Tuňáka raději ne: Strava během těhotenství ovlivňuje vývoj dítěte více, než se myslelo

Vždycky se vědělo, že pro dítě je důležité už to, co matka jí během těhotenství. Teď se ukazuje, že je to důležité ještě víc, než se zatím soudilo. Strava matky v těhotenství a strava dítěte v prvních dvou letech života mohou jeho zdraví a celkový vývoj ovlivnit na dlouhá léta dopředu. 

Tipy ukazuje i FOTOGALERIE

Každá nastávající maminka by si určitě přála zdravé dítě s dobrou imunitou. Výzkumy ukazují, že již po početí dítěte má matka jeho zdraví významně ve svých rukou. Stravování matky v těhotenství má totiž zásadní vliv nejen na aktuální zdraví plodu, ale i na jeho metabolismus, budoucí stravovací návyky a chuťové preference. Už v této chvíli matka může ovlivnit to, jestli její dítě bude mít sklony k obezitě, vysokému tlaku a nemocem s nimi spojeným. Výživa matky tedy dítě může správně naprogramovat směrem ke štíhlosti a zdraví. Co je důležité sledovat?

Obezita

V první řadě pro nastávající matky platí: vyvarujte se přílišného přibírání na váze. Zkuste myslet na to, že těhotná by neměla jíst za dva, ale dvakrát zdravěji. "," říká dietoložka Karolína Hlavatá, odborná garantka iniciativy Vím, co jím a piju. U zdravých žen činí optimální váhový přírůstek v těhotenství kolem 12 kg, u obézních ovšem jen 4 až 7 kg. Nesprávné jídlo a jeho nadbytek vedou k nadměrnému přibírání a tady už je přímé riziko pro nenarozené dítě. "Obézní ženy mají častěji diabetes 2. typu a jsou častěji ohroženy takzvanou těhotenskou cukrovkou," říká Hlavatá. "Studie ukazují, že děti, které byly v těhotenství nadměrně vystaveny vysoké hladině krevního cukru, jsou v dospělosti více obézní, mají vysoký tlak nebo také cukrovku."

Nehladovte

Kritickou dobou pro budoucí tělesné proporce dítěte je období od 30. týdne těhotenství do jednoho roku života. V této době se zakládá množství tukových buněk, což může rozhodovat o budoucí obezitě. V následujícím období už buňky nepřibývají, ale jen rostou. Nicméně ani hladověním matka dítěti neprospěje.

Zvyšuje tak pravděpodobnost potratu, předčasného porodu, růstové retardace a nízké porodní hmotnosti. I dítě, které bylo během růstu v děloze vystaveno podvýživě, je v dospělosti více ohroženo onemocněním cukrovkou 2. typu, vysokým tlakem, poruchami metabolismu tuků a obezitou.

Ryby

Studie z posledních let ukazují výrazně pozitivní vliv omega-3 mastných kyselin na správný vývoj mozku. Pomáhají s pamětí, udržováním koncentrace a dospělým také s pomalejším stárnutím mozku. Navíc snižují i riziko vzniku alergií v dětství. "Těhotná žena by měla jíst spíše ryby, které nežijí dlouho, nebo rybí predátory, jako jsou mečoun, štika nebo candát," říká Karolína Hlavatá. "Vhodné jsou tresky, losos, sardinky, krevety, kapr nebo pstruh," dodává. Opatrnější by byla v případě tuňáka a makrel, to kvůli riziku zvýšeného množství methyl-rtuti. I tak si ale můžete dopřát 170 gramů konzervy nebo tepelně opracovaného masa jednou týdně.

N-3 mastné kyseliny mají dále vliv na mírné prodloužení těhotenství, snížení počtu předčasných porodů a přispívají ke správnému vývoji očí dítěte v děloze.

Mimochodem – obezitou častěji trpí děti matek, které v těhotenství kouřily. Vynechat alkohol a cigarety by ovšem mělo být samozřejmostí.