Geny, nebo výchova: Co víc rozhodne o tom, jaké dítě bude?
Geny můžou za to, jakou barvu očí či vlasů vaše dítě bude mít, stejně tak jsou ale důležité, pokud jde o jeho povahu a osobnost. Nebo se domníváte, že výchovou dokážete ovlivnit vše a z dítěte bude to, co do něj vkládáte během rodičovské výchovy?
Zastánci výchovy budou jistě tvrdit, že dobrou výchovou ovlivníte téměř vše. Osobně jsem zastáncem toho, že při utváření lidské osobnosti jsou určující geny. A nepotřebuji na to ani žádné studie.
Mám tři syny, které od malička vychovávám naprosto stejně – a každý z nich je naprosto jiný. Každý z nich má talent na něco jiného a každý z nich svou osobnost projevuje rozdílně. Kdyby měla být určující výchova, zřejmě budou všichni tři jako cvičené opičky.
Podle nejrůznějších studií není pochyb o tom, že osobnostní vývoj je pevně spojen již od narození s geny. Ovšem na druhou stranu studie taky říkají, že i prostředí má vliv na osobnost dítěte. Například: dítě má geneticky zakódováno, že má tendenci vyhledávat rizikové aktivity. Váš rodičovský vliv a výchova však můžou způsobit, že tyhle dobrodružné sklony bude vyjadřovat v menší míře nebo jiným způsobem.
Většina odborníků ale říká, že i když budete dítě od tří let drilovat ve hře na klavír, ale ono k tomu prostě geneticky žádné vlohy nebude mít, naučí se sice hrát na piano, ale světově uznávaný virtuos z něj nebude. Totéž platí o inteligenci. Má-li dítě kdesi v genech napsáno, že bude průměrně inteligentní, génia z něj nevymlátíte. A naopak – pokud v dítěti nějaký skrytý talent je, nakonec se v něm probudí. Samozřejmě že pokud tenhle talent odhalíte a budete ho v něm podporovat, uděláte pro dítě to nejlepší, co můžete.
O tom, že geny jsou prostě důležité, přesvědčují i nejrůznější studie prováděné na dvojčatech. Odborníci z univerzity v Minnesotě pozorovali podobnost dvojčat, která od sebe byla na začátku života oddělena. Dva chlapci byli adoptováni do naprosto rozdílných rodin, ovšem když se po čtyřiceti letech potkali, odborníci v šoku zjistili, jak byly jejich životy podobné. Oba měli vysoký krevní tlak, oba se dvakrát oženili, oba prodělali vasektomii a oba trpěli migrénami. I jejich povahy byly totožné, oba sdíleli stejné zájmy a koníčky. Oba kouřili a pili pivo. Jsou snad tyhle podobnosti náhodné?
Psycholog a harvardský profesor Steven Pinker v jedné ze svých knih tvrdí, že rodiče dostávají neustále nějaké rady, jak formovat osobnost dítěte, a přitom s tím vlastně nejde nic dělat. Jednoduše kvůli tomu, že vliv genů nelze opomenout. Právě profesor Pinker vyjádřil názor, že geny se na formování osobnosti dítěte podílejí z 50 procent, vliv rodinného prostředí prý hraje roli z pouhých 10 procent. Zbytek je náhoda. Takže asi tak. Bez „správných“ genů z dítěte Mozarta nevyrobíte a geniálního matematika taky ne.
Proč příkaz "nezlob!" na děti nikdy nezabere? Odpověď najdete v našem VIDEU:
