7 situací, kdy vám děti pekelně lezou na nervy. A co s tím?
Foto: Shutterstock.com
18. listopadu 2018 06:00Někdy se dítě probudí a od rána je jako andílek. Směje se, chce se mazlit, láskou by vás snědl. Ale pak stačí špatně nazuté boty a je zle. Křičí a křičí a není k utišení. A z vás, pokud se toto odehrává na místě veřejném, začne v tu ránu odkapávat pot. Co s tím? A co vás jako rodiče může ještě zaskočit, když máte malé děti?
1. Řev, který nemá konce
...Autor: Shutterstock.comS tímhle problémem se potýkám pravidelně. Co dělat, když dítě začne ječet tak, až ostatním málem prasknou bubínky, přitom nemá žádný objektivní důvod, aby se tak chovalo? Rozhodně nemá cenu ho přemlouvat, napomínat, vyhrožovat mu výpraskem. Lepší verzí je vzít ho stranou, nechat ho jednoduše vykřičet, a když už je schopné vnímat, co mu říkáte, vysvětlit mu, proč není dobré chovat se takto na veřejnosti. Nebo se snažte odpoutat pozornost jiným směrem. I to se mi osvědčilo jako účinný způsob, jak z nepříjemné situace vykličkovat aspoň trochu se ctí.
2. Neustálé vynucování
...Autor: Shutterstock.com"Mami, já chci lízo, chci lízo, chci lízo..." Taky vaše dítě někdy mluví jako zadrhnutá deska a vy byste vyletěla z kůže? Obzvlášť tehdy, když mu nemůžete nebo nechcete vyhovět? Jak se zachovat? Nekřičte, snažte se udržet sebekontrolu. Nejdřív dítku vysvětlete, proč mu nemůžete vyjít vstříc, a pokud váš miláček ve své monotónní řeči pokračuje dál, ignorujte ho. Není to kruté, však vaše dítě dobře ví, že to dělat nemá.
3. To je moje!
...Autor: Shutterstock.comDoma máte hraček, že málem přetékají ze dveří, ale kdykoliv si mladší sourozenec vezme hračku staršího, začnou bitka, řev, pláč. Nutno konstatovat, že v tomto případě je každá rada drahá. Když budete záměrně odvádět pozornost staršího dominátora, stejně neuspějete. Děti jsou, pokud jde o jejich majetek, neuvěřitelně bystré. Lepší je trvale a neustále opakovat, proč by měl hračku tomu mladšímu (případně cizímu) na chvilku nechat. Je to dlouhá cesta, ale starší dítě po čase vašim argumentům skutečně porozumí. A bude čím dál ochotnější dělit se.
4. Fňukání bez příčiny
...Autor: Shutterstock.comNikdy jsem nefoukala svým klukům každou bolístku a nedělala kolem každého jejich pádu divadlo. Chci je zocelit. Ale přesto jsme teď ve fázi opakujícího se kňourání: "Mami, já se uhodil, bééé..." Přiznávám, jde mi to na nervy. Bohužel vím, že je to často důsledkem toho, že na děti zrovna nemám moc času. A ony na sebe jen nešťastně strhávají pozornost, která jim náleží. Takže moje rada? Děti nás potřebují a čas pro ně bychom si udělat měli. Než začnete v duchu klít, zamyslete se, jestli není něco špatně i na vaší straně.
5. Všechno naopak
Autor: Shutterstock.comPrvní procházky se starším synem krátce poté, co se naučil chodit, mě trochu ničily. Vždycky chtěl jít jinam. Já ho hystericky vracela do směru, který jsem udala, a v závěru naší cesty už jsem občas chtěla brečet. To už je naštěstí pryč. Ale bojkot věcí, které vymyslím, občas trvá. A taky je nepsaným pravidlem, že v době, kdy musíme někam jít, se kluci upatlají nebo si soustředěně hrají, jindy mi zase schválně utíkají. A to pak taky šílím. Jak neopakovat mé chyby? Když už je nutné něco stíhat, udělejte si dostatečný předstih. A zapamatujte si, že změna programu je vyhrazena. Za všech okolností.
6. Před spaním jsou nejčilejší
...Autor: Shutterstock.comZnáte to nejspíš i vy. Celý den jste na nohou, skáčete od jednoho k druhému a zoufale se těšíte, až vaše ratolesti ulehnou do postýlek a vy budete mít chvilku jenom pro sebe. Vytoužený okamžik, kdy budete moct vypnout. Ale děti se rozhodnou, že na něco podobného nárok nemáte. Zlobí, křičí, utíkají z postýlek, vymýšlejí všechno možné, jen abyste se náhodou nemohla flákat. A než se vám je podaří konečně zklidnit a uspat, ocitnete se ve stavu, kdy máte pocit, že usnete vestoje i vy. A je po všem. Co pomůže? Být důsledná, nepovolit, nepřistupovat na vymáhání čehokoliv. Prostě pohádku, pusu, spát a basta. Děti řád potřebují a taky jim svědčí. Ale sem tam samozřejmě nepomůže nic.
7. Pikantnost hozená do placu
Máte doma roztomilé děťátko, kterým se chcete pochlubit? Přihlaste ho do soutěže Zlatíčka 2015!Autor: Shutterstock.comDěti ještě neumějí řádně rozlišovat, co se hodí veřejně sdělit a co je lepší zamlčet. A tak vás někdy nečekaně šokují, když ve společnosti vypustí nějaké nežádoucí sdělení, které jste si doma tajně svěřovali. Perné chvilky, kdy nejspíš zrudnete až do konečků prstů. Obzvlášť tehdy, když se výrok týká někoho ze zúčastněných. Jenže zlobit se na děti je zbytečné. Raději si dejte pozor, aby při důvěrném rozhovoru nikdy nebyly přítomné. Jedině tak budete mít jistotu, že se podobným okamžikům vyhnete.
Související články
