti hrají na tabletu každý den nebo alespoň o víkendu, vaše dítě jen občas, za odměnu. To je v pořádku, každý má jiné priority a každý má právo na jiný styl výchovy. Pokud jsou ale vaše omezení a pravidla nejpřísnější ve všech oblastech, zkuste se jen zamyslet nad tím, jestli nejste na svého potomka příliš tvrdí nebo nároční.![Matka samoživitelka to nemá rozhodně jednoduché.]( "Matka samoživitelka to nemá rozhodně jednoduché.")
Zaměňujete nastavování pravidel s diktátem
Budeš hrát na housle, protože cvičí sluch. To je sice pravda, ale třeba housle vašeho potomka zrovna ani trochu nebaví. Možná by raději hrál na jiný nástroj nebo mu hudba vůbec nedělá radost. Samozřejmě že málokteré dítě je z kroužku vždy stoprocentně nadšené a chce cvičit doma každý den. Mělo by ho to ale alespoň chvílemi bavit.![Ti, kteří trpí Williamsovým syndromem, mají mimořádné hudební nadání!]( "Ti, kteří trpí Williamsovým syndromem, mají mimořádné hudební nadání!")
Nemáte smysl pro nesmysly
Lechtání, honění, vtipkování, plácání nesmyslů – většina dětí to miluje, ale vás to otravuje. Nic je to nenaučí, nic jim to nepřinese, je to jen ztráta času. Ne každý musí milovat nesmyslné trapárničky, ale nechte v tomhle dětem volnost, ať si je někdy užijí.![...]( "...")
Děti nemají čas jen pro sebe
Ideálně ve chvíli, kdy mají čas jen pro sebe. Mohou si hrát, číst komiksy (i když jsou nevýchovné), být s kamarády venku nebo jen poslouchat hudbu z YouTube. Myslíte si, že je to naučí se flákat? Omyl, naučí je to hospodařit s časem a najít si něco, co je baví. Děti volno potřebují, takže pokud jim plánujete každou minutu sedm dní v týdnu, naplánujte jim tam také "osobní volno".![Tento víkend počasí zřejmě podzimním venkovním hrátkám přát nebude, máme pro vás ale jiné zajímavé tipy, jak strávit víkend s dětmi.]( "Tento víkend počasí zřejmě podzimním venkovním hrátkám přát nebude, máme pro vás ale jiné zajímavé tipy, jak strávit víkend s dětmi.")
Oceňujete výsledky, ne snahu
Autoritativní rodiče bývají hodně zaměřeni na výsledek. Je jedno, jak moc pro to dítě udělalo, vždycky podle vás mohlo udělat ještě víc... A asi neudělalo, když ta písemka dopadla takhle a trenér ho o víkendu nepostavil. Zkuste přistoupit na to, že nejen výsledek se počítá.![...]( "...")
Nedáváte možnosti
Mnoho dětí vzpomíná na rodiče se slovy: my jsme měli doma pravidlo, že musíme dělat nějaký sport. Bylo jedno, jestli to byl basket nebo aerobic, museli jsme se zkrátka dvakrát týdně hýbat. Tohle je optimální řešení. Stanovte prioritu – pohyb – a v rámci jí nechte dítě si vybrat. Přísní rodiče volí jinou cestu: budeš chodit na atletiku, zajistí ti všestranný rozvoj a jednou se třeba rozhodneš, že budeš dělat něco jiného. Jenže než to rodič dovolí, ztratí dítě možná odvahu rozhodnout se a na sport se vykašle.![...]( "...")
Děti si k vám nevodí kamarády
Varovným signálem toho, že jste příliš přísní, může být i to, že spolužáci vašich dětí k vám nechtějí chodit na návštěvu. Je jasné, že nemusíte vyhrát soutěž o nejlepší matku ve třídě, tohle ať si nechají rodiče, kteří jim dají k večeři nealko pivo, hahaha... Ale pokud k vám spolužáci nechodí ani na oplátku a máte jistotu, že je vaše děti zvou, mohlo by to být i kvůli tomu, že se u vás necítí dobře.![...]( "...")
Děti příliš často lžou
Každé dítě zkouší lhát, to ještě není důkazem toho, že jste moc přísní. Několik studií ale potvrdilo, že z dětí příliš přísných rodičů se tréninkem v dětství stávají výborní lháři. I když dítě přizná něco nekalého, zkuste ocenit to, že vám to řeklo, a zmírnit následky. Důvěra je důležitější.![...]( "...")
Disciplínu postrádáte skoro u všech z vašeho okolí
Samozřejmě – jak mohou být děti vycepované, když takoví nejsou ani jejich rodiče? Všichni z naší třídy jsou benevolentní hipízáci nebo konzumní typy, koneckonců i v práci chodí lidi pozdě a nedodržují termíny a vůbec – vždyť nefunguje skoro vůbec nic! Pokud se vám zdá, že nikdo není schopen dostát vašim nárokům, možná je máte příliš vysoké vy. Na sebe i na své dítě.![...]( "...")
Související články
/
