Když chybí táta: Příběhy rodin, od nichž muž odešel

V neúplných rodinách žije v Česku 400 tisíc dětí
Foto: Shutterstock.com
Sdílej na facebooku
6. října  2016 
 06:00

Jak se žije rodinám, z nichž jeden rodič odešel? Ačkoli přibývá mužů, kteří se o své děti zajímají, a dětí, které jsou ve střídavé péči, stále platí, že většinu neúplných rodin tvoří matky s dětmi a že mnoho z nich má málo peněz. 

Když poslouchám příběhy svých kamarádek, které zůstaly samy s malými dětmi, říkám si, že je to jako novodobý mor. Nevěřili byste, kolik chlapů na své děti odmítá platit a kolik jich o ně prakticky nejeví zájem. Ale když jsem se začala žen, které na děti zůstaly samy, vyptávat, zjistila jsem, že těch, které by otevřeně promluvily o tom, jak se žije rodinám bez táty, zase tolik není. A rozumím jim. Přiznat otevřeně, že jste v zásadní volbě šlápla vedle jak ta jedle, a váš život je tak každodenním bojem o přežití, zkrátka lehké není. Přesto jsem poznala několik žen, které tu odvahu našly.

Bojujte o alimenty. Kvůli dětem, ne kvůli sobě. Možností přibývá

Bojujte o alimenty. Kvůli dětem, ne kvůli sobě. Možností přibývá

Také se vás to týká? Vaše rodina se rozpadla, máte za sebou rozvod či rozchod a teď žijete v takzvané rodině neúplné. V takových vyrůstá celkem 400…celý článek

"Měl si ho brát jednou za čtrnáct dní na víkend, ale tak to nebylo. Vzal si ho vždycky tak na dvě hodinky – prostě nefungoval. A před dvěma lety přestal platit alimenty. Tak jsem ho nechala zavřít,“ přiznává na rovinu Romana. Její expartner prý totiž žádný chudáček nebyl, vydělával sice načerno, ale údajně celkem slušně. Její syn z toho však neviděl vůbec nic. "Mohli jsme se nějak dohodnout, byla jsem přístupná tomu, že mi bude peníze splácet. Ale na to slyšet nechtěl. Nejdříve dostal podmínku, a když opět nenastala změna, přibyly mu veřejně prospěšné práce. Jenže nepomohlo ani to, tak mu nakonec změnili trest na nepodmíněný,“ vypráví Romana.

Peníze z lochu 

Paradoxně až z vězení začal její bývalý na svého syna pravidelně platit. I když ne celou částku, protože tolik si tam zase nevydělá. Ale aspoň něco. Romana je teď po náročné operaci a čeká na přiznání částečného invalidního důchodu. Na život jim tedy se synem zbývá zoufale málo. Pracovat smí jen na půl úvazku, proto musela dát u současného zaměstnavatele výpověď a modlí se, aby něco našla. V místě jejího bydliště je totiž příležitostí pomálu. V tomto ohledu prostě stát záchrannou síť vlastně nemá. Bez rodiny jste jako matka samoživitelka v háji. A nikoho to nezajímá.

Co na to její syn?

Děti kvůli nepřítomnosti druhého rodiče strádají i psychicky
Děti kvůli nepřítomnosti druhého rodiče strádají i psychicky
Autor: Shutterstock.com
Tuší, že táta skončil v kriminále? "Ví to,“ odpovídá na mou otázku Romana a vypráví dál. "Když byl malý, hodně brečel, že chce k tátovi. To pro něj ještě jezdil. Nasliboval mu hory doly, sem tam mu koupil nějakou dražší hračku a syn měl okamžitě oči navrch hlavy. Potom to bylo samé: táta, táta. Bylo i období, kdy se dokonce budil a brečel, že chce tátu. To pro mě bylo psycho. Naposledy mě zasáhlo, když jsem na synka na začátku roku nechtěně zvýšila hlas a on mi vmetl, že až se vrátí táta, tak chce k němu… Rvalo mi to srdce z těla. Když víte, co pro něj všechno děláte, kolik vás to stojí úsilí, zasáhne vás to. Tenkrát jsem jeho reakci obrečela.“

Někdy ale Romaně bývá líto, že se syn s tátou nevídá. "Říkala jsem mu nedávno, jestli mu nechce aspoň napsat. A jestli za ním chce jezdit, až ho propustí. Ale řekl, že už ne… Vím, že to pro něj není jednoduché. Ženská se s takovou situací popere, ale děti trpí,“ přiznává Romana. Přes to všechno prý kvůli svému bývalému cítí výčitky. "Někdy mě mrzí, že je zavřený, ale takhle mám na kluka aspoň něco,“ dodává.

Takhle to vypadá doopravdy! Skutečná podoba mateřství očima fotografky

Takhle to vypadá doopravdy! Skutečná podoba mateřství očima fotografky

Čím menší dítě, tím větší doma panuje chaos. Nebo taky čím více dětí, tím větší chaos. Americká fotografka Daniela Guenther si rozhodně nebrala servítky…celý článek

Vyhodil mě s miminem v náručí

"Když byl dceři rok, manželovi přeskočilo. Vpálil mi, že se jen roztahuji v jeho domě a že mě tam už nechce. Jenže to už jsem byla opět těhotná,“ rozplétá svůj příběh Stáňa. „Ze dne na den jsem se ocitla v patové situaci. Bez ohledu na moje těhotenství a na to, že Linda byla ještě drobeček, mě vyhodil na ulici. Po pár týdnech u rodičů jsem si našla podnájem." "To druhé těhotenství bylo hrozné,“ pokračuje. „Vůbec jsem se nedokázala těšit, i když jsem se kvůli Aničce přemáhala. Byla jsem zdrcená, prázdná, jako by ze mě někdo vypil všechnu energii,“ přiznává smutně. „Ještě že jsem měla mámu, která mi s Lindou pomáhala. Bez ní bych to snad nepřežila.“ Partner se o nic nezajímal. „Peníze mi nedával a já neměla sílu se s ním hádat. Dopředu mě upozornil, že jakmile budu chtít výživné, začne boj o střídavou péči. Představa, že by mi Lindu a později i Aničku sebral jen proto, aby mi nemusel platit, mě děsila.“

Porod byl pro Stáňu druhá hrůza. "Anička byla nádherné miminko, ale já pobyt v porodnici zvládala jen s vypětím všech sil. Když jsem viděla tatínky, kteří si láskyplně chovají miminka, nosí svým ženám kytice a dobroty, myslela jsem, že mi pukne srdce. Za mnou chodili jen rodiče a připadala jsem si nekonečně sama. To cizí štěstí bylo až odpudivé,“ přiznává mladá maminka bez obalu. Ve skrytu duše doufala, že její bývalý partner po narození Aničky otočí. "Že se k nám vrátí, ale on nereagoval. Neozval se, nepřihlásil se k ní, neplatil." Stáňa se musela vrátit předčasně do práce, protože jinak by své dcery neuživila.  

Jak to vidí psycholog Petr Šmolka z Poradny pro rodinu?

Opravdu děti potřebují mužský i ženský vzor? Je možné chybějící mužský vzor nějak suplovat?

1079626:gallery:true:trueAno, ale nikde však není psáno, že jimi musí být pouze pokrevní rodiče. Leckterý otec, dokonce i v rodině přítomný, může sloužit spíše jako odstrašující příklad než jako model. Otcovskou roli může suplovat například děda nebo strýc. Stejně tak i skautský vedoucí, trenér nebo správný kantor.

Hrozí, že synové přeberou špatné vzorce chování po svém otci, pokud se třeba odmítá podílet na výživě, nechce si děti brát, starat se?

Nesporné je, že takovému synovi chybí běžný model fungování úplné rodiny. Hypoteticky se tedy skutečně může „potatit“. Stejně tak ale může zvítězit touha „nebýt jako on“.

Potom se synek ve vlastní rodině může cítit povinován plnit vzorně svou otcovskou roli a případná hrozba rozpadu rodiny je pro něj doslova „černou noční můrou".

Jak dětem co nejjemněji vysvětlit, proč je jejich otec nechce vídat?

Děti nemusí vědět vše, rozhodně je ale nevhodné jim lhát. Už proto, že bychom pak u nich snadno ztratili kredit a důvěru, kdyby se třeba z jiných zdrojů dozvěděly pravdu. Postačí, když dostanou informaci, že si dospělí občas natolik přestanou rozumět, že jim nezbývá než se rozejít. A dodat, že se měl s tátou vídat, ten ale z nějakých důvodů ztratil o kontakty zájem.

Vyplatí se i v tomto případě mluvit o otci hezky?

Je sporné, zda je nutné o otci vůbec mluvit. Pokud ano (když se podobné debaty dítě domáhá), pak není nutné dělat hanebnému otci advokáta, ale také je zbytečné ho pomlouvat.

Co je pravdy na tom, že samotné matky vychovávají jen ,,mamánky“?

Hodně záleží na tom, jak se matka se svou situací sama vyrovnává. Šťastné není, upne-li se na syna až příliš, přičemž podvědomě vytváří stav, kdy se její syn musí nutně domnívat, že se matka kvůli němu vlastně velice omezuje a obětuje. Bude-li s to věnovat se víc i sama sobě, rozšíří tím synovi prostor pro jeho vlastní rozhodování a přebírání zodpovědnosti. Pak není důvod, proč by z něj měl vyrůst rozmazlený „mamánek“.

Sdílej na facebooku
Autor: Alena Dušková
Klíčová slova:

Diskuse ke článku

.

Související články

Video

Pomůžeme vám vybrat porodnici!

Těhotné ženy čeká jedno důležité rozhodnutí. Musí si vybrat porodnici, v níž přivedou svoje dítě na svět. Mezi zařízeními jsou velké rozdíly - některé se ani za posledních třicet let nijak moc nezměnily k lepšímu a stále používají rutinní škodlivé postupy, jiné nabízejí příjemné prostředí, individuální přístup, respektují porodní přání a jsou nakloněné alternativnějším metodám. Případně si tam třeba můžete přivést svoji porodní asistentku nebo dulu.

Která porodnice je nejlepší? Která nejvíce vyhoví vašim představám o tom, jakým způsobem chcete svého potomka přivést na svět? Jaké jsou přednost a zápory jednotlivých porodnických zařízení? Podívejte se na přehled všech porodnic na webu maminka.cz a přečtěte si, jak dopadly v hodnocení ostatních žen. Dozvíte se, které porodnice získaly nejvyšší počet bodů a které naopak úplně propadly, přečtete si zkušenosti rodiček a získáte spoustu informací, které vám pomohou zorientovat se v nabídce a vybrat si tu pravou.

Už máte jeden nebo dokonce víc porodů za sebou? Budeme rádi, když nám i vy napíšete svoje zkušenosti z porodnice a pomůžete tak dalším matkám, aby se rozhodly správně.

PORODNICE

Horoskopy


Zobrazit domovskou stránku