Pravda o mateřství: Co vás čeká první dny mateřské? Budete sama!

Vlastně jsem se na mateřskou dovolenou vždycky docela těšila. Kdysi proto, že jsem v té době měla práce tak trochu po krk, tentokrát zase kvůli tomu, že mě poprvé v těhotenství dostihla únava a kdeco mě bolí.

Zároveň už jsem dávno zjistila, že mě baví být s malými dětmi, ale hodně mě nebaví všechny ty ostatní věci, které také spadají pod mateřskou dovolenou. Tím myslím třeba to, že po narození dítěte přestáváte být pánem svého času a že vám sice všichni popřejí k jeho narození, ale pak už si na vás – logicky – zase tak moc nevzpomenou. A když už, tak mají pocit, že si chcete povídat zase jen o dětech. Nebo třeba to, že zbytek domácnosti očekává, že když jste doma, převezmete na svá bedra péči o jejich blaho v podobě čistého prádla a teplého jídla. 

Přesně tak, jak to popisuje novinářka Markéta Niesnerová. "Chyběl mi každodenní kontakt s ostatními ženami v práci. Na druhou stranu mi vadilo, že jsem kromě večeře musela začít chystat i obědy. A vlastně i snídaně, že jsem musela nakupovat," vzpomíná na svou mateřskou s dnes již čtyřletou dcerou. Izolace se na ní podepsala tak, že zpětně přiznává i používání mateřského plurálu.

A to máme obě štěstí, že naše práce je založená na společenských kontaktech, a tak je člověk i na mateřské dovolené jakžtakž udržuje dále. Odejít domů třeba z úřadu nebo z banky musí být podstatně horší, což mi potvrdila třeba Marcela Doležalová, která kdysi odcházela právě z radnice. 

Ještě ráda jsem se vrátila do práce

"Pokud mohu sdělit zážitky z pravěku – dceři je už patnáct, mateřskou jsem nesla dost špatně. Hlavně proto, že jsem na ni ze zdravotních důvodů odešla dost brzy. Musela jsem ležet dlouho před porodem a byla jsem pořád sama – manžel celé dny pracoval a já měla skoro nulový kontakt s lidmi. To vlastně pokračovalo i po porodu, protože mi dost vadily běžné řeči maminek nad kočárky jen o obsahu plínek. Po pěti měsících jsem ráda nechala na rodičovské manžela a vrátila se do práce," vzpomíná.

Vlastně jí rozumím. Kočárková a pískovišťová společenství mi nahánějí hrůzu, scházet se s někým jen kvůli tomu, že máme podobně staré děti, nedokážu. Na druhu stranu – několik hodně dobrých přítelkyň jsem našla právě skrz děti, a některé z nich dokonce přes internet. Dávno se známe osobně – za tohle jsem vlastně mateřské dovolené vděčná. Zpětně moc nechápu, jak jsem mohla přežít začátek mateřské číslo jedna, protože v té době nebyly mobily ani internet běžným vybavením domácnosti. 

Ani minutu o samotě, ani minutu pro sebe

Sociální sítě jsou bezesporu pro mnoho žen na mateřské příjemným vytržením z izolace. Ale spousta žen zvládne mateřskou i bez nich – jako třeba Martina Benčíková z Prahy. "Sociální sítě typu Facebook nepoužívám, nemám nikde profil. Upřednostňuji osobní kontakt, kontakt s lidmi, které znám. Nemám potřebu s někým cizím sdílet detaily z osobního života. Úžasný přítel může být ta nepříjemná sousedka odnaproti... Není to ani vždy bezpečné a často se tam blábolí o všem, a přitom o ničem. Kontakt s lidmi a okolím to určitě nenahradí," míní žena, která se hlavně kvůli financím vrátila do práce, když bylo její dceři dva a půl roku. Mimochodem – na mateřské dodělala školu včetně státnic, za podporu v tomto ohledu vděčí svému manželovi.

Navíc můžete mít spousty kamarádek na webu, ale nezachrání vás to před realitou, která se dá shrnout do pocitu "nemůžu se jít sama ani projít, ani jít sama na záchod, a navíc nemám žádný čas jen pro sebe". Protože přesně to se nakonec vždycky stane mně. 

Vzrušující nové šanony

I když možná by nemuselo, jak ukazuje případ Ireny Sládečkové, novinářky a scenáristky. Matka dvou školáků vzpomíná na mateřskou jako na dobu, kterou si – po počáteční srážce s realitou – docela užila.

"Měla jsem pár kamarádek s dětmi a mezi nimi mi bylo fajn, občas jsem se sešla i s lidmi z jiné než mateřské oblasti. Postupně jsem ale začala zjišťovat, že bezdětné kamarády mé osudy zajímají vždycky jenom patnáct minut ze slušnosti. Pak se vždycky hovor stočil na ty báječné věci, které právě podnikali, a já byla mimo. Chvílemi mi přišlo strašně vzrušující i to, když sestra vyprávěla, že v práci dostali nové šanony," líčí s nadsázkou svou mateřskou s tím, že naštěstí měla několik věcí, které jí vždycky dovolily vyplout z nekonečných vod mateřské izolace do světa ostatních.

"Třeba sbor, kam jsem díky spolehlivosti manžela mohla dále chodit. Práce, protože jsem mohla pracovat z domova a občas si jít omrknout nové šanony na poradu do kanceláře. Prarodiče, kteří hlídali, abych mohla pracovat a zpívat. Bezdětní kamarádi, se kterými jsem brzy mohla zase všechny ty báječné akce podnikat taky. A kamarádi s dětmi, kteří to brali s humorem a byli nám inspirací," popsala mi.

A snažila se vyhýbat se na webu fotografiím ostatních matek "s nejkrásnějším prvňáčkem, s naším krásným upatlánkem nebo s nejzdobnějšími kraslicemi". Tvrdí, že by ji to jen stresovalo. Na tom každopádně něco bude.