Proč se s vámi puberťáci nebaví? 6 chyb, které děláte při hovorech s nimi
Umíš taky něco jiného? Existuje mnoho způsobů, jak dospívajícím něco vytknout. Zkusme si je občas včas rozmyslet Foto: Shutterstock.com28. května 2018 06:00"Prosím tě, kdybych měla vyvádět kvůli každý takový kravině, co mi řekne nějaká kolegyně, tak bych se zbláznila," řeknete v dobré víře dceři, která se hroutí z toho, že jí kamarádka zdrbla nové vlasy. Máte samozřejmě pravdu. Jenže – pro vaši dospívající dceru jsou kamarádi a takový správný účes středobodem života. Není divu, že s dalším problémem se vám už nesvěří. Jak jim pomoci a zároveň je neshodit?
Jejich problémy bagatelizujete
Někdy, v dobré víře, chceme našim dospívajícím jasně naznačit, že zrovna kvůli tomuhle se trápit nemusí. "Prosím tě, to není žádná tragédie, že tě nepozvala na oslavu. Svět se nezboří, ne?" Ještě můžete dodat: "Jsou i horší věci, v Africe nemají co jíst." Samozřejmě máte pravdu. Dospívajícímu jsou v tu chvíli ale problémy světové chudoby dost vzdálené, a navíc od vás slyší potvrzení svých frustrací: "Jsi neoblíbený. Nikdo s tebou nechce slavit narozeniny." Zkuste nejdřív jen říct, že chápete, že ho to mrzí.
Máte vždycky dobrou radu? A jste si jisti, že o ni váš potomek stojí?Autor: Shutterstock.comJejich emoce bagatelizujete
Zkuste také přestat hodnotit, jak moc mají být kvůli věcem naštvaní, smutní, rozhození. "Přece kvůli hloupým řečem spolužačky nebudeš tolik vyvádět!" To je věta, která může vašeho potomka víc srazit než povzbudit. "Chápu, že ti učitel připadá nespravedlivý. Rozumím, že tě to štve." Ujistěte je, že mají právo se takhle cítit. Že je to normální. Pak teprve můžete hovořit o tom, jaká je podstata problému a co se s tím dá dělat.
...Autor: Shutterstock.comŘešíte za ně problémy
Někdy máme pocit, že řešení celé situace je nasnadě. A možná, že když se do celé situace vmísíme, půjde to ještě lépe. Ve škole to za něj nějak domluvíme, zavoláme mámě té kamarádky, aby pozvala vaši dceru na narozeniny také, s kámošem se má přestat bavit, když ho štve – a tak podobně. Jenže váš syn nebo dcera třeba vědí, co se s tím dá dělat. Možná si váš potomek potřeboval jenom popovídat, chtěl se svěřit a ujistit, že nic není tak strašné, jak se na první pohled zdá. Zkuste občas zbrzdit a jen poslouchat.
SemetrikaAutor: ShutterstockRozhovor vztáhnete na sebe
"Nikdy jsem se o svých problémech nebavil s tátou," vzpomíná třiačtyřicetiletý Miroslav. "Vždycky řekl: jo, to u nás ve třídě byl Karel Šteker, strašnej grázl... bla bla bla. A mě v tu chvíli nezajímal nějakej jeho kámoš, já řešil svý problémy. Časem jsem si na to zvykl, teď se tomu spíš smějeme. Ale když se mě zeptal, jak se mám, nikdy jsem netoužil vyprávět mu, co prožívám. Stejně by mi na to řekl něco ze svýho dětství."
...Autor: Shutterstock.comJste ironičtí a sarkastičtí
"No jistě, vy jste úplný svatoušci a učitel je největší idiot na světě, co?" Snažíte se odlehčit situaci, když dítě dostane poznámku "strašně nespravedlivě". Samozřejmě že je to ironie, dítě nic takového netvrdí, vy víte, že to netvrdí... Ale potomek se akorát naštve a v podstatě má proč. Ironie a sarkasmus můžou být občas sranda a humor ke zdravému vztahu patří. Obecně je ale dobré s nimi šetřit a nechat si je spíš na situace, kdy jste všichni prokazatelně v pohodě a v dobré náladě.
...Autor: ShutterstockNepodpoříte je v jejich přáních a snech
"Letuška? Prosím tě, budeš akorát furt v čudu a budeš mít zdravotní problémy." "Pilot? Ty? To bys musel mít jiný známky z matiky, chlapče." Samozřejmě – ne všechny sny a cíle, které si vaše dítě vytyčí, jsou reálně dosažitelné. Na druhou stranu nikde není psáno, že to vaše dítě nezvládne. Když mají cíl a jdou si za svým, dokážou se mnozí vzchopit k výkonům, které by do nich často nikdo neřekl. I když si nejste jisti, jestli je to ta pravá cesta, zkuste říct: "Můžeš to dokázat. Bude to chtít hodně úsilí, ale můžeš to zvládnout."
...Autor: Shutterstock.com




