7 životních dovedností, které můžete děti naučit jen vy, nikoliv škola
![7 životních dovedností, které můžete děti naučit jen vy, nikoliv škola]( "7 životních dovedností, které můžete děti naučit jen vy, nikoliv škola")
Některé věci se ve škole prostě nenaučí Foto: Shutterstock.com
30. listopadu 2015 06:00Mnozí rodiče vedou dlouhé debaty o tom, která základní škola vyhoví jejich dítěti, které si přitom ani nedokáže namazat rohlík k snídani. Později řeší, jestli se má věnovat raději kresbě nebo více jazykům – a dítě sice jednou bude mluvit skvěle francouzsky, ale k zubaři se neobjedná ani česky. Jsou dovednosti, které dítě nenaučí škola, jen my. Na co rodiče v dnešním shonu často zapomínají?
Jak si připravit jídlo
S touto dovedností můžeme začít už u poměrně malých dětí. I ty si dokáží vyndat rohlík, z ledničky třeba žervé a namazat ho. Stejně tak si mohou samy umýt jablko nebo vyndat z lednice jogurt. Starší děti naučte pár základních jídel, třeba obyčejné těstoviny s rajčaty a pestem. Tuto dovednost děti využijí dřív, než budou zůstávat samy doma. Třeba ve chvíli, kdy nemoc dolehne pro změnu na rodiče.![Tatínkové se také o děti dokáží postarat.]( "Tatínkové se také o děti dokáží postarat.")
Nakoupit
S přípravou jídla souvisejí nákupy. Mnohé rodiny řeší nákupy ve velkých obchodních centrech a málokdy řeknou dítěti: tady máš stovku a kup něco pro všechny k večeři. Ale to je zrovna jedna z věcí, která je naučí spoustu dovedností: udělat rozpočet. Porovnat potraviny z hlediska poměru cena/výkon. Zjistit, kolik jídlo vlastně stojí a kolik je čeho potřeba na to, aby se jednotliví členové rodiny opravdu najedli.![...]( "...")
Vyprat
Vždycky je jednodušší a nakonec i méně vysilující udělat většinu věcí sama. Hodíte prádlo do pračky, pověsíte, vyžehlíte, proč se dohadovat s někým, aby vám pomohl. Jenže pak se jednou také dočkáte reakce: "Prát prádlo? To není práce, to se jen hodí do pračky." Zkuste občas přibrat k práci i vašeho potomka. Zpočátku může třídit prádlo podle barev, potom dávat prášek do pračky, dávat na sušák a později i žehlit.![...]( "...")
Telefonovat
Většina dětí dostane do ruky telefon velice záhy po narození. Nejdřív jim stačí, že na něm vidí něco barevného, potom z něj slyší své blízké, pak se naučí, jak si je samo vyvolat. Větu: "Dobrý den, tady je Kamila, mohla bych, prosím, mluvit s Klárkou?" už většina z nic nepotřebuje, protože kamarádkám volají zásadně na mobil nebo si píší. Ale ne vždycky budou volat na mobil a ne vždy vezme telefon ten, koho potřebují. Naučte je představit se a jasně sdělit, co potřebují. Možná to zní neuvěřitelně, ale mnoho dospívajících touto dovedností moc neoplývá.![Přes mobil se během okamžiku stanete součástí sítě sexuchtivých dobrodruhů]( "Přes mobil se během okamžiku stanete součástí sítě sexuchtivých dobrodruhů")
Vzbudit se a přijít včas
Některé děti mají budík v pokoji, jiné budí rodiče. Samozřejmě pro menší děti, které chodí do školky, je ranní dohled rodičů nezbytný. Starší děti už ale mohou postupně přejímat odpovědnost za ranní zevlování samy. Vědí, že ke snídani se chodí ve čtvrt, nechť si tedy nařídí budík na takovou dobu předem, aby v klidu stihly hygienu i obléknutí. A nezvykali si na to, že jsou to vždycky rodiče, kteří je popoženou. A nemají tak samy odpovědnost za to, jestli přijdou do školy včas, nebo ne.![Snídaně]( "Snídaně")
Zabalit si věci
Začít můžete brzy – když jedete s dítětem na návštěvu nebo na víkend, může si zabalit své hračky. Později i učení a rozhodně neuškodí, když si naučí brát si toaletní potřeby, čisté prádlo a věci na převlečení, například když se chystá přespat u kamaráda. Před balením na školu v přírodě můžete spolu udělat seznam a pak nechat dítě, ať si věci sám vyndá a připraví. Jednak zjistí, kolik jich asi na danou dobu potřebuje a bude mít lepší přehled, co vlastně v tom obřím kufru vláčí.![...]( "...")
Říkat ne
Ačkoliv máte možná pocit, že zrovna "říkat na všechno NE" jde vašemu dítěti skvěle. My teď ovšem nemáme na mysli situace: "Vem si tu čepici, je tam zima." Jde spíše o chvíle, kdy je dítěti nepříjemně a nedovede si s tím poradit. Naučme ho slušně říct: "Strejdo, promiň, ale mně jsou tyhle vtipy nepříjemné." "Martine, sorry, ale do toho s tebou nejdu." Možná se strejda nebo Martin v první chvíli urazí, dítěti to nebude příjemné, ale většinou to jejich přátelství vydrží. A pokud ne, tak chyba nebyla rozhodně ve vašem potomkovi.![Dcera odmlouvá matce]( "Dcera odmlouvá matce")
/
