21. týden: Holka, nebo kluk?
Poslední měsíc se nese ve znamení prohlídek každý týden. Zatímco minulý týden jsme absolvovali speciální vyšetření srdíčka na dětské kardiologii, tento týden je na pořadu screening v 2. trimestru a příští týden nás čeká klasická těhotenská poradna.
Na jednu stranu jsem opravdu ráda, že jsem pod takovým dohledem, na druhou stranu jsem ale ohromně nervózní před každou návštěvou. Myslela jsem si, že čím budu v těhotenství dále, tím budu klidnější, ale asi bych měla přestat číst všechny ty hororové příběhy o tom, co se komu a kdy stalo.
Jenže znáte to, hledáte si nějaké informace na netu a většinou vás to hodí na ona tolik známá diskusní fóra, kde se postupně proklikáte až na nějakou hororovou diskusi. Snažím se proto krotit, a když se mi náhodou něco při přehnaném pozorování sebe sama nezdá, říkám si: věř intuici a nic nehledej.
11. týden: Vítej, slzavé údolí!
Sleduji v televizi ME v krasobruslení a celou dobu u něj brečím. Vlastně ani nevím proč. Nevím, jsou-li to slzy smutky nebo radosti. Spíš nějakého…celý článek
Minulý týden se nás při vyšetření srdíčka pan doktor zeptal, jestli už víme, co to bude. A protože manžel tyto prohlídky absolvuje se mnou, jednohlasně jsme pronesli, že ne. Asi jsme to museli říct tak přesvědčivě, že pan doktor nabyl dojmu, že pohlaví znát nechceme.
Všichni tři jsme pak pár minut mlčeli (já a manžel jsme čekali, že nám to doktor prozradí, zatímco on mezitím dál mlčky jezdil sonem po mém břiše zřejmě právě v onom mylném domnění). Po asi pěti minutách jsem to ale už nevydržela a zeptala se doktora, jestli je to tedy nyní dobře vidět, protože na každé předchozí kontrole nám říkali, že "mimino blbě leží a nejde to moc poznat".
Doktor se na nás dost překvapeně podíval a pronesl, že z naší velmi rychlé reakce pochopil, že pohlaví znát nechceme. „Nene,“ opět jsem s manželem velmi aktivně a jednohlasně pronesla (spíše vykřikla), až se znovu doktor málem lekl, „my to chceme vědět, jen nám to ještě nikdo neuměl říct.“ Smějeme se.
Není to cukrovka?
„Aha, tak je to holčička. Sice to nikdy nemůžeme říct na 100 procent, ale myslím, že je to holka na 95 procent,“ směje se nyní už i doktor. Výborně, jásám v duchu. Můj instinkt mě nezklamal! Protože jsme já a manžel trochu nevěřící Tomášové, domluvíme se, že si tenhle výsledek necháme raději potvrdit i na onom velkém screeningu v 2. trimestru, než jej oznámíme. Přesně po týdnu se tak znovu ocitáme v pozici, kdy já ležím, doktorka mi přejíždí přístrojem po břiše a manžel sedí u mé hlavy. A i tato lékařka to vidí na holku. Spiklenecky s manželem na sebe mrkneme.
Výsledky screeningu jsou v pořádku, jen nás trochu zneklidňuje velikost naší holčičky. Podle měření je totiž o dost větší, než by nyní měla být. Vychází to zhruba o více než týden. Navíc tato cizí paní doktorka nějak dnes evidentně nemá svůj den, a tak nám na otázku, jak je to možné a co to znamená, jen suše odpoví, že klidně můžu mít těhotenskou cukrovku. Tomu říkám super uklidnění… No nic, nezbývá tedy než čekat na testování cukrovky za pár týdnů a doufat, že těhotenská poradna příští týden s mou doktorkou bude zas příjemnější.
Zase holka! To je škoda, kdy zkusíte chlapečka? Tyhle otázky si odpusťte!
Jela jsem před několika dny vlakem s nejmenšími dětmi – se skoro šestiletým synem a rok a půl starou dcerou v kočárku. Průvodčí hned mě a nepřítomného…celý článek
Pipinka a lulánek? Zapomeňte na hloupé názvy pohlaví! Děti si to nezaslouží
Holčičky mají "pipinku", "prcinku", "frndu", "fifinku", "jůlinu" či "buchtičku". Kluci "pindíka", "bimbáska", "lulánka", "šulínka" nebo třeba "zvoneček".…celý článek
