Hana Machalová: Utrápila bych se, kdybych se pro klid v rodině vzdala cestování
Chcete cestovat, ale nemůžete se odhodlat? Možná nemáte s kým jet nebo máte pocit, že to pro vás moc není kvůli nedostatku času nebo peněz. Možná váháte, zda s sebou vzít děti nebo starší členy rodiny. Nebo máte prostě strach z neznámého. Jděte do toho jako Hana Machalová, která cestuje s malou dcerou, zná spoustu užitečných triků, a teď o nich navíc vydala knihu.
Když si přečtu vaši knížku, odvážím se cestovat jinak než dosud?
Kniha Do světa cestujte chytře, levně a často je vlastně podrobnějším přepisem mé nejpopulárnější přednášky, kterou už v celé České republice navštívily stovky lidí. Má být ohromnou motivací pro všechny, kteří mají toulavé boty a sní o tom, že se odhodlají cestovat na vlastní pěst. Dodá kuráž každému, kdo váhá, zda to zvládne, potýká se s vlastním strachem, nebo tomu, koho někdo z blízkých odrazuje.
Možná nemáte s kým jet nebo máte pocit, že to pro vás není kvůli nedostatku času nebo peněz. Možná váháte, zda s sebou vzít děti nebo starší členy rodiny. Kniha dává odpovědi na spoustu otázek. Ukazuje, kde děláme chyby a kudy nám zbytečně tečou peníze. Na mnoha fotografiích vidíte spoustu tipů a reálných příkladů.
Vy tvrdíte, že cestovat může každý. Jak to?
Cestování nikdy v minulosti nebylo přístupné širokým vrstvám lidí, jako je tomu dnes. Tolik jsme toužili mít svobodu cestovat. Přesto většina lidí necestuje vůbec nebo starým způsobem, kdy si nechají zprostředkovat celou dovolenou mnohdy za násobky ceny, které by dosáhli sami pár kliky na internetu.
Na své stránky www.facebook.com/snadnodosveta dávám aktuální tipy, jak číhám na levné letenky nebo jízdenky a vybírám příznivé ubytování. Lidé většinou vůbec netuší, že po Evropě se mohou vydat již za pár stovek nebo si můžou pořídit exotickou dovolenou za cenu běžné evropské dovolené. Dnes již závist, kde jsem všude byl, není na místě. Kdo opravdu chce a vloží do příprav trochu energie, může si splnit cestovatelské sny. Na druhou stranu je tu také trend nepřispívat k masové turistice, zbytečnému neekologickému létání a nezodpovědnému chování na místech, kde neplatí tolik pravidel jako u nás v EU.
Sama jsem dosud nebyla ani v Římě nebo Benátkách. Už bych znovu nejela do Barcelony. Tato místa opravdu trpí nadmírou turismu. Měli bychom objevovat menší domáčtější místa, kde jsou místní vděčni za každého hosta.
Pro spoustu lidí je vrcholem týden nebo dva u moře a jinam nejedou, případně nejedou ani tam, protože na to nemají. Nebo k jinému typu cestování neseberou odvahu. Pokud by chtěli něco udělat jinak, co byste jim poradila do začátku?
Většina lidstva se pohybuje pouze v okolí svého domova a nic jim ke štěstí nechybí. Cestování pro ně představuje velký stres a únavu. Bohatě jim stačí objevovat krásy naší vlasti a okolních zemí. Kdo však neustále sní o mrazivé Aljašce, kokosové palmě, poušti nebo nekonečné stepi, měl by začít jednoduchými výlety třeba o víkendech do velkoměst v okolí ČR. Třeba do Budapešti, Bratislavy, Varšavy, Berlína nebo Vídně, a až mu tato města zdomácní, může z nich začít létat jednoduché cesty po Evropě a poté i na jiné kontinenty. Každý velký výsledek vezme trochu času a učení. Není nutné, aby každý skákal z nuly na sto a místo obvyklého Bibione letěl rovnou na Havaj.
Co se peněz týče, dnes jde výdaje za cestovné stlačit na naprosté minimum. Letenky na Kanárské ostrovy, Kypr, Korfu, do Izraele bez problémů seženete za ceny kolem tisícovky. Po Evropě se létá a jezdí dálkovými autobusy za stokoruny. Po celé severní polokouli se dají sehnat letenky kolem 10 tisíc korun, včetně tak vzdálených míst, jako jsou Japonsko, Singapur nebo západ USA a Kanady. V tom případě vás jen zajímá cenová hladina země, kam míříte.
Existuje mnoho zemí s nižší cenovou hladinou než ČR. Sem mohou mířit lidé, kteří mají hluboko do kapsy, a mohou si pořídit krásnou dovolenou na pohodlné úrovni. Rádi se vracíme k polskému Baltu. Kterákoliv z balkánských zemí je cestovatelská lahůdka. Nejvíce se mi líbilo v Albánii, Rumunsku nebo v horském vnitrozemí Bulharska. Absolutní láskou je Ukrajina. A prakticky žádná asijská země vás nebude šokovat vysokými cenami. Často se cenově vůbec neliší, jestli dovolenou trávíte v ČR nebo v zahraničí.
Cestujete s dcerou – chodí už do školy? Pokud ano, jak to organizujete?
Zatím do školy nechodí. Užívá si proto cesty během školky. Je to nejpříhodnější doba na cestování s dětmi. Snadno je omluvíte a vezmete s sebou, mají ve světě ubytování zdarma, často zdarma výlety, dopravu jako vlaky, metro. V podstatě vás stojí jen letenku a jídlo.
Cestujete většinou bez manžela, jak to snáší?
Manžel patří k většině lidí, kterým bohatě stačí absolvovat jednu letní dovolenou ročně a jeden prodloužený víkend ročně. Utrápila bych se lítostí, kdybych viděla tak málo světa a takzvaně pro klid v rodině se cestování vzdala. Jsem vděčná, že mám možnost se doma domluvit, provětrat dítě, babičky a všechny kamarády, kteří to mají stejně. Obecně u nás cestují více ženy než muži. Pozoruji, že ženy jsou vděčnější za každou chvilku, která je vytrhne z rutiny neustálé starosti o domácnost, zahradu, zvířata a ostatní členy rodiny. Vychutnávají si okamžiky, kdy si mohou vyčistit hlavu a o nic se nestarat.
Muži žen v mém okolí, kteří zůstávají doma, procházejí zpravidla 3 fázemi: 1. radost, že mají doma svatý klid, mohou si chodit po akcích, zvát si domů kamarády, neuklízet každou pohozenou ponožku. 2. nelibost, že tíha starostí o celou domácnost je na nich. 3. stýskání po ženě mezi prázdnými stěnami. V této fázi je čas na návrat.
Co vám cestování dává a co dává vaší dceři?
Mně osobně se na cestování líbí, že mohu osobně vidět, cítit a zažít svět v jeho nekonečné rozmanitosti. Díky tomu mohu mu více rozumět, méně soudit a být vděčná za to, co mám, že tohle vůbec žiju.
Pro dítě je svět fascinujícím místem plným objevování. Doporučuji všem, aby brali děti na cesty od prvních krůčků, dokud nad vším žasnou svýma dětskýma očima. Nic je nenudí. Do všeho se vrhají s nadšením. Ve všem vidí dobrodružství. Vše považují za malý zázrak a velkou událost. Dítě je celkově pohodovější, klidné, zvyklé být ve společnosti dospělých, jezdit všemi dopravními prostředky, dlouho čekat, hodně ujít pěšky. Nemusíte mít obavy. Jakmile se unaví, usne v každé poloze.
Nebojíte se?
Mnoha zemí jsem se bála. Lidé, zejména ti, kteří tam nikdy nebyli, vás dokážou pěkně vystrašit. Ať už kvůli bezpečnosti nebo zdravotnímu riziku. Naštěstí mám zkušenost, že musím strach překonat. Sbalit se, zavřít za sebou domovní dveře a jet. Na místě zjistím, že jde o normálně fungující země, kde jsou lidé doma. Dost se diví, že se bojíme k nim jet. Cestovní horečka se zkrátka nevyhýbá ani zkušeným cestovatelům. Samozřejmě nejezdíme do zemí s vysokým bezpečnostním nebo zdravotním rizikem. Vždycky je kam jet jinam.
Snažíte se všechno pořizovat co nejlevněji? Na čem případně šetříte a na čem ne?
Snažím se mít vše na pohodu. Cestu pořídit co nejlevněji, protože jedu stejným vlakem nebo letadlem jako ti, kteří za cestu zaplatili i násobky. Ubytování mít s velmi dobrým hodnocením, s výbornou polohou, čisté. Podnikat výlety, dostat se do přírody mimo města. Nešetřím na zdravotním pojištění.
Neobklopuji se věcmi, které mi připomínají cesty
Kde se vám líbilo nejvíc a proč? A naopak – jakou cestu byste nedoporučila?
Nejvíce se mi líbilo v zemích, kam jsem nikdy netoužila jet a dostala se náhodou. Zdaleka nejlepší cesta byla s babičkou, dětmi a kamarádkami do Kazachstánu. S místním řidičem jsme v jeepu projeli část himálajského pohoří Ťan Šan. Velmi se mi líbilo v Singapuru, Jordánsku, Arménii, Japonsku, na Havaji, ráda bych více procestovala Čínu, byla jsem jen v Pekingu a Šanghaji. Naopak nejhůř jsem se cítila v Thajsku. Ač země s krásnou přírodou, bylo mi líto místních lidí, kteří musí denně dřít za minimální odměnu a pozorovat přitom davy turistů z bohatých zemí, jak se chovají v jejich zemi způsobem, který by si u sebe doma nikdy nedovolili.
Musíte se kvůli cestování vzdát něčeho jiného, co by také stálo peníze? Například investic do bydlení?
Cestuji levně a zbývá mi pohodová finanční rezerva. Máme vlastní bydlení bez hypotéky. Nemám potřebu na cestách rozhazovat peníze za nákupy nebo drahé atrakce ani zbytečné věci typu suvenýry. Nemusím se doma obklopovat věcmi, které mi připomínají cesty.
Pokud se nemýlím, odešla jste ze zaměstnání a živíte se mimo jiné přednáškami o cestování. Kdy jste se k tomu odhodlala a nelitujete?
Přednášky a přímý kontakt s lidmi, kteří u mne nacházejí podporu a pomoc se svým cestováním, mě neobyčejně baví a naplňují. Vážím si jejich důvěry, s kterou se na mě obracejí se svými těžkostmi, které jim brání vyjet. Vidím reálné výsledky u lidí, kteří si nikdy nemysleli, že by sami usedli do letadla, sami si s naprosto základní angličtinou dokázali poradit ve vzdálené zemi nebo se vydat mimo Evropu po šedesátce bez cestovky. Vždy mi dají za pravdu, že to nic nebylo. Jsem vděčná, že lidem se přednášky tolik líbí, že je vyburcují k činu. A mnoha z nich i změní život.
Boří mýty o tom, že cestování je drahé, časově náročné a nebezpečné. Sama se na cesty vydala až na sklonku čtyřicítky, s malým dítětem a průměrným platem. Ročně navštíví okolo 16 různých zemí. O své zážitky, rady a především nadšení se rozhodla podělit se ve své knize, ve které se dozvíte, jak překonat své obavy a vydat se do světa. Na konci každé cesty totiž většinou zjistíte, že limity jsou obvykle jen ve vaší hlavě.
