Platíte dětem za domácí práce? Nebo je dostávají příkazem?
Děti a domácí práce. V některých domácnostech samozřejmost, jinde neuralgický bod a zdroj hádek. Jak je to u vás? A jak potomky přimět k tomu, aby se do chodu domácnosti zapojili a nebrali to nijak úkorně? Vyzpovídali jsme na tohle téma několik rodičů, jejich zkušenosti najdete v následujícím článku.
Herečka Veronika Žilková kdysi v nějakém rozhovoru pravila, že její děti žádné domácí práce nedělají, a dodala něco v tom smyslu, že proto si je přece nepořizovala a že to snad po nich ani nemůže chtít. Tehdy byly moje děti malé a říkala jsem si, že takhle bych to určitě nechtěla.
A střih: nejstaršímu synovi je osmnáct a já jsem na tom do určité míry stejně jako herečka. Velcí kluci doma pomáhají, ale rozhodně to není nic pravidelného, protože vlastně nemají moc času. Kromě školy mají všelijaké zájmy a kolikrát se domů dostanou až v době, kdy ukládám ke spaní malé děti – a těžko čekat až do těchto hodin s tím, aby třeba vyklidili myčku nebo složili prádlo. Když jsou zrovna doma, udělají toho dost, ale to jsou spíše takové šťastné náhody. Většina toho je na mně a na mém muži. Jak to mají jinde?
"My za domácí práce platíme. Jednou za dva týdny k nám chodí uklízečka, které dáváme 800 korun za úklid poměrně velkého bytu. Mezitím dáváme našim třem dětem po stovce za to, že se nějak domluví a uklidí obě koupelny včetně záchoda, vyluxují a vytřou. Nevidím na tom nic špatného." Markéta, Praha, tři děti 11, 12 a 14 let
"Jsem z rodiny, kde se vždycky uklízelo chaoticky, když byl zrovna čas, a začalo to přerůstat únosnou mez, kdežto muž je z rodiny, kde se uklízelo vždy celé sobotní dopoledne a ještě každý den po večeři, takže byt byl jako ze škatulky. Takže s mužem máme na pořádek různé nároky a oba máme málo času, takže ani děti nás moc nevidí uklízet. Většinou to dopadne tak, že se strašně pohádáme a pak se i s dětmi pustíme do velkého úklidu, kterému čas od času padne za oběť půlka víkendu. Průběžné věci – jako pračku, myčku, sušičku – řeší zrovna ten z nás, kdo má čas, případně o to žádáme děti." Anna, Kladno, synové 11 a 13 let
"Já jsem to měla skvěle vymyšlené, když jsem po rozvodu s dcerami zůstala sama. Samy sepsaly seznam toho, co je potřeba dělat, a rozdělily si ho, šlo to jako na drátkách. Ale když jsem po čase začala žít s přítelem a jeho synem, kterého má ve střídavé péči, začalo to skřípat, protože děti u nás nejsou stejně dlouho a moje dcera si stěžuje, že toho dělají více, kdežto přítelův syn se vyhne, čemu může, což je trochu fakt. Takže dneska holkám dávám za úklid nějakou odměnu – ne vyloženě peníze, ale třeba lak na nehty a podobně." Monika, Brno, dcery dvojčata 14 let
Tajemství rodičů sebevědomých dětí. Rady, které stojí za vyzkoušení
Myslíte si, že čím víc budete dítě chválit a podporovat, tím bude sebevědomější a spokojenější? Velká chyba! Právě pochvala je něco, čím rodiče skutečně…celý článek
"Naše děti jsou ještě malé, takže se dají snadno nadchnout i pro domácí práce. Většinou na ně zabere, že si pak spolu budeme hrát nebo že budeme mít víc času na to, abychom zůstali venku na hřišti. Sedmiletá ale už trochu odmlouvá, řekne třeba, že myčku vyklízet nabude, a nevyužije tak nabídky, že bude moci být večer o půl hodiny déle vzhůru." Karolína, Kolín, děti 4, 6 a 7 let
"Možná je to tvrdé, ale u nás doma se o tom, co kdo má udělat, nediskutuje. Je to potřeba? Je. Máme na to čas já nebo manželka? Nemáme, protože máme rodinnou firmu a to je časově náročné. Ale i díky tomu jsou naše děti schopné obstarat dům i domácí zvířata." Daniel, střední Čechy, syn 15 let, dcery 11 a 13 let