Co doopravdy musíte udělat, pokud vaše dítě trápí deprese nebo úzkosti

  • ...
    ...
    Foto: Shutterstock
    Sdílej na facebooku
    30. září  2016 
     06:00

    Stěžuje si vaše dítě pořád na bolesti břicha, začalo chodit za školu, mívá často průjem, špatně spí, vyhýbá se kamarádům, nebo je naopak agresivnější? Je možné, že trpí nějakou psychickou poruchou, třeba separační úzkostnou poruchou, sociální fobií nebo depresí. Včasné odhalení a především správná léčba jsou nutností.

  • Duševní poruchy nikdy nezlehčujte!

    ...

    Bohužel, rodiče velmi často psychické problémy svých dětí zlehčují, nechtějí slyšet pravdu. A velmi často také v případě doporučené léčby pronesou: „To nic není, z toho se dostane.“ Případně: „To má po tobě.“ A ukážou na partnera. Všechny duševní problémy zhoršují nepochopení okolí, neřešení situace, „spouštěče“, které vedou k problémům, nerespektování rad odborníků či popírání faktu poruch nálady. Poznat včas, že vaše dítě volá o pomoc, je opravdu to nejdůležitější.

  • Problémy můžou přijít kdykoliv

    ...

    „Když bylo synovi patnáct let, začal si stěžovat, že ho bolí břicho, po nějaké době jsem zjistila, že vůbec nechodí do školy. Pořád jsem říkala, že jen simuluje, nechce se mu učit. Pak najednou zůstal ležet ve svém pokoji a nebyl schopen se zvednout. Apaticky jen zíral do stropu a odmítal jíst, pít, cokoli. Bylo to strašné. Díkybohu za naši dětskou doktorku, která odhadla, že trpí depresí, a poradila nám, co dál dělat. A začala léčba. Ambulantní psychoterapie, léčba psychofarmaky, psychoterapie. Prý proč do něj cpu léky, říkaly mi kamarádky. Chtěla bych vidět, co by dělaly, kdyby jejich dítě chtělo spáchat sebevraždu a mluvilo o ní. Jsem ráda, že mu léky pomáhají, že deprese ustoupily a že je syn po roce v pohodě,“ říká čtyřicetiletá Romana z Prahy.

  • Uvědomte si signály

    ...

    Zní to jednoduše, ale hlavní je uvědomit si signály, že něco není v pořádku. Že to váš syn nebo dcera nedělají schválně. „Když mi ze školy zavolali, že syn asi dva měsíce vůbec ve škole nebyl, vůbec jsem tomu nevěřila. Najednou jsem si vybavila, jak mi mnohokrát říkal, že ho bolí břicho, že má průjem, že mu je špatně, a já jen mávla rukou. Dětská lékařka nás poslala k psycholožce a ta nás doporučila k dětské psychiatričce. Ta diagnostikovala sociálně úzkostnou poruchu. Bác. Najednou se všechny symptomy, které se u syna objevovaly, zdály být jasné a pochopitelné. Strašně jsem se styděla za to, že jsem mu nevěřila. Že jsem jeho trápení podceňovala a bagatelizovala. Jeho esemesky, ve kterých bylo volání o pomoc, jsem brala jako vydírání. Blbost. On nevydíral, on opravdu volal o pomoc,“ vzpomíná pětačtyřicetiletá Hanka.

  • Jak postupovat a co dělat konkrétně

    ...

    Následující rady jsou zobecněné rady těch matek, jejichž děti již nějakou duševní poruchou trpí, ať už je to sociální fobie, generalizovaná úzkostná porucha či deprese. Samozřejmě je nelze zobecnit zcela, protože každé dítě je jiné a musíte k němu přistupovat individuálně. Tyhle rady by se vám ale mohly hodit, zvláště pokud ještě žádnou oficiální diagnózu na papíře nemáte.

  • Rady matek, které už vědí...

    ...

     

    • Vysledujte změny v chování a projevech dítěte. Chová se jinak? Proč? Máte-li pocit, že v rodině se nic závažného nestalo a nezměnilo, pak je možné, že dítě trpí nějakým psychickým problémem.
    • Zkuste zjistit, jak tyhle změny v chování vnímá dítě. Snažte se porozumět vnějším vlivům, které můžou souviset s projevy deprese – zmapujte pečlivě rodinnou a vztahovou situaci u vás doma, školní poměry a podobně.
    • Pokuste se vše probrat s dítětem, pokud s vámi bude chtít mluvit. Musíte ho podpořit a ujistit, že ho milujete i s jeho problémy a že mu pomůžete zajistit změnu a zlepšení stavu.
    • Zajděte za pediatrem a vše s ním proberte. Máte-li dobrého lékaře, pak vás nasměruje dál. V ideálním případě by vám měl doporučit nějakého dobrého dětského psychologa nebo návštěvu pedagogicko-psychologické poradny.
    • Zajděte také do školy za učiteli a proberte s nimi chování dítěte ve škole. V některých školách je také školní psycholog, i s ním byste měli situaci probrat.
    • Objednejte se k dětskému psychologovi, je to první volba a je nezbytná.

     

  • Nelíbí se dítěti psycholog? Změňte ho!

    ...

    • Psycholog by měl odhadnout, zda vaše dítě potřebuje dalšího odborníka, tedy psychiatra. Psycholog není lékař medicíny, nemůže předepisovat léky, léčí duši. V případě depresivních a úzkostných poruch je ale jeho role nezanedbatelná!
    • Objednejte se k dětskému psychiatrovi. Bohužel na konzultaci a vyšetření můžete čekat až tři měsíce! Dětských psychiatrů moc není, takže mají plno. Máte-li podezření, že by dítě mohlo spáchat sebevraždu nebo se sebepoškozovat, pak jeďte do nemocnice. Hospitalizace je taky nutná, pokud u dítěte narůstá agresivita, nereaguje na domluvu, nedodržuje pravidla, přestává jíst a podobně. Nenechte se hlavně odradit, když vás odmítnou, zavolejte jinam!
    • Pamatujte, že základem správné a efektivní terapie je správná diagnostika potíží podle jejich intenzity a taky doby trvání.
    • Pokud psychiatr diagnostikuje skutečně nějakou duševní poruchu a doporučí užívat psychofarmaka (antidepresiva), nebraňte se jim. I když kolem jejich užívání existuje spousta mýtů a tabu, někdy je jejich indikace nutná. Nebojte se, jejich užívání nemusí být na celý život.
  • Terapie je dlouhý proces

    ...

    • Kromě léčby pomocí léků je nutná i léčba psychoterapeutická. Bez ní se nikam nehnete. Nejvíce duševních poruch se léčí právě kombinací psychoterapie a psychofarmak.
    • Terapie je dlouhý proces a může vás to unavovat, když nevidíte rychlé výsledky. Vydržte! Vaše podpora je stejně důležitá jako farmakologická léčba a často hraje klíčovou roli v uzdravení.
    • V začátcích musíte kontrolovat, zda dítě léky bere. Vysvětlete mu, že antidepresiva se musí užívat pravidelně, každý den, a jejich náhlé vysazení je nebezpečné!
    • Děti nikdy nepřijdou samy k psychologovi, obvykle jsou k tomu „dotlačeny“ rodiči. Proto dělejte všechno pro to, aby k němu chodily rády. Jakmile jim je psycholog nesympatický, změňte ho. Nemá-li dítě důvěru k odborníkovi, nevyléčí se. I kdybyste ho měli vyměnit pětkrát, stojí to za to! Sympatie, zájem a ochota spolupracovat jsou nemalou částí úspěchu.

     

/
Autor: aši
Sdílej na facebooku

Diskuse ke článku

.
Video
1080p 720p 360p
Branky, body, kokoti: Pozor na levný pivo, krásný holky a kecy o …

Pomůžeme vám vybrat porodnici!

Těhotné ženy čeká jedno důležité rozhodnutí. Musí si vybrat porodnici, v níž přivedou svoje dítě na svět. Mezi zařízeními jsou velké rozdíly - některé se ani za posledních třicet let nijak moc nezměnily k lepšímu a stále používají rutinní škodlivé postupy, jiné nabízejí příjemné prostředí, individuální přístup, respektují porodní přání a jsou nakloněné alternativnějším metodám. Případně si tam třeba můžete přivést svoji porodní asistentku nebo dulu.

Která porodnice je nejlepší? Která nejvíce vyhoví vašim představám o tom, jakým způsobem chcete svého potomka přivést na svět? Jaké jsou přednost a zápory jednotlivých porodnických zařízení? Podívejte se na přehled všech porodnic na webu maminka.cz a přečtěte si, jak dopadly v hodnocení ostatních žen. Dozvíte se, které porodnice získaly nejvyšší počet bodů a které naopak úplně propadly, přečtete si zkušenosti rodiček a získáte spoustu informací, které vám pomohou zorientovat se v nabídce a vybrat si tu pravou.

Už máte jeden nebo dokonce víc porodů za sebou? Budeme rádi, když nám i vy napíšete svoje zkušenosti z porodnice a pomůžete tak dalším matkám, aby se rozhodly správně.

PORODNICE

Horoskopy


Zobrazit domovskou stránku