Televize, nebo počítač? Má hraní her na děti horší dopad než filmy?

Většina dětí z generace dnešních školáků a předškoláků vyrůstala ruku v ruce s chytrou elektronikou, většina dospívajících alespoň s počítačem. Řada z nich dokázala ovládat mobil v jednom roce lépe než jejich prarodiče. Otázka, jak dlouho mohou denně hrát a kdy už dostanou vlastní (případně lepší) telefon, nás bude patrně provázet celým jejich dětstvím.

Každý rodič stane jednou před otázkou: jak dlouho denně může dítě hrát hry? A počítá se do toho televize? Najít odpověď není jednoduché. Každý z nás najde mnoho argumentů pro to, proč hry hrát a televizi sledovat (děti se vzdělávají, rozvíjejí kreativitu), i pro názor, že čas strávený s těmito přístroji se má omezit na minimum (přílišné hraní může vést k závislosti, poruchám soustředění a tak dále).

A ve chvíli, kdy konečně najdeme klíč k tomu, kdy a jak dlouho mohou děti trávit svůj čas s elektronikou, nastoupí další otázka: a co televize a DVD? Je koukání to samé co hraní? Co je lepší – pasivní sledování filmů a pohádek, nebo interaktivní hraní her, byť jsou to třeba střílečky?

Příliš mnoho podnětů

Na první pohled se pasivní sledování televize může jevit více jako zabitý čas: dítě se možná něco dozví, ale to je asi tak všechno. U her se aktivněji zapojuje, učí se rozhodovat se, rozvíjí kreativitu. Pokud se zaměříme na důsledky, které elektronika do dětských životů přináší, a podíváme se na studie, hraní her má daleko závažnější následky zanechané na dětské psychice než sledování televize. Většina her totiž přináší mnohem více podnětů a vzruchů, než kolik může nervový systém – a zvláště ten, který se teprve vyvíjí – solidně a efektivně zpracovat. Výsledek je, že u dětí, které hraním tráví příliš času, dochází ke změnám v krevním oběhu, v chemii mozku, mění se jejich denní rytmy.

Špatný spánek už po třiceti minutách

Důsledkem jsou také zhoršený spánek, únava, špatné soustředění, podrážděnost a možný rozvoj psychických poruch.

Neznamená to samozřejmě, že by vysedávání před televizí nemohlo dítě také negativně ovlivnit.

Podle výzkumu, který proběhl v 2000 školkách, školách a univerzitách v Japonsku, může už 30 minut hraní počítačových her (i na mobilech, tabletech a konzolích) způsobit poruchy spánku a únavu přes den. Sledování televize působí podobné symptomy až u těch, kteří ji sledují dvě a více hodin denně. K podobnému závěru došla americká National Sleep Foundation v roce 2011 během širokého výzkumu: ti, kdo se věnovali hrám na počítači, měli výrazně horší kvalitu spánku než ti, kteří stejnou dobu sledovali televizi.

Důležité je ale zmínit jednu věc: dítě potřebuje rovnováhu. Pokud tráví denně nějaký čas s elektronikou, zároveň se ale baví a hraje si venku s kamarády, chodí sportovat a doma si čte nebo povídá s rodiči, nemusí z něj vyrůst deprivovaný nesoustředěný jedinec. Důležité je, aby mělo dostatek podnětů i z jiných oblastí života – a především z těch reálných. Pak snáze zjistí, že elektronika se dá nejen zapnout, ale i vypnout a že ta pravá zábava se odehrává mimo placaté obrazovky.