7 kroků, jak za jediný týden zkrotit dítě, které fňuká a vzteká se
Foto: Shutterstock
12. dubna 2018 06:00Možná tomu nebudete věřit, ale prý se to dá zmáknout během jednoho týdne. Jestli vaše děti patří k těm, které sebou plácnou uprostřed obchodu na zem a začnou kopat nohama kolem sebe, pak je na čase to změnit. Tedy musíte změnit sami sebe. Tak co, jdete do toho? Následující kroky by vám měly pomoct.
První den: Nereaguji
...Autor: ShutterstockVaším prvním krokem v týdenním plánu je určit, co děláte špatně. Chybou většiny rodičů je, že reagují na špatné chování dětí negativně, protože se domnívají, že negativní pozornost je lepší než žádná. To tvrdí klinický psycholog Ed Christophersen z dětské kliniky v Kansas City. Proč to my rodiče děláme? Protože se prostě bojíme, co by se stalo, kdybychom si jich nevšímali. Je na čase změnit politiku a dětem řekněte: „Od této chvíle platí, že jestli začnete kňourat, hádat se nebo se vztekat, budu předstírat, že nic nevidím ani neslyším.“ Musíte to jen vydržet a věřte, že fňukání a vztekání pro dítě ztratí brzy svou přitažlivost.
Druhý den: Jsem pozitivní
...Autor: ShutterstockMáte-li děti, které neustále řvou, fňukají a mají mezi sebou sourozenecké třenice, pak se asi hrozíte toho, co se zase bude dít. Když budete očekávat to horší, pak to taky přijde. Snažte se na dětech najít to pozitivní. Stěžuje si váš syn, že nemůže najít správné kostky pro stavbu svého domu, který se chystá postavit pro své panáčky? „To nevadí, ty určitě najdeš něco jiného, abys postavil ten svůj domeček.“ No a úplně skvělé je, když se do pozitivního přístupu zapojí třeba i starší sestra, která svému bráškovi pomůže.
Třetí den: Nespěchám
...Autor: ShutterstockMy dospělí máme tendenci chodit včas, ale děti nesnášejí, když musí spěchat. I když třeba nemáte tendenci na děti křičet, máte sklon "být kobylkou", která skáče z místa na místo, aby všechno stihla. Proč to neudělat jinak? Místo toho, abyste na děti křičeli, že už jste dávno někde měli být, řekněte: "Jenom vám připomínám, že za pět minut musíme odejít." Nebo: "Chápu, že musíme odejít uprostřed ranní pohádky, ale zbytek nahrajeme nebo si to pustíš odpoledne znova." Používejte jasné žádosti, co musí děti udělat. Řekněte: „Zuby!“ Místo: „Kolikrát ti mám říkat, že si máš jít vyčistit zuby?“ Používejte smysl pro humor a nenechte se vtáhnout do konfliktu tím, že budete klást otázky, na které nechcete slyšet NE.
Čtvrtý den: Disciplína
...Autor: ShutterstockDěti velmi často konají a vlastně ani nevědí, proč něco udělaly. To ale neznamená, že když udělají něco špatného, tak jim to projde. Je nutné poukázat na následky toho, co provedly, a taky na pocity těch, kterým ublížily. Dítěti by měly důsledky dávat smysl a hlavně by mu měly pomoct pochopit věc tak, aby za své špatné chování cítilo lítost, nikoli touhu se pomstít.
Batolata se musí teprve naučit své emoce ovládat:
Holčička se vzteká v porodnici. Nechce mladší sestřičku. • VIDEO: YoutubeVideo se připravuje ...Když vaše dcera uhodí mladšího bratra poté, co jí omylem zlomil náramek, možná máte tendenci jí říct: „Vždyť se nic nestalo, byla to nehoda a byl to jen náramek." Mnohem efektivnější ale je, když dáte najevo, že vám nejsou lhostejné její city: „Musíš být opravdu naštvaná na bratra, že ti zničil náramek. Máš právo být naštvaná, ale běž teď do svého pokoje a půl hodiny tam zůstaň.“
Pátý den: Jsem důsledná
...Autor: ShutterstockRodičovská schopnost zvládat výbuchy vzteku bývá závislá taky na momentální náladě. Ovšem je zde prostor i pro variabilitu. Jak říká dětský lékař Bertie Bregman z New Yorku, musíte být konzistentní, abyste se vyhnuli vlastním výbuchům. Proč se rozčilovat? Zkuste třeba použít jednoduchou formulku: „Dostanete, co máte dostat, ale nemusíte se u toho rozčilovat.“ Tuhle větu budete opakovat třeba stokrát za den, v každém okamžiku, kdy dítě začne fňukat, že něco chce. Chce to mít pevné nervy, ale uvidíte, že chování dětí se zlepší.
Šestý den: Změna pravidel
...Autor: ShutterstockPodívejte se střízlivýma očima na to, co všechno vaše děti dělají a co vám vadí. Mají špatné televizní návyky? Koukají se až moc na televizi nebo hrají počítačové hry? Stěžují si pořád dokola "ách jo, už zase musím dělat ty úkoly" nebo "ach jo, musím se jít koupat"? Zkuste se podívat do svého nitra na to, kolikrát raději ustoupíte, jen abyste měli čas na klidnou přípravu večeře. Nedá se nic dělat, je nutné změnit pravidla, i když se to zpočátku neobejde bez negativních emocí. V tomto případě použijte pravidlo z prvního dne: ignorujte zvuky z dětského pokoje. Ano, není to lehký úkol, ale dětem je potřeba dát najevo, že neustoupíte!
Sedmý den: Odpočinek
...Autor: ShutterstockI Bůh stvořil svět za šest dnů a sedmý den odpočíval. No, ale vy jste matka (nebo otec), a tak nikdy nemáte klid. A to je pravda. Jen optimisté můžou věřit, že vás děti nechají ležet na gauči, zatímco budou celý den jen neškodně dovádět. Může to být ale jiný odpočinek – vykašlete se na praní, žehlení a vezměte děti do parku, kde strávíte příjemné odpoledne čtením knížky, hraním her, závoděním a budete se těšit ze společnosti toho druhého. A hádejte, co bude. Nic, žádné fňukání, žádné boje, žádné výbuchy vzteku. Když budete tuhle týdenní strategii opakovat i v následujících měsících, změnu uvidíte dost brzo.
Související články
