Pět věcí, které by vaše dítě mělo znát, než oslaví páté narozeniny!
Jména a telefonní čísla rodičů
Vaše děti vás znají jako maminku a tatínka, a tak vás také oslovují. Nemusí si vždy plně uvědomovat, že máte také svá skutečná jména. Ujistěte se proto, že váš malý nezbeda zná své jméno a příjmení (zejména, pokud se liší od vašeho) a procvičujte s ním trpělivě, aby se naučil nazpaměť vaše telefonní číslo, případně také ulici, ve které bydlíte. V případě, že se stane jakýkoli problém a vy zrovna nejste poblíž, může srozumitelně sdělit komukoli dospělému, co potřebuje. A hlavně, jak vás co nejrychleji a nejsnadněji kontaktovat.
Jak a kdy zavolat pomoc
O tom, jak se volá zdravotnická záchranná služba, hasiči a policie, se děti pravděpodobně dozvědí i v mateřské škole, kde s nimi paní učitelky tyto praktické záležitosti probírají a trénují. Výjimkou nejsou ani exkurze na hasičskou zbrojnici nebo návštěva a povídání s policisty přímo ve školce. V takových případech mají děti obrovský zážitek ze setkání s autentickým „hrdinou“ a mají tendenci vše, co jim takový člověk říká, takzvaně „hltat“. Doma mu vysvětlujte, jak pozná, že je někdo v nebezpečí a potřebuje pomoc a proč je důležité ji zavolat. Zkuste to formou hry, například s atrapou dětského mobilního telefonu, na které dítko naučíte, jaká čísla volat (základem je vědět o třech: 150, 155 a 158). Zároveň nezapomeňte zdůraznit, že vytočit tato čísla může opravdu jen v závažných situacích, nikdy jen pro zábavu nebo ze zvědavosti.
Rozhlížet se na obě strany
Jdete po chodníku vedle sebe, na druhé straně silnice se objeví kamarád ze školky a nadšené dítko se „splaší“ a hrne se přímo k němu, tedy střemhlav pod kola projíždějících aut. Jak poznáte, že je dítě připraveno přejít samo ulici (i když vy jste samozřejmě stále ve střehu, ale jen jako „nenápadný“ dohled)? Ujistěte se, že prcek dokáže rozlišovat levou a pravou stranu. Naučte ho, že je vždy nezbytně nutné, aby se předtím, než vstoupí do vozovky, pozorně rozhlédl na obě strany a třeba dvakrát po sobě, poslouchal zvuk automobilů a nepřecházel nikde jinde než na bílé „zebře“, tedy vyznačeném přechodu pro chodce.
VIDEO: Proč dětem někdy tak dlouho trvá, než zareagují na váš pokyn? Podívejte se!
Nebát se každého cizince!
Je samozřejmé, že odmalička se snažíte své potomky poučovat a varovat, aby se nepouštěli do hovoru s nikým cizím, zdůrazňujete jim, jak je důležité, aby s nikým, koho neznají, nikam nechodili a podobně. Je ale dobré znát míru, přílišné strašení by jim v konečném důsledku mohlo ublížit. Pokud se totiž stane, že se někdy prcek ocitne v potížích, třeba se ztratí v obchodním centru, nepřekonatelný strach z cizích lidí by mohl způsobit, že se bude bát kohokoli oslovit, a požádat o pomoc. Ujistěte se, že dítě pozná, jak vypadá policista nebo pán z ochranky a snažte se mu ukázat, na jaký typ „bezpečně vyhlížejících“ lidí se může v případě nouze obracet, například maminky s malými dětmi, prodavačky nebo rodiny.
Znát své tělo
Z domova jsou váš syn nebo dcera zvyklí, že se běžně objímáte, pusinkujete, hladíte a mazlíte. Chápou, že si tak projevujete vzájemnou lásku. Pokuste se jim ale vysvětlit, že dávání svých citů najevo těmito způsoby je běžné jen v rámci vaší rodiny a neznamená to, že by se měli podobným způsobem chovat například na hřišti nebo ve školce. Že není možné jen tak přiběhnout k vaší návštěvě nebo neznámému chlapečkovi na pískovišti nebo v parku, umačkat ho v objetí a zasypat polibky. I když se vám třeba zdá, že pětileté dítě je ještě příliš malé, myslete na to, že je také velmi zvědavé a mělo by vědět alespoň základní informace o svém těle, například to, na kterých místech se ho v žádném případě nesmí nikdo cizí dotýkat.
