Tohle kamarádce řekněte, i když jinak jí do výchovy nemluvíte
- 20. března 2019 06:00
Radit kamarádům nebo třeba sourozencům, jak mají vychovávat své dítě, je vždy chůze po tenkém ledu. Jednak vy sami si nikdy nemůžete být jistí, že to děláte správně, jednak platí, že obvykle to stejně nepomůže. Jsou ale situace, kdy je dobré – nebo i nutné – se ozvat.
Možná to znáte: nebudete jediná na světě, jejíž přátelství skončilo kvůli dětem kamarádky. Vzít je na chalupu je prostě očistec, protože nejsou schopny spolupracovat při společných akcích. Její potomci můžou cokoli, a vy s tím nehnete. Jenže vám se nechce pořád dokola řešit, proč jeden může, a druhý nikoli.
Přesto se můžete pokusit s přáteli promluvit, třeba to pomůže. Nebo ne. Já mám třeba kamarády, kteří dětem zásadně kupují jakoukoli sladkost, kterou děti chtějí. Požádali jsme je společně – já s mužem a dalším párem – zda to alespoň v naší přítomnosti mohou omezit. Vyslechli nás, souhlasili a šli koupit brambůrky. A vzali je pro všechny děti. Příště už jsme jeli sami. Jaké nejčastější spory vznikají a kdy je na čase se ohradit a případně i kamarády upozornit, že možná svému dítěti – třeba nevědomky – trochu ubližují?
1. Zdravé sladkosti neexistují
Také chce vaše dítě neustále čokoládu? Jedna sladkost denně stačí.Autor: iStockNázor na to, kdy dítě může sladké a kolik ho může sníst, se v rodinách liší zcela zásadně. Asi máte jiný názor než vaše matka a možná i jiný než vaše kamarádka z gymplu, kterou jinak považujete za dokonalou bytost. Dětem kupuje s radostí "takzvaně sladká" lízátka. Fruktóza podle ní není cukr, stejně tak jako různé tyčinky, které koupila v drogerii a které se tváří jako zdravé. Vy ale nechcete, aby váš potomek snědl deset deka cukru za víkend. Vysvětlete kamarádce, že ani ovocný cukr není zdravý a že se v tom v podstatě neliší od běžného cukru. Stejně tak se postavte k přátelům, jejichž pětiletá dcera váží třicet kilo – a oni si ještě nevšimli, že pytlík bonbonů sní za pět minut. Možná jsou sami hubení, ale třeba holčička zdědila geny po babičce, která váží 130 kilo.
2. Extrémy nepodporujte
Chybám se úplně vyhnout nedá, ale některé jsou zbytečnéAutor: istock.cz"Náš Vojta nic sladkého nejí a ani to nevyžaduje! Rozhodl se tak sám." Tak takový argument jste asi také slyšeli. Ano, Vojta se opravdu své úporné maminky bojí natolik, že ještě nikdy nejedl bábovku. Med ale může. Med je přece zdravý. A tak ho u vás doma vyžaduje vždy, když přijde na návštěvu, a nezdráhá se říci si o tři krajíce. Máte s maminkou dobrý vztah? Možná ji zkuste přesvědčit, že i když v pěti letech Vojta sladké – tedy kromě bochníku chleba s medem týdně u vás – nejí, v deseti si už s takovými náhražkami nevystačí a konečně si to udělá po svém.
3. Počítač a mobil
Autor: Shutterstock.comVaše dítě má denně půl hodiny, kterou může strávit hraním na počítači. Jeho nejlepší kamarád ze školky si ale může hrát, jak chce, a také to využívá. Není jediná společná večeře, kdy by nemastil hry na počítači, v posteli má běžně pod polštářem tablet a nic jiného ho nebaví. Lego? Jít na hřiště? Tak k tomu jste ho mockrát nepřemluvila. Možná že je to jeho rodičům jedno, možná jsou prostě unavení a ani si nevšimli, kam jejich benevolence vedla. Zkuste je na to upozornit. Nemusíte jim hned říkat, že se vám to nelíbí. Co třeba začít větou: "Náš kluk miluje Minecraft, ale může ho hrát jen půl hodiny denně, jak to máte u vás?"
4. Celozrnné pečivo a light jogurt
Celozrnný chleba je plný vlákniny a k snídani tak ideální.Autor: Shutterstock.comStejně jako už zmíněný Vojta, který nesmí sladkosti, a tak si je nahrazuje chlebem s medem, jsou děti, které nikdy nepoznaly třeba bílý rohlík. Ano, některé maminky si myslí, že i děti mají jíst to, co je zdravé pro dospělé, a že jim prospějí light jogurt nebo třeba celozrnné pečivo. Zkuste jim podstrčit nějaký článek, kde to důvěryhodní odborníci vyvracejí. Dítě opravdu nemusí jíst sýr s minimem tuku, protože s tukem se mimo jiné do těla dostává vápník. Stejně tak tříletému potomkovi neprospěje celozrnný chléb. Takové množství vlákniny totiž nedokáže vstřebat a v krajním případě z ní může mít průjem.
5. Násilí a nespravedlnost
Děti si spory vyřeší samy. Jen jim dejte prostor.Autor: iStockAno, dětem se do jejich vztahů nemáme plést. Dělá to ale mnoho rodičů a je to navýsost nepříjemné a mnohdy trapné. Jsou ale chvíle, kdy věta "my Vojtu vedeme k tomu, aby si své konflikty řešil sám" dokáže zničit atmosféru na celém pískovišti. Pokud totiž už potřetí nasypal písek na hlavy svých vrstevníků, nezaslouží si nic jiného, než aby ho maminka odvedla kousek vedle a vysvětlila mu, že tohle se prostě nedělá. Zkuste ji požádat o spolupráci. Pokud to neudělá, pravděpodobně dříve nebo později narazí na maminku, která svému blonďatému andílkovi, kterému právě na hlavě přistál kyblík písku, pošeptá do ucha: "Tak mu to vrať."