On-line vztahy: Past pro všechny dospívající?
Asi málokterý dospívající by vám řekl, že se všemi svými kamarády ze sociálních sítí se vídá stejně často i v reálu. On to neřekne ani žádný z jejich rodičů, ten ale ještě na rozdíl od potomků pamatuje časy, kdy "milé děti, ještě nebyl žádný facebook". Co vlastně on-line vztahy dospívajícím přinášejí?
Stále více a více dospělých i dětí má ve svých životech přátele, se kterými udržuje jen on-line vztah. Pro dospělé to mohou být třeba bývalí spolužáci, pro děti někdo, koho potkali o prázdninách, na kroužku, na akci, ví, že je to člověk z masa a kostí, ale ve skutečnosti se nevídají. Občas prohodí pár slov na chatu, občas si prohlédnout fotky, co nasdílel. Rodiče jsou spokojeni: děti sedí doma, mají kamarády, přitom ale nikde "necourají" a nedělají lumpárny. A kámošit se mohou bez ohledu na svou stydlivost, uzavřenost nebo plachost. Jsou ale on-line vztahy jednoznačně pozitivní?
On-line přátelství mají bezpochyby mnohá plus. Pomáhají zůstat v kontaktu s lidmi, se kterými bychom se jinak "vídat" nemohli, ať již kvůli času nebo prostě kvůli tomu, že bydlí daleko. Virtuální svět je skvělý pro sdílení společných zájmů, mohou tam vznikat nová přátelství, která pak přerostou ve vztah v realitě. Na rozdíl od reality ale spoustu věcí postrádají.
Mé nejlepší já
Zaprvé: drtivá většina lidí se na sítích ukazuje jiná než ve skutečnosti. Krásnější, milejší, vtipnější. Když nemám nálada, nekomunikuji. Když se mi něco nepovede, nehlásím to. V opačném případě ale fotím a píši o sto šest. Výsledek? Vaše děti znají jen tu dokonalou část svého kamaráda. Neberou ho jako člověka, který má nejen své dobré, ale i horší stránky. A tak si neuvědomují jeden fakt: člověk si zaslouží přátelství a druhých i přes své nedostatky.
Většina teenagerů také komunikuje s více lidmi a stručně. Na nějaký rozvoj hlubších vztahů není čas. A tak se nějaké sdílení myšlenek, emocí, radosti, prožitků, obav a smutků, které bývá součástí normálního přátelství, nekoná. Proto je také jednoduché člověka najednou odstřihnout – vymazat, zablokovat, přestat sledovat. V reálném životě je to mnohem těžší.
Máme je odpojit?
Jaké je tedy pro rodiče resumé? Nebylo by pro děti lepší jim sociální sítě zakázat a rovnou je odpojit? "Děti si ve virtuálním světe mohou plnit mnohé potřeby," řekl pro server Psychologytoday.com americký psycholog specializující se na dospívající Jim Taylor. "Snadno ale podlehnou dojmu, že všechny jejich touhy po přátelství a sdílení intimity mohou být splněny takto bez veškerých rizik nebo nepříjemností, které přinášejí opravdové vztahy." Rozhodně není zastáncem toho, aby rodiče dětem kamarádství na internetu zakazovali. "Vždy má ale doplnit, nikoliv nahradit vztah face-to-face," dodává odborník. Stručně řečeno množství času, které dítě věnuje svým kamarádům v reálném životě, by mělo několikanásobně převyšovat ty chvíle, které jsou s nimi on-line.
