Je správné nechat děti při hře vyhrávat? Učte je i prohrát, je to důležité
- 6. září 2019 06:00
Jsou děti, které zbožňují neustále hry a soutěžení a jsou doslova nabušené touho vyhrát za každou cenu. Prohru berou špatně a dokážou se naštvat a vztekat dlouhou dobu. Spousta rodičů je tedy raději nechává vyhrát, protože nervy mají jen jedny. Ovšem je to správně? Odborníci varují, že nechávat dítě pokaždé vyhrát, i když byste vyhrála jinak vy, způsobí více škody než užitku.
Taky jste už zažili, že po prohrané hře v obyčejném Člověče, nezlob se následoval pláč, vztek, agresivní chování a mrštění figurek neznámo kam? Nejste první ani poslední. Děti velmi často hází vším možným, s čím se právě hrálo a dohrálo, vztekají se a některé se dokonce zavřou ve svém pokoji, protože ponížení z prohry je absolutně neakceptovatelné. Nechat tedy dítě raději vždycky vyhrát? Samozřejmě, že soutěživost je dobrá věc, ale není dobré dítě učit, že i prohra má svůj význam?
Rodiče, kteří nechávají děti vyhrát
Autor: iStockExistují tři názorové školy. ANO – nechat dítě vyhrát, aby si vybudovalo sebevědomí. NE – udržujte úroveň soutěžení, protože je zdravé hrát, vytvářet týmy a posilovat motivaci k výhře. NĚKDY – nastolte rovnováhu mezi příležitostným vítězstvím a lekcemi prohry, které můžou vyplynout z prohry. Tábory rodičů, kteří nechávají děti vyhrát za každou cenu, tvrdí, že v tomto světě existuje i tak už dost silný tlak na sebevědomí dítěte, takže vytvářet pocity nedostatečnosti i doma je nesmysl.
Čím více budou děti vyhrávat, tím lépe o sobě budou smýšlet a budou se cítit lépe. To je posílí i pro případný boj se šikanou ve škole a pozdějším životě. Wayne Parker, autor knihy Power Dads, ovšem říká, že tento názor vytváří falešný pocit bezpečí a neučí děti, aby pracovaly tvrději a zdokonalovaly se pro další hru či soutěž.
Rodiče, kteří děti nenechávají vyhrát
Autor: iStockTi, kteří své děti zásadně nenechají nikdy vyhrát, tvrdí, že s dětmi je potřeba „hrát“ na rovinu, a to i v obyčejném Člověče, nezlob se. Jedině tak děti připravíte na drsnou realitu „psího života“. Když je budete nechávat vyhrávat, nebudou dostatečně připravené na život a můžou se pak bolestně zklamat, pokud selžou nebo prohrají ve spravedlivé soutěži ve skutečném životě. Jakmile je naučíte prohrávat, budete je motivovat k tomu, aby byli silnější, kvalifikovanější a odolnější.
Prohry u stolu připraví dítě na životní soupeření, načte dítě, aby bralo prohru jako součást života, a dávejte mu ale taky najevo, že jedna prohra není tragédie. Pozor ale, pokud by dítě opakovaně pořád prohrávalo, mohlo by se stát, že se vzdá a přejde k něčemu jinému, kde má větší šanci na výhru. S pětiletým dítětem tedy nehrajte hry, které vyžadují vyšší stupeň zralostí a znalostí.
Rodiče, kteří jsou někde uprostřed
Autor: iStockNěkteří rodiče spadají do skupiny těch, kteří se snaží vyrovnat konkurenční zážitek tak, aby se děti naučily prohrát bezbolestně, a tím, že občas zažijí krásné vzrušení z vítězství. To tvrdí například Wayne Parker, který říká, že když má dítě obě zkušenosti a cítí naději, že vyhraje, bude se i nadále snažit hrát a zůstat motivované ke zlepšení. Je tedy někdy dobré „udržet hřiště“ co nejrovnější pro všechny a zároveň poskytnout příležitost pro to, aby zvítězily i děti.
Nevzdávejte se společných chvil při soutěžení, vytvářejte týmy, nehrajte jen jeden proti jednomu. Když vás bude hrát více, dítě bude i prohru snášet lépe. Motivací je i to, že budete říkat: „Příště určitě vyhrajeme.“ Je dobré učit dítě, aby prohru bralo jako součást života, ale nesmí jich být moc.
Jakých deset zásad by měli dodržovat "správní" rodiče? Odpovědi najdete v našem videu:
Video se připravuje ...