Zaručený postup, jak zklidnit hádající se pubertální děti
Foto: Shutterstock
29. června 2016 06:00Hádky mezi dospívajícími dětmi a rodiči jsou normální. Zrovna tak jsou normální hádky mezi nimi samotnými. A není nejlepší taktikou nechat vždycky řešení na nich, protože by to prostě nemusely uspokojivě zvládnout. Nabídněte jim cosi jako neutrální platformu, nikoli řešení, kdy rychle dáte jednomu z nich za pravdu, nebo kdy naopak všechny pošlete do háje.
Rivalita mezi sourozenci je normální
...Autor: ShutterstockNetvrďte dětem, že když jsou sourozenci, musí se mít automaticky rádi a nesmí se hádat. Neplatí to ani u malých, ani u velkých dětech. Ale pokud to přesahuje nějakou únosnou míru, má mysl zkusit se dobrat příčiny. Co když - byť jen podvědomě - dáváte jednomu z dětí přednost?
Protože většina bojů mezi sourozenci vzniká kvůli žárlivosti, i když to tak na první pohled nemusí vypadat. Každopádně, až zase vypukne nějaký konflikt, neměli byste se přidat k jedné z rozhádaných stran, i když to může vypadat, že je jasné, kdo je v právu a kdo ne. A až horké hlavy včetně té vaší vychladnou, zkuste společně hledat řešení a ukázat dětem, jak zvládnout hádku se ctí.
Poslouchejte
...Autor: ShutterstockSnažte se svému potomkovi naslouchat, abyste zjistili, jak se cítí. A to platí i pro situace, kdy musíte vyřešit konflikt mezi sourozenci, pak byste si měli na střídačku vyslechnout všechny zúčastněné. "Zopakujte jim, že si poslechnete jednoho po druhém. Aktivní poslech znamená ukázat, že jim nasloucháte," radí Gill Hines a Alison Baverstock, autoři knihy Jak na svého teenagera, kterou vydalo nakladatelství Grada. Doporučují zároveň, abyste zájem o pocity svých dospívajících dali najevo nejen tím, co říkáte, ale i způsobem, jak to říkáte: například s nimi seďte na stejné úrovni, udržujte oční kontakt a občas jednoslovně zareagujte na proud jejich řeči, například nějakým "aha" a podobně.
Jak na svého teenagera: Manuál pro rodiče, vydala GradaAutor: GradaPřijetí a porozumění
...Autor: ShutterstockAž nastane vhodný okamžik, zopakujte hlavní potomkův problém, abyste si ujasnili, o čem spolu budete mluvit. Opakujte, co jste slyšeli: "Takže ty říkáš, že... je to tak?" Poté, co se jedno dítě vyjádřilo, zeptejte se stejně podrobně i dalšího. A zůstávejte nestranní. Často se už v téhle fázi ukáže, že některému z potomků chybí přesvědčivé argumenty, ale snažte se udržet se a neukončit rozbor konfliktu už teď tak, že byste slova dětí doplnili svým vyhodnocením.
Nechte je, aby vysvětlili svůj názor
...Autor: Shutterstock"Požádejte je, aby vysvětlili své pocity a vy udělejte to samé, pokud ve sporu rovněž nějak figurujete," radí autoři knihy Jak na svého teenagera. Cílem není, abyste někoho odsoudili. Pokud se vás spor přímo netýká, pak řekněte dětem, co jste vypozorovali, aniž byste někoho z něčeho obvinili, tedy žádné "měl jsi udělat X", protože to, co se stalo, už se tím stejně nezmění. Cílem téhle fáze rozboru konfliktu je abyste došli ke shodě v tom, co se stalo a proč to nebylo úplně v pořádku, aby vaše názory byly v jednotě.
Domluvte se na řešení
Autor: ShutterstockJe možné, že minimálně jedno dítě bude muset udělat nějaký kompromis, zároveň by nikoho nemělo čekat ponížení. Všechny děti, které se do hádky zapojily, případně i vy sami, byste se měli shodnout, že nejde o to, kdo měl pravdu a kdo ne, že nikdo nevyhrál ani neprohrál. Postupně by všichni měli říci své návrhy řešení konfliktu, týkajícího se třeba uspořádání společného dětského pokojíčku. Navržená řešení společně proberte, co se kladů a záporů týká, a vyberte to nejlepší.
Jak k dětem přistupovat?
...Autor: ShutterstockPodle autorů knihy je sourozenecká rivalita často důsledkem toho, jak děti vychováváme, nevychází ani tolik z nich samých. I proto není dobré se v hádce stavět na jednu stranu, ale působit spíše jako mediátor. "Je velmi důležité, aby každé dítě cítilo, že má svůj vlastní jedinečný vztah s rodiči, ať už s každým z nich zvlášť nebo s oběma dohromady," píší Gill Hines a Alison Baverstock s tím, že i proto má smysl, aby čas od času jeden z rodičů nebo oba něco podnikali jen s jedním z dětí. A aby rodič občas byl s každým potomkem o samotě, většinou přestanou bojovat o jeho pozornost a více se otevřou. Zároveň však nemá smysl, aby společně pomlouvali nepřítomného potomka.
Jak říci ne
...Autor: ShutterstockJako rodiče musíte občas použít něco jako právo veta. Nebo přesněji, naučit se používat "ne" a umět na něm trvat, i když byste mnohem raději byli kamarády svých potomků. Jak se to naučit?
- nepoužívejte ho hned ultimativně, ale zaveďte pravidlo, že když ho použijete v nějaké situaci třikrát, už přes to nepojede vlak
- jakmile vyřknete konečné NE, už ignorujte veškeré přemlouvání, sliby i vyhrůžky, klidně dělejte, že je vůbec neslyšíte
- připravte se na to, že akce dětí může být bouřlivá, až bolestná
- neřešte nepodstatné věci
