Kolik pohybu denně děti doopravdy potřebují?
Jsou pohodlné a líné, měly by se víc hýbat, slýcháme často na adresu našich potomků ze všech stran. Co ale většinou chybí, je upřesnění – kolik pohybu a jakého by vlastně děti měly mít, aby to stačilo a nevyrostli z nich tlustí a nemocní dospělí? Podle statistik dokonce jedno z pěti evropských dětí buď má nadváhu, nebo je rovnou obézní!
O pozitivních benefitech pravidelného pohybu pro naše nejmenší toho již bylo napsáno a řečeno mnoho. Odborníci stále řeší otázky, jak často, jak dlouhou dobu a také jak intenzivně by se měly děti věnovat sportu. Autoři nejnovější studie, která sledovala téměř 12 tisíc dětí ve věku od čtyř do osmnácti let, přišli nedávno se zjištěním, že i časově velmi krátké vykonávání jakékoli fyzické aktivity (pokud je prováděna s dostatečnou intenzitou) je pro jejich kondici a zdraví velmi prospěšné! Ostatně stejně jako pro nás, dospělé.
Nejen pro zdravé srdce
Světová zdravotnická organizace doporučuje pro děti od pěti do sedmnácti let minimálně 60 minut střední až intenzivní pohybové aktivity, při které se zadýchají, denně. Platí samozřejmě rovnice, že čím víc pohybu, tím lépe, a tím výhodnější zdravotní benefity z toho pro dítě vyplývají i později v dospělosti. Smutné ale je, že toto doporučení dodrží v Evropě méně než 10procent dětí.
Podle výsledků zmiňované nové studie, která byla publikována v odborném časopise Medicine & Science in Sports & Exercise, je ale skutečnost taková, že už deset minut jakékoli činnosti, při které se malý sportovec zapotí, zabraňuje rozvoji srdečních a cévních problémů a snižuje riziko vzniku cukrovky! Jistě, doporučená hodina je ideální řešení, ale i deset nebo dvacet minut fyzické aktivity denně je lepší než nic.
Stačí desetiminutovka. Ale v tempu!
Dr. Justin Moore, vedoucí týmu studie, vysvětluje: „Naše výsledky naznačují, že pokud dojde k nahrazení lehčí fyzické aktivity, která je provozována po delší dobu, tou, která sice trvá výrazně kratší čas, o to je ale náročnější a intenzivnější, s vyšší zátěží, má i tato forma pohybu nezanedbatelné přínosy pro náš kardiovaskulární systém a také produkci inzulinu, tedy celý metabolismus. A desetiminutová dávka sportování nebo jakéhokoli svižnějšího pohybu během dne je jistě snadno proveditelná a splnitelná pro většinu dětí a mládeže. A samozřejmě také pro jejich rodiče a všechny členy domácnosti. A to za každého počasí.“ Krátká společná procházka v rychlejším tempu, závody v běhu po schodech na čas, skákání přes švihadlo, případně přes pařezy v lese, projížďka na kole před večeří a tak dále – možností máte nepřeberně!
Sportovat? A proč?
Jenže ve skutečnosti je deset minut nejspíš strašně málo a potřebují se hýbat podstatně více. „Dnešní děti mají zoufalý nedostatek přirozených pohybových činností, jako jsou chůze, běhání venku nebo po hřišti, lezení po prolézačkách, stromech, jízda na kole a další. Do školy je rodiče vozí až před vchod, na hřiště je samotné nepouštějí kvůli obavám o bezpečnost a tak dál. To významně snižuje množství fyzické aktivity i motivaci nějakou vykonávat,“ tvrdí Jana Havrdová, prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz. Školáci neberou sport jako přirozenou součást života. S nedostatkem aktivit jako chůze, běhání nebo lezení souvisí i zhoršující se schopnost zvládnout základní pohyby, například hod míčem, kotoul nebo různé druhy skoků včetně skákání přes švihadlo. Situace je mnohdy taková, že děti buď nesportují vůbec, nebo se od velmi útlého věku věnují jen jednomu konkrétnímu druhu sportu, což může v důsledku vést až k poškození pohybového aparátu.
