Co mámy na mateřské chtějí, aby jejich muži dělali častěji? Tohle!

Autor: iStock

Můj manžel je sice úžasný v tom, že mi pomůže se vším kolem domu, když ho požádám. Opravuje, zatlouká, prostě dělá všechno možné. Ovšem častěji mám pocit, že automaticky předpokládá, vzhledem k tomu, že jsem celý den doma s našimi dvěma malými syny, že všechno zvládnu sama i bez něj, takže to nechává na mně. Jako bych byla robot, který krmí, vaří, žehlí a pečuje o rodinu. Jsou to takové drobnosti, které mi vadí. Můj manžel třeba nikdy neodmítne, aby přebalil syna a vyměnil mu plenku. Ale nikdy mi to přímo nenabídne. Myslím, že prostě předpokládá, že jsem v tom lepší než on, protože to dělám častěji, takže je to pro mě méně práce. (Jana, 33 let)

Autor: iStock

Lady byla mým psem ještě předtím, než jsem poznala současného manžela. Když jsme spolu začali bydlet a vzali jsme se, fenka se postupně stala „naší“, ale neustále tu jsou takové vibrace typu – „ten pes je tvůj“. Se psem se samozřejmě musí chodit ven a většinou je zvláště noční venčení na mně. Sedíme třeba na gauči před televizí, sledujeme zajímavý film a manžel se zeptá: Musí jít Lady ven? Já na to: Samozřejmě, že musí. Proč s ní nejdeš ty? – Dnes třikrát zvracel náš půlroční syn, pak jsem musela řešit problém ve škole s naší desetiletou dcerou a hrozně mě bolí hlava. Tohle bych si tedy přála, aby dělal manžel častěji. (Erika, 36 let)

Autor: iStock

Možná budu vypadat jako žárlivá a hysterická manželka, ale já opravdu nemusím každý den poslouchat o tom, jak skvělé jsou manželovy kolegyně v práci – zvláště poté, co jsem celý den běhala kolem tří dětí, nestihla se pořádně ani oblíknout, natož namalovat a učesat. Většinu z jeho kolegyň samozřejmě znám, poznali jsme se dávno před tím, než se nám narodily děti. Všechny jsou mladší než já, krásné a bezdětné. To je v pořádku a ani nepochybuji o tom, že mě manžel nepodvádí. Když ale přijde domů s příběhem: To neuhodneš, co XXX (Marie, Marta, Helena…) dnes udělala. Je tak srandovní! Víte, je to dost nepříjemné, připadá mi to, jako by se mu v práci líbilo víc než s námi doma. Jako by to byl jeho útěk od reality. Je to jinak dobrý táta, dobrý manžel, ale já tohle nechci slyšet! (Eva, 34 let)

Autor: iStock

Než jsme měli děti, neustále jsme spolu laškovali, tu mě chytil za zadek nebo mě letmo pohladil po vlasech. Když se pak narodil náš první syn a já s ním zůstala doma, manžel přišel z práce domů a první, co udělal, že mě plácl přes zadek a synovi dal pusu na tvář. Když šel syn do mateřské školy, narodila se dcera a jsem s nimi oběma doma. A manžel už ty drobné projevy náklonnosti nedělá. Jak mu to mám naznačit, abych nebyla trapná? Ale toužím po nějakém malém, smysluplném gestu, kterým mi dává najevo, že mě má rád a že se nic nezměnilo. Chybí mi to, moc. (Julie, 35 let)

Autor: iStock

Můj manžel je skvělý, ale štve mě, že když se vrátí z práce domů, nechává po celém bytě všude otevřené šuplíky, zásuvky a věci nedává na své místo. Vypadá to jako banalita, ale když tyhle věci přidáte ke všem nepříjemnostem, které během dne zažívám s malými dětmi, pak je to fakt hodně nepříjemné. Je tak těžké zavřít zásuvku poté, co ji otevře? Jednoduché gesto, kterým mi dokáže, že si uvědomuje, kolik toho za den udělám. Jistě, nemusela bych po něm pořád ty zásuvky zavírat, ale když kolem běhají batolata, musím, aby se jim do ruky nedostalo něco nebezpečného. Je tak složité se přizpůsobit? (Kristína, 32 let)

Autor: iStock

Dokonce i krátká esemeska nebo e-mail z práce by mi pomohly v tom, abych nemyslela jen a jen na péči o děti. Mluvím ale o takových drobnostech, jako jsou třeba smajlík nebo „líbám“ a podobně – místo „máme doma cereálie?“. Péče o naše dvojčata je vážně pořádná dřina. Nechápejte mě špatně, vím, že i on je během dne neuvěřitelně zaneprázdněný, v práci má důležité postavení a nemá čas na zbytečnosti. Ale tyhle drobné a malé projevy lásky nejsou zbytečnosti. Jsou jen ukázkou a potvrzením toho, že o mně přemýšlí a miluje mě. Hned budu veselejší. (Jana, 37 let)

Autor: iStock

Nemyslím jen o víkendu. Jenže já vždycky vstávám dřív než manžel. Jsem sice ranní ptáče, ale víte, kolik existuje věcí, které je potřeba udělat ještě předtím, než začne oficiálně den? Vyprázdnit myčku, protože ji pouštím v noci, vzbudit děti, připravit snídani. Jednou bych byla moc ráda, kdyby se můj manžel vzbudil dřív než já a všechny tyhle věci udělal on. Nemusím spát, ale jen bych mohla ležet a relaxovat místo toho, abych už musela něco dělat, když se pak celý den budu starat o děti a o domácnost. Pomohlo by mi to, abych měla klidný start do nového dne. (Denisa, 38 let)

Autor: iStock

Když se manžel vrátí z práce, nestydím se mu říct, jestli jsme měli dobrý nebo špatný den s dětmi. Řeknu mu všechno. On je ale mnohem méně otevřený. Když se ho zeptám, jaký měl on den, většinou mi odpoví jedním nebo dvěma slovy. Prý proto, že mě nechce zatěžovat svými problémy. Upřímně, slyšet, že někdo jiný měl taky den na prd, by pro mě bylo uklidňující. A když jsem já měla špatný den a on dobrý, raději mi to neříká proto, aby to nevypadalo, že se chválí. Ale pro mě to není vychloubání, jsem šťastná, když se mu v práci daří, je to jako vítězství pro celou naši rodinu. Dobré nebo špatné, nesnáším, že mě o to připravuje. (Barbora, 36 let)